Výzkum by měly víc financovat firmy. Stát vědu podporuje vyšší měrou než Izrael, říká ministryně
Proč jsou čeští vědci málo úspěšní v čerpání evropských dotací? Proč Česko pokulhává v inovacích za evropským průměrem? A jak vypadá ministryně, o níž prezident republiky tvrdí, že je neviditelná? Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové z T0P 09 se ve čtvrtečních Dvaceti minutách Radiožurnálu ptal Vladimír Kroc.
Na vědu a výzkum v ČR by v příštím roce mělo jít přibližně 40 miliard a 200 milionů korun. Jak už jste připomenula, oproti návrhu z června vláda zvýšila rozpočet na příští rok asi o 860 milionů. Můžete říct, kam konkrétně tyto navýšené prostředky půjdou?
Konkrétně půjdou například do Technologické agentury, která poskytuje účelovou podporu aplikovanému výzkumu. Půjdou do GAČR (Grantová agentura České republiky, pozn. red.), což je agentura, která poskytuje prostředky na výzkum základní. Jsou to prostředky pro Akademii věd, pro ministerstvo dopravy, vnitra a všechna ta ministerstva a resorty, kde se dělá věda a výzkum.
Výzkumné instituce musí investovat do úspor a obnovitelných zdrojů. Zastropování cen energií jim pomůže tento rok přečkat, věří ministryně Langšádlová
Konkrétně půjdou například do Technologické agentury, která poskytuje účelovou podporu aplikovanému výzkumu. Půjdou do GAČR (Grantová agentura České republiky – pozn. red.), což je agentura, která poskytuje prostředky na výzkum základní. Jsou to prostředky pro Akademii věd, pro ministerstvo dopravy, vnitra a všechna ta ministerstva a resorty, kde se dělá věda a výzkum.
Upřímně jsem z toho velmi v rozpacích, protože je to v tuto chvíli velmi roztříštěné. Jednou z věcí, kterou s mým týmem teď prověřujeme, je, jestli všechny ty prostředky jdou opravdu do výzkumných organizací. Ale jde to postupnými kroky.
A bude to současné navýšení i vzhledem k vysoké inflaci stačit?
Jak už jsem říkala, tam musíme hovořit i o těch asi dvou a půl miliardách korun...
Já se k tomu ještě dostanu, ale teď se ptám na těch 860 milionů.
Já si myslím, že určitě by vždy bylo lépe, abychom dali více, ale musíme se na to koukat i z hlediska mezinárodního srovnání. Často hovoříme o tom, že by výdaje státního rozpočtu ČR měly být vyšší, ale já si vždy ta data srovnávám.
A tak když se často hovoří o Izraeli a podívám se na porovnání, tak my dokonce dáváme z veřejných rozpočtů do vědy, výzkumu více než v Izraeli. U nás je to 0,65 % hrubého domácího produktu a v Izraeli 0,5 %.
Ale zdá se tedy, že v tom srovnání nejsme dost efektivní.
Jedná se zaprvé o to, jak budou ty prostředky použity a co to naší společnosti přinese. To je problém transferu, což je jedna z oblastí, na kterou se v tuto chvíli hodně zaměřuji: aby výsledky zejména aplikovaného výzkumu byly využity na posílení inovací našich firem, aby byly zakládány spin-offy při zapojení rizikového kapitálu...
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdržel genetik Pääbo za objevy v lidské evoluci
Číst článek
To je co?
Spin-offy? To jsou firmy, které zakládají velmi často buďto ústavy Akademie věd, nebo je mohou založit vysoké školy společně se soukromým kapitálem, s byznysem. Mělo by se do toho vložit duševní vlastnictví, které je výsledkem té vědy. Mohou to být velmi úspěšné dynamické firmy, ale s velkým rizikem, že ne všechno musí vyjít.
Vezmete třeba výsledek vědců z oblasti biochemie a s nějakou firmou, která do toho vloží kapitál, založíte firmu. Na těchto firmách můžeme opravdu vybudovat ekonomiku s vyšší přidanou hodnotu.
Koukáme se třeba v tuto chvíli do zemí, jako je Belgie a Nizozemsko, kde například penzijní fondy mají povinnost nějaký podíl ze svých prostředků vkládat do těch spin-offů, což je jeden z nástrojů, jak můžeme opravdu takto dynamicky se rozvíjející firmy podpořit. Nebo jsem byla v Lovani, kde se transferem dnes zabývá 50 % vědců a vytvořilo to velmi bohatý ekosystém, kde vedle start-upů a spin-offů vznikají nové firmy a opravdu budují ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. A to je to, co potřebujeme.
Když jsem mluvila o těch číslech a o tom, že Izrael vlastně dává méně ze státního rozpočtu, tak dávají ale výrazně více z rozpočtu firem. To je vlastně i předmětem například mého dnešního jednání se zástupci Svazu průmyslu a dopravy a vysokých škol, abychom se bavili, co udělat pro to, aby firmy dávaly víc do vědy a výzkumu. U nás totiž vývoj dělá jenom 0,6 % firem a to je velice málo.
Jakým způsobem stát stanoví priority výzkumu, který má přispět k řešení současných krizí? A jaké kroky ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace podniklo, aby pozice ve světě vědy zpřístupnilo více ženám? Poslechněte si celý rozhovor s Helenou Langšádlovou vedený Vladimírem Krocem.
