Všichni tři vyškrtnutí kandidáti na prezidenta podali stížnost k soudu
Dohromady devět podnětů dostal Nejvyšší správní soud v souvislosti s prezidentskou volbou. Se stížností se na něj obrátili všichni tři vážní kandidáti, které ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat.
Jana Bobošíková v žalobě argumentuje použitím nesprávného vzorce pro odpočet neplatných hlasů, který jí odečetl dvojnásobek neplatných hlasů než měl.
„Myslím, že mě ministerstvo vnitra jednoznačně poškodilo tím, že zvolilo pro registraci prezidentských kandidátů výpočet, který neodpovídá matematickým zákonům, logice a zdravému rozumu,“ řekla Bobošíková.
Právník týmu Jany Bobošíkové Václav Musílek odmítá možný dvojí výklad prováděcího zákona:
„Pokud by tam nebylo uvedeno slovo ‚procentuelně‘, pak bychom mohli připustit, že dvojí výklad zákona i v tom smyslu, že se tedy chyby v kontrolních vzorcích sčítají, je možný. Pokud hovoříme v procentech, procenta sčítat nelze.“
Podobné důvody namítají i Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý. Janě Bobošíkové by ale jako jediné využití druhého z možných výkladů zákona pomohlo se do prezidentské volby vrátit. Při úpravě výpočtu by o 800 hlasů nutnou hranici překročila.
Ve sé stížnosti pak poukazuje i na to, že kandidáti nemohli údaje na petičních arších jakkoli ověřovat a že při tomto postupu mohli být úmyslně poškozeni uvedením záměrně nepravdivých údajů.
Podle Vladimíra Dlouhého ministerstvo vnitra použilo jednak špatný vzorec pro odčítání neplatných hlasů a vyškrtalo i bezchybné podpisy:
„Našli jsme konkrétní případy, kdy byl člověk vyřazen dokonce v jednom případě jako neexistující, kdy ten člověk přitom existuje. Ale nebudeme o tom mluvit, z evidentních důvodů chceme zachovávat soukromí.“
Rozhodnout může také až Ústavní soud
Celkově se na správní soud obrátilo osm uchazečů o křeslo prezidenta, které ministerstvo vnitra vyřadilo. Kromě Okamury, Dlouhého a Bobošíkové obdržel NSS podání od advokátky Kláry Samkové, bývalého disidenta Petra Cibulky, právníka Karla Světničky a dvě stížnosti Jiřího Kesnera.
Nejvyšší správní soud má na rozhodnutí patnáctidenní lhůtu, takže verdikt by měl být známý v polovině prosince. Poté se mohou stěžovatelé případně obrátit ještě na Ústavní soud. Podání k němu je nutné učinit do 60 dní. Ústavní soud žádnou lhůtu k rozhodnutí nemá.
První kolo přímé volby prezidenta ČR se má konat v pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013.
