Jourová: Je nejvyšší čas zakázat cenzuru na internetu. O tom, co je legální, mají rozhodovat zákony
„Je to okamžik pravdy – ve Spojených státech 8. ledna vyšlo najevo, kdo koho může vypnout a umlčet,“ tvrdí v Interview Plus místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a kritizuje zablokování účtů Donalda Trumpa od Twitteru, Facebooku a YouTube. „Myslím, že je nejvyšší čas, abychom v Evropě přišli s pravidly, která umožní zakázat cenzuru a praktiky, které omezují možnosti využívat internet stejným způsobem pro všechny.“
Přestože to nepatří přímo do jejího portfolia, věnuje se místopředsedkyně Evropské komise dlouhodobě nebezpečím, která demokraciím hrozí kvůli zneužívání internetu a sociálních sítí.
V této souvislosti připomíná prosincové nařízení o digitálních službách, které odkazuje na již existující zákony ve všech členských zemích. Podle nich je nelegálním obsahem dětská pornografie, terorismus a výzvy k násilí.
„Nařízení přináší pravidla, kterými by se měly Facebook a další sítě řídit, aby rozhodnutí o tom, co je legální obsah, nebylo na nich, ale aby to bylo určeno zákonem,“ dodává.
Internet z principu nemá žádné hranice, a proto je podle Jourové třeba přijmout celoevropská pravidla namísto roztříštěných národních legislativních úprav.
„Vidíme, že vnitřní pravidla firem mají větší sílu než zákon. Toto nemůže fungovat a myslím si, že v Evropě máme nakročeno k tomu, abychom to řešili dříve než Amerika,“ uzavírá komisařka pro hodnoty a transparentnost.
Do září 70 procent populace
Lídři členských států Evropské unie budou ve čtvrtek jednat o průběhu boje s pandemií koronaviru, a především očkování.
„Stanovujeme poměrně ambiciózní cíle, do konce března se má naočkovat 80 procent pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách. A do konce září by to mělo být 70 procent veškeré populace,“ říká Jourová s tím, že se počítá se zrychlením dodávek i očkování.
„Jsme závislí na výrobních kapacitách výrobců. Je nutné se spolehnout na to, že firmy dostojí svým závazkům.“
Věra Jourová
Kvůli údajně pomalému rozjezdu vakcinace kritizoval Unii na začátku ledna i český premiér Andrej Babiš (ANO), protože například ve Velké Británii se s očkováním začalo už 8. prosince, zatímco v EU se čekalo na schválení vakcín.
„Já mám tento vzkaz pro pana premiéra, ale i pro všechny další občany: pokud si chceme být naprosto jisti bezpečností vakcín, tak to zkrátka nějaký čas trvá,“ reaguje Jourová.
Evropská komise podle ní nasmlouvala dostatečný počet vakcín, konkrétně 2,3 miliardy dávek k dodání během letošního roku. Česká vláda si prý objednala tolik dávek, kolik měla dojem, že dokáže proočkovat. Konkrétní data ale nemá.
„Jsme závislí na výrobních kapacitách jednotlivých výrobců, Komise nemá žádnou možnost, jak je rozšířit. Vyrábět vakcínu není jako vyrábět jablečný mošt, je nutné se spolehnout na to, že firmy dostojí svým závazkům,“ věří eurokomisařka.
V polovině měsíce americká firma Pfizer oznámila omezení dodávek vakcín do Evropy, její šéf ale slíbil během 1. čtvrtletí dodat dohodnuté množství vakcín.
„Pfizer hovoří o týdnech. Vidíme, jak je dobře, že jsme u dodávek vakcín nevsadili na jednu kartu, nyní budeme moci získávat Modernu a koncem ledna by se měla pro evropský trh schválit AstraZeneca, která by měla vyplňovat případné výpadky,“ uvádí.
