‚Vůbec nevím, proč nám něco slibují.‘ Politické strany cílí na hlasy vietnamské komunity
Volí různé strategie, cílem je ulovit hlasy vietnamské komunity. Podle čestného předsedy česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera je ovšem důležité, aby politici Vietnamce správně oslovili. V tom české strany zatím moc úspěšné nejsou. Starší lidé z vietnamské komunity sice veřejné dění sledují, ale volit nemohou, mladší politika moc nezajímá.
„Vůbec nevím, co jsou ti lidi zač a proč nám něco slibují, vždyť ani nemůžeme volit. Mladí Vietnamci s českým občanstvím tady zpravidla nepracují,“ prohlíží si politický poutač Tran Xuan Minh, majitel jedné z restaurací v pražském obchodním centru Sapa. Českou politiku prý nesleduje, pokud se ho přímo netýká. „Zda se mě to týká, nevím, z hesel nic nevyčtu,“ podotýká na adresu nedalekého billboardu.
Několik metrů za rohem provozuje Thuy Nguyen Linh malý bar s ovocnými nápoji. Českou politiku vnímá spíše přes facebookové skupiny. „Hlavně během pandemie jsme si tam dávali vědět, která opatření platí a která už ne, ale to je asi tak všechno. Volby by měli sledovat mladí, moje dcera pracuje v bance, tak možná se jich to týká víc,“ říká.
Doplňuje také, že starší generace, která umí vietnamsky, většinou volit nemůže. „A ti, co mohou volit díky českému občanství, ten poutač zase sotva přečtou,“ vysvětluje.
Největší volební potenciál má koalice Spolu. Podle průzkumu následuje hnutí ANO a Piráti se Starosty
Číst článek
Řeč je o volebním billboardu, který stojí u křižovatky před vjezdem do „Malé Hanoje“. V srpnu ho zde vyvěsila stranická formace Trikolora Svobodní Soukromníci. Vedle hlavních tváří hnutí Libora Vondráčka (Svobodní) a Zuzany Majerové Zahradníkové (Trikolora) jsou na něm tři věty ve vietnamštině. Jednoduchý nápis v překladu znamená „Méně papírování! Méně úředníků! Menší daně!“.
Hodně lidí, kteří v tržnici pracují, si ho ale ani nevšimlo. Když si prohlížejí fotku na mobilu, zmiňují, že je nápis špatně napsaný. Význam vzkazu z něj ale nakonec vyčtou.
První a druhá generace
„Není mi z té reklamy jasné, o co přesně jde. Je vidět, co se nabízí, ale nevím, co s tou informací dělat. Není tam žádný další odkaz nebo kontakt, jak postupovat,“ popisuje svůj dojem asi čtyřicetiletá Vietnamka, která v Sapě provozuje obchod s oblečením. Mluví na svou dceru, která věty vzápětí tlumočí. Z pracujících tu česky mluví málokdo - nebo si alespoň netroufne v češtině reagovat.
Podle politologa z Masarykovy univerzity Romana Chytilka, který na téma politické integrace Vietnamců v České republice vedl také diplomovou práci, jsou velké rozdíly mezi první, druhou a třetí generací Vietnamců.
„Starší generace má zkušenost i s politickým režimem ve Vietnamu, což ji vybízí ke srovnávání a pečlivějšímu utváření postojů i k české politice. Většina z nich ale paradoxně nedisponuje volebním právem. Naopak mladší generace, takzvané banánové děti, volební právo typicky má, ale jinak se příliš neliší od mladých českých voličů - politika je často tolik nezajímá a jejich politická mobilizace na základě etnicity může být složitá,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
To potvrzuje 22letý Duong Bao Long, který zrovna stojí za pultem jednoho z místních velkoobchodů. V Česku se narodil, do Sapy přicestoval na konci srpna z Francie, kde studuje vysokou školu. „Mladí se o politiku tolik nezajímají. No a starší nevolí. Myslím si, že většina Vietnamců ani o Trikolóře neví,“ míní.
