Měsíc je viditelný i ve chvíli, kdy bude v úplném zatmění, protože ho osvětlují sluneční paprsky. Ty se v zemské atmosféře lámou a proniknou i do zemského stínu. Červenou barvu Měsíc během zatmění získá právě od těchto papsků, konkrétně od jejich červené části, protože červené světlo se v naší atmosféře rozptyluje nejméně.

Každé zatmění Měsíce může být jiné. Všechno prý záleží na tom, jak moc je právě znečištěná zemská atmosféra - čím je v ní víc prachu, tím je zatmění Měsíce tmavší, tedy místo červené spíš hnědé. To je vysvětlení astronoma Pavla Gabzdyla z brněnského planetária. "To zaprášení může způsobit například exploze nějaké mohutné sopky nebo třeba i meteorické roje. Například roku 1991 explodovala filipínská sopka Pinatubo. Tehdy 2-3 roky po té eplozi byla úplná zatmění měsíce tak tmavá, že pokud nastala úplná fáze, tak lidé nemohli Měsíc najít vůbec na obloze." Červené zabarvení Měsíce uvidíme i pouhým okem, ale dalekohledem můžeme pozorovat i obrysy měsíčních moří a některé zvlášť jasné krátery.

Zatmění Měsíce je tedy stav, kdy se Měsíc dostává do stínu Země, protože naše planeta stojí mezi ním a Sluncem. Jak by tento úkaz vypadal, kdybychom nebyli na Zemi, ale na Měsíci? Podle Pavla Gabzdyla úžasně, kdyby Země měla červenou barvu, vypadalo by to asi jako krvavý západ slunce. "V momentě, kdy dojde k maximální fázi, když je Slunce zcela zakryto zemským diskem, tak se kolem té Země objeví červený prstýnek."

Zatmění ale není jenom hezkou podívanou. Vědci z něho mohou zjistit třeba stav ozonové vrstvy. Stále ještě také můžeme na obloze pozorovat například čtveřici planet Mars, Jupiter, Saturn a nejjasnější bude Venuše.

Blanka Černá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít