Zálohování PET lahví vzbuzuje u některých obcí obavy o jejich příjmy, ekologové hledí na změnu s nadějí
Zálohování PET lahví, stejně jako třeba těch pivních, se zdá být jistotou blízké budoucnosti. V mnoha státech to už funguje a i v Česku spustily v několika prodejnách zpětné výkupy některé obchodní řetězce. Místním samosprávám se taková idea moc nelíbí. Přišly by totiž o peníze, které teď na recyklaci lahví vydělají.
Zálohování PET lahví podle starosty města Okříšky Zdeňka Ryšavého (ČSSD) už dnes nedává smysl. „Z odpadu, který se dnes sbírá, jsou PET láhve jednou z mála věcí, které se dají uplatnit na trhu. Za 20 let se do systému třídění odpadu investovaly miliardy, které by tak byly na nic,“ míní.
Starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý z ČSSD je jedním z těch, kteří plány na zavedení zálohování PET lahví kritizují
Dodává, že místo zálohování by bylo lepší peníze investovat do výstavby zařízení pro energetické využití odpadu.
Pokud by tedy lidé lahve vraceli sami zpět do obchodů, hovoří zástupci firem i samospráv o zmařené investici.
Zálohování místo vyhazování do kontejneru. Češi mohou odnášet PET láhve do vybraných prodejen
Číst článek
Ekologové ale mají na situaci jiný pohled. „Aby se PET lahve daly znovu použít, musí být v potravinářské kvalitě. Plast by neměl být znečištěn a riziko kontaminace plastové směsi je poměrně vysoké,“ vysvětluje koordinátor kampaně Plast je past Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.
Zavedení povinného zálohování je reálné, a to nejenom pro PET lahve, ale i hliníkové nápojové obaly. Nejbližší možný termín je rok 2025. Pravděpodobně nebude možné se vyhnout široké diskuzi, která může legislativní proces prodloužit.
Zálohové systémy jsou obecně výkonnější jak z hlediska sběru, tak samotné recyklace. Znamená to tedy navýšení recyklace v řádu několika set milionů kusů. Při přepočtu na tuny se jedná o několik tisíc tun.