‚Cílíme na české občany‘
Hlasy v Česku žijících Vietnamců by se stranám v těsném volebním klání hodily. „Vždy se snažíme oslovit ty skupiny voličů, u kterých jsme přesvědčeni, že jim náš program řeší palčivé problémy. V tomto případě šlo o podnikatele z řad vietnamské komunity, kteří u nás žijí podle našich pravidel, což ne všichni přistěhovalci dělají. Tímto billboardem jsme je za tento přístup chtěli také ocenit,“ vysvětluje předseda Svobodných Libor Vondráček pro iROZHLAS.cz, proč se zaměřili na vietnamskou menšinu.
Kritice navzdory. Sněmovna prosadila, že cizinci v Česku mají být pojištěni u jedné společnosti
Číst článek
Podle lídryně hnutí Zuzany Majerové Zahradníkové (Trikolóra) cílí strana na občany České republiky, nikoli speciálně na nějakou menšinu. „Ale pokud tito naši občané hovoří jiným jazykem, je docela přirozené vyjít jim vstříc,“ podotýká. Oba se shodují na tom, že na billboard obdrželi pozitivní reakce.
Majerová Zahradníková na dotaz, zda není oslovování menšiny ve vietnamštině v rozporu s její prioritou odmítání „ideologie multikulturalismu” a snahy „bránit národní identitu“, jak uvádí na svém webu, odpovídá, že „vietnamská komunita žádné zvýšené nebezpečí nepředstavuje“.
Ke konci roku 2020 mělo podle dat Českého statistického úřadu v České republice pobyt až 62 884 cizinců s vietnamským státním občanství. Tedy lidí bez českého státního občanství a možnosti volit.
Nízké riziko
Vietnamců v Česku si všimli i další politici. Minulou sobotu se po konferenci se zástupci Vietnamu prošel pražskou Sapou i premiér Andrej Babiš (ANO) se svými ministry. Šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO), ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) a předseda vlády na sociálních sítích zveřejnili z tržnice hned několik příspěvků.
Babiš na konferenci poděkoval Vietnamcům žijícím v Česku za jejich pracovitost a vynikající integraci do majoritní české společnosti. Na závěr návštěvy pak ve volebním stánku v areálu podepisoval svou knihu a fotil se s lidmi.
Oslovit vietnamskou komunitu ve své předvolební kampani měla v plánu i koalice Pirátů a Starostů. „Snažili jsme se oslovit jednu významnou vietnamskou osobnost, ovšem bez reakce. Momentálně nemáme nic konkrétního, ale jsme tomu otevřeni. Billboardy ale neplánujeme, hledáme spíše online cestu, přes influencery a významné osobnosti v komunitě,“ říká pro iROZHLAS.cz Pavel Gruber, volební manažer Pirátské strany.
Trochu jinou cestou se chce vydat koalice SPOLU. „Momentálně finalizujeme překlad volebních materiálů do vietnamštiny a romštiny. Měli bychom je mít v polovině září již k dispozici,“ uvádí mluvčí KDU-ČSL Kateřina Procházková.
Například ČSSD nebo SPD se ale na vietnamskou komunitu - ani na jiné národnostní menšiny žijící v Česku - ve své předvolební kampani zaměřit neplánují. „Ze společnosti nelze jakékoliv etnikum či národnost vydělovat, speciálně v kampani,“ tvrdí místopředseda ČSSD Jiří Běhounek.
Podle politologa Romana Chytilka se české strany o přímé oslovení menšin v minulosti snažily málokdy. „Česko je národnostně poměrně homogenní stát. A jednak to také může být tím, že strany musí pečlivě zvažovat to, zda cíleným oslovením menšin neztrácí potenciál u ‚většiny‘,“ popisuje.
