Šéf Vojenského zpravodajství: Rusko o vrbětické kauze vědělo s předstihem, na oznámení se připravilo
Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.
Podle několika zdrojů webu Seznam Zprávy byl Beroun jedním z účastníků schůzky na ministerstvu vnitra 15. dubna, na které Hamáček sdělil plány své cesty do Moskvy. Na dotaz Hospodářských novin, zda má informace o tom, že Hamáček či Babiš zvažovali informace o Vrběticích nezveřejnit, odpověděl „ne“. Jednoslovným „nikdy“ pak odpověděl na dotaz, zda by doporučil kterémukoli z ústavních činitelů cestu do Ruska v době od prvních informací o kauze Vrbětice až po zveřejnění případu.
Otazníky kolem Hamáčkovy cesty do Moskvy: chybějící Koudelka, povolání velvyslance či mlčící Babiš
Číst článek
„Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem, než došlo k vlastnímu oznámení toho případu. Takže Rusové na to zjevně byli připraveni a přizpůsobili tomu svou strategii,“ řekl Hospodářským novinám Beroun.
Jak rychle ruské servery najely na téma Vrbětic, popisoval v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz i František Vrabel, šéf společnosti Semantic Visions, která se odhalováním dezinformací dlouhodobě zabývá. „Ještě v sobotu 17. dubna ráno se na dezinformačních webech psalo v drtivé většině jen o covidu-19. Už v neděli ale bylo dezinformací týkajících se útoku GRU třikrát víc než těch o koronaviru. Došlo tedy k dramatické proměně,“ řekl Vrabel.
Citlivé vyšetřování
Kybernetický prostor je podle Berouna odrazem běžného života a společnosti. Odehrávají se v něm rizika či konflikty, které se odrážejí v reálném světě. „Někdy je to dokonce indikátor toho, co se teprve bude dít. Často jde o úvodní fázi událostí, k nimž dojde ve společenském a politickém životě,“ zmínil.
Jan Beroun
V čele Vojenského zpravodajství stojí od roku 2014. V minulosti absolvoval Akademii americké FBI, působil u kriminální policie, pracoval pro z Úřad pro zahraniční styky a informace. Loni na podzim ho prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.
„Obecně se k Vrběticím nechci vyjadřovat. Je to případ, který se zpracovává trestněprávně a zpravodajské služby se k tomu snaží sehnat co nejvíc informací. Když tyto dva procesy běží souběžně, tak je velmi citlivé se k tomu vyjadřovat, aby vyšetřování zůstalo objektivní a probíhalo utajeným způsobem,“ řekl listu Beroun.
Vicepremiér Hamáček chtěl podle serveru Seznam Zprávy při své neuskutečněné dubnové cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to popírá. Část opozice jej vyzvala k demisi, Hamáčka naopak podpořili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Sněmovna o případu začala v utajeném režimu jednat v úterý odpoledne za účasti šéfů tajných služeb či Pavla Zemana. Debatu poslanci nedokončili. Kdy bude pokračovat, není jasné.
