Pražskému hradu hrozí pokuta 200 tisíc korun. I kvůli zničení utajené zprávy k Vrběticím
- Kauza skartací na Pražském hradě má pokračování.
- Radiožurnál i server Aktuálně.cz zjistily, že prezidentská kancelář je kvůli skartacím podezřelá z přestupku, za který jí hrozí pokuta až 200 tisíc korun.
- O možných pochybeních nyní rozhoduje Národní archiv. Zabývá se například tím, za jakých okolností prezidentská kancelář zničila utajovanou zprávu k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích, za kterými podle policie stála ruská vojenská rozvědka GRU. Zkoumá také, proč Hrad některé utajované zprávy skartoval dříve, než měl.
- Vyplývá to z dokumentů, které získal Radiožurnál podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
- Hrad je v hledáčku i Národního bezpečnostního úřadu. Nedávno s ním zahájil správní řízení kvůli nakládaní s utajovaným dokumentem z listopadu 2021, který se týká bývalé čínské velvyslankyně. Za to mu hrozí pokuta až 500 tisíc.
Bylo to loni na konci listopadu, kdy vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář nařídil mimořádné skartační řízení utajovaných dokumentů. Pokyn vydal 29. listopadu a ještě ten den se začalo skartovat.
Skartaci tajných dokumentů na Hradě nařídil sám Mynář. Zahájena byla ještě ten den, kdy vydal pokyn
Číst článek
Během tří dnů zaměstnanci Hradu zničili stovky utajovaných dokumentů. Mezi nimi i tajnou zprávu k výbuchům ve Vrběticích, ve které tajná služba BIS popisovala, proč policie podezřívá rozvědčíky ruské GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. I když podle zákona mohla být zpráva zničena nejdříve v roce 2023, tak ji zaměstnanci Hradu skartovali. Tvrdí, že omylem.
Přišlo se na to poté, co dokument chtěla od Hradu získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky nebo DNA někoho nepovolaného. Lidem v okolí prezidenta Miloše Zemana totiž chybí potřebná bezpečnostní prověrka – to platí nejen pro poradce Martina Nejedlého, ale i pro kancléře Vratislava Mynáře.
Pokuta až dvě stě tisíc
Tato skartace omylem je jedním z bodů, které teď prověřuje Národní archiv, aby rozhodl, zda jde o přestupek.
„Národní archiv se v tento okamžik seznamuje s oběma protokoly a v nich uvedenou důkazní situací v souvislosti s možným zahájením přestupkového řízení. Nejvyšší možná uložená sankce za jeden přestupek je v oblasti spisové služby stanovena na 200 000 korun,“ potvrdil vedoucí oddělení kontroly výkonu spisové služby Národního archivu Milan Vojáček s tím, že řízení jeho lidé ještě nezahájili.
Podnět podal Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který na konci února kontroloval, jak podřízení prezidenta Miloše Zemana s utajovanými zprávami nakládají. A zjistil několik možných pochybení, která postihuje zákon o archivnictví.
„…Skutečnosti mohou nasvědčovat spáchání přestupku podle zákona o archivnictví a spisové službě. Vzhledem k tomu, že NBÚ je oprávněn projednávat pouze porušení v oblasti ochrany utajovaných informací a není věcně příslušný k projednání možných přestupků podle zákona o archivnictví, předáváme Vám danou věc k projednání,“ píše se v dokumentu NBÚ, který obdrželo vnitro na začátku dubna. Radiožurnál má listiny k dispozici, získal je podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Materiál poukazuje na celou řadu pochybení, která dohromady konstatují jeden přestupek, formálně se nazývá nevedení spisové služby, shrnují se pod to všechny nedostatky, kterých se KPR dopustila,“ okomentoval výsledky odborník na spisovou službu Tomáš Bezouška, který výsledky prostudoval.
Hrad tvrdí, že postupoval podle zákona
Kancelář prezidenta republiky odpovědi na dotazy Radiožurnálu zveřejnila na webových stránkách, s tím, „že s podrobným komentářem úřad vyčká do ukončení celého procesu“.
Z vyjádření plyne, že i Hrad nadále trvá na tom, že dokumenty „byly zničeny v souladu se zákonem a v platné lhůtě a že byly řádně evidovány“.
Jenže z výsledků kontroly plyne něco jiného. Prezidentská kancelář nejenže omylem zničila dokumenty ke kauze Vrbětice, ale na konci listopadu skartovala stovky složek s tajnými informacemi. Z kontroly plyne podezření, že některé z nich před uplynutím skartační lhůty, tedy dříve, než to bylo podle zákona možné. Jak už dříve Radiožurnál upozornil, dokumenty se mimo jiné týkaly například i aktivit ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informací NATO k bezpečnostní situaci v Iráku.
„Došlo k přehodnocení a zkrácení stanovených skartačních lhůt utajovaných dokumentů,“ píšou kontroloři.
Expert Bezouška shrnuje, že se tak potvrdilo, že Hrad při skartacích porušil zákon.
„Jedním z klíčových problémů vyplývajících z té kontroly je, že dokumenty byly skartovány před uplynutím skartační lhůty, tudíž celý ten proces je nesprávný a v rozporu se zákonem,“ upřesňuje Bezouška.
Skartace bez návrhu
Kontroloři nadto dodávají, že prezidentská kancelář dokumenty skartovala, aniž vyhotovila skartační návrhy, což podle expertů znamená, že se skartovalo bez předchozího roztřídění.
„Skartační návrhy a seznamy vyřazovaných utajovaných dokumentů nebyly vyhotoveny, zničeno bylo několik set utajovaných dokumentů,“ konstatuje NBÚ ve svých závěrech.
Hrad skartoval vrbětický dokument ‚neobvykle brzy‘. Jiné úřady citlivé listiny ničí až po dvou letech
Číst článek
Daniela Brádlerová, zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a archivu Akademie věd takový postup označila za zcela neobvyklý. „Obdobný postup značí, že se dokumenty zničily en bloc (hromadně, pozn.red). V případě utajovaných dokumentů je takový postup alarmující,“ uvedla pro server Aktuálně.cz.
Už dříve hradní postup kritizoval i šéf sněmovního Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle něj se skartace plánují několik měsíců dopředu.
„Je to absolutně neobvyklé, takhle profesionální instituce prostě nepostupují, ale mají své dlouhodobé plány,“ podivil se nad rychlostí Hradu „Pokud se měly skartovat dokumenty za předchozí období, tak to nemusela být mimořádná skartace,“ dodal.
Pokuta i od NBÚ?
To ale není jediná pokuta, která Hradu hrozí. Podle zjištění Radiožurnálu NBÚ nedávno s Hradem zahájil správní řízení kvůli nakládání s utajovaným dokumentem z listopadu 2021. Týká se setkání šéfa zahraničního odboru Rudolfa Jindráka s bývalou čínskou velvyslankyní v Česku Ma Kche-čching.
„Potvrzuji, že v souvislosti s nakládáním s uvedeným dokumentem bylo zahájeno správní řízení,“ uvedl Kadlec.
Konkrétně kontroloři prezidentské kanceláři vyčítají, že dokument nikdo nezapsal do manipulační knihy, tedy do jakéhosi sešitu, který slouží pro zaznamenávání utajovaného dokumentu při jeho vytváření, převzetí a předávání. Za tento přestupek Hradu hrozí pokuta od osmi tisíc až do půl milionu korun.