„V tomto ohledu je vietnamská menšina ideální, protože značně vylepšila svou značku během pandemie. Proto akce straně Trikolora Svobodní a Soukromníci nejspíš nijak neuškodí, řadím ji do ranku ‚low risk-low gain‘ (úroveň „nízké riziko-nízký zisk” - pozn. red.),“ dodává Chytilek v reakci na volební billboard.
3:12
Sněmovní strany za 7 měsíců předvolební kampaně utratily 140 milionů korun. Nejvíc SPD a Spolu
Číst článek
Podobný názor má další expert na politický marketing z Masarykovy univerzity Otto Eibl. „Není to jako v USA, kde třeba komunikace ve španělštině smysl má. Vietnamská komunita představuje možná opuštěný segment bez reprezentace, ale je otázka, jestli se ‚čeští Vietnamci‘ nepřiklánějí ke stranám právě bez nutnosti působit na etnickou notu,” uvádí.
‚Jen je využili‘
Čestný předseda a mluvčí česko-vietnamské společnosti Marcel Winter tvrdí, že řada Vietnamců českou politiku sleduje a k volbám chodí. „Často mi volají a ptají se, koho volit. Pamatují si například, jak se k nim kdo chová. Třeba když jim hejtman Jihomoravského kraje (Jan Grolich z KDU-ČSL, pozn. red.) veřejně poděkoval za finanční dar určený lidem postiženým tornádem, tak si zjistili, z jaké je strany,“ podotýká pro server iROZHLAS.cz.
„Jsou příkladem bezproblémové integrace cizinců do společnosti. Mnoho lidí z komunity se ale přímo do politiky nezapojuje. To je chyba, kterou jim říkám, že je potřeba zlepšit, nebát se. Na druhou stranu, když už v minulosti Vietnamci kandidovali, strany je daly na nevolitelná místa, jen je využily,“ kritizuje Winter.
„Je potřeba si jejich důvěru budovat. Pro společnost je důležité, aby se Vietnamci politicky angažovali a hlavně, aby je politické strany správně oslovily,“ míní.
Vietnamští obchodníci nabízejí zadarmo občerstvení pro záchranné složky a šijí roušky svým zákazníkům
Číst článek
Na mysli má Winter kandidaturu Vietnamce Cong Hung Nguyena do europarlamentu za ODS v roce 2014. I tehdy se politický poutač s kandidátem objevil u pražské tržnice Sapa ve vietnamštině, Nguyen byl ale umístěn na nevolitelné místo kandidátky.
V roce 2019 do Evropského parlamentu kandidoval také Tran Van Sang za hnutí PRO Zdraví a Sport. Jeho volební plakáty si spousta vietnamských provozovatelů večerek vyvěsila do svých prodejen. Hnutí ovšem na mandát nedosáhlo, ačkoliv Sang obdržel několik stovek preferenčních hlasů.
Sang je už šest let veřejně aktivní na svém facebooku, kde ho řada Vietnamců žijících v Česku sleduje - jeho videa mají stabilně deseti tisíce zhlédnutí. Ve svých příspěvcích a také na svém webu překládá již několik let i různé právní předpisy, momentálně například aktuální protiepidemická opatření. Své politické snažení Sang nevzdal, v říjnových volbách bude kandidovat do poslanecké sněmovny za Alianci pro budoucnost.
Podle něj byl dříve zájem vietnamské komunity o českou politiku minimální. „Ale když je informuju o tom, kdo se dostane do sněmovny a ovlivní třeba EET, které se jich samozřejmě dotýká, tak to začínají řešit. Má kandidatura byla takový první impuls, kdy se komunita projevila, konkrétně v politické propagaci,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„Nějaký všeobecný přehled mají, znají hlavní strany. Ale i přes nějaké povědomí v tom samozřejmě pořád dost tápou,“ upozorňuje Sang. Nemyslí si, že by vietnamští voliči národnostní notu upřednostňovali. „Nemusí to u nás hrát roli. Sám jsem to zkoušel,“ přiznává. „Ale myslím si, že je to zbytečný. Už na tu kartu nesázím.“
