Ještě ve druhé polovině 80. let byly osobní počítače v socialistickém Československu úkazem spíše exotickým: podle statistického úřadu neměly počítač ani dvě domácnosti ze sta. Ne, že by po nich nebyla poptávka – osmibity už tou dobou poutaly pozornost ve školách, v televizním vysílání či v programátorských kroužcích – jenomže většina zájemců o vlastní počítač měla smůlu. Dodávky ze zahraničí byly silně omezené vysokými cly a nevýhodným kurzem. Domácí produkce nestačila rostoucímu zájmu o vlastní počítač množstvím ani kvalitou.

5:44 12. listopadu 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Další ze série grafů, jimiž ilustrujeme změny v české společnosti za uplynulých 25 let, ukazuje, že dnes je situace opačná: výjimkou jsou spíš domácnosti, jimž osobní počítač či připojení k internetu dosud chybí.

Markantní je to u rodin s dětmi – počítač s internetem má už devět z deseti. Není to způsobené jen tím, že děti počítač potřebují ve škole a vyžadují ho i pro zábavu. Statisticky lze nápadný rozdíl mezi domácnostmi bezdětnými a dětmi obdařenými vysvětlit spíše věkem jejich členů: mladší lidé, kteří přijímají nové technologie lépe, mají nezletilé děti častěji.

V datech Českého statistického úřadu, která jsme při tvorbě grafu použili, lze najít i další parametry digitální revoluce:

• v roce 1989 bylo v Československu jen 15 telefonní­ch linek na 100 obyvatel
• v některých oblastech čekali zájemci na její­ zavedení­ deset či ještě ví­ce let, za lepší­ mí­sta v pořadníku se běžně uplácelo; kdo neuplácel, čekal o to déle
• v 90. letech přišel bleskový rozvoj telekomunikační­ infrastruktury: počet telefonní­ch linek se víc než zdvojnásobil; maxima dosáhl v roce 2001, kdy připadalo na 100 lidí­ 38 telefonů
• to už ale pevné linky čelily konkurenci mobilní­ch telefonů a začal jejich volný pád: v roce 2012 jich už bylo jen 14 na sto obyvatel, tedy méně než před Listopadem
• vynahradily nám to mobily: v roce 1996 byly jen dva na sto obyvatel, v roce 2012 už 137 na sto obyvatel (někteří­ lidé mají víc telefonů, do statistiky se počí­tají­ například i SIM karty používané ve strojích komunikujících na dálku s lidmi i s počítači)
• velká mobilní revoluce je vidět i ve výdajích domácností: ještě v roce 2003 jsme utráceli za mobilní i pevné telefonování­ přibližně stejně, v průměru okolo 1500 korun na osobu a rok
• v roce 2012 klesla roční útrata za pevný telefon na necelé čtyři stovky, průměrná útrata za provoz mobilu přesáhla tři tisíce korun na osobu a rok
• k tomu musíme připočítat ještě 1316 korun za připojení k internetu
• podíl telekomunikačních služeb na celkových výdajích domácností­ se od roku 1993 zvedl z 0,75 procent na 3,69 procenta

V roce 1989 bylo v Česku dětí skoro dvakrát víc než seniorů. Poměr se otáčí

Číst článek

Petr Kočí, Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít