Ustojí to Bartoš do voleb? Kvůli digitalizaci je ministr pod tlakem, čas na opravy se krátí

Praha 14. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Žádáte teď o nějaké stavební povolení?
Nežádám, ani jsem v minulosti nežádal. Takže ani za starého, ani za nového systému nejsem účastníkem stavebního řízení ani z jedné strany, takže… Nejsem v konfliktu zájmu.

Kdybyste žádal a neúměrně čekal, vinil byste z toho šéfa Pirátu Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj?
Záleží na tom, kdy bych žádal, protože neúměrně se čekalo v některých případech i za starých podmínek. Vypadá to tak, že nastoupilo digitální stavební řízení a tím pádem najednou nejsou a nebudou dodržovány lhůty, protože ještě neproběhly. A že tedy lidé budou čekat více, než čekali v minulosti. Tak by tomu být nemělo a doufejme, že tomu tak nebude. Ani v minulosti nebyly lhůty často dodržovány a když jsou ti, kteří si na to stěžují, odkazováni na to, že si mohou podat stížnost k příslušnému soudu, tak to pochopitelně nedělají. Není pravda, že by se vždy všechny lhůty beze zbytku dodržovaly, a že bylo jejich prodloužení způsobeno pouze tím, že byly nedokonale podány žádosti.

Nutno říct, že od nabytí účinnosti nového stavebního zákona a digitalizace od 1. července zatím žádná lhůta porušená nebyla, jak tvrdí právě ministr pro místní rozvoj. Nicméně za digitalizaci schytává kritiku úplně ze všech stran.

Nápravu žádá třeba i ombudsman Stanislav Křeček. Robert Stržínek, člen Hnutí ANO, starosta Valašského Meziříčí a předseda sněmovního podvýboru pro e-government, byl v Událostech, komentářích v České televizi. Vadilo mu mimo jiné, že jel Bartoš v době, kdy se řeší problematika digitalizace stavebního řízení, na asi čtyřdenní dovolenou. Stavební úřady jsou podle Stržínka pokusnými králíky.

Je podle vás v tuto chvíli kritika Ivana Bartoše nejsilnější ze strany Hnutí ANO?
Kdybychom to brali z politického pohledu, tak je velmi silná. Ale také zaznívá docela silně z úst představitelů SPD.

Je to přirozené, protože když je někdo v opozici, tak čeká na každou příležitost, aby mohl vládu kritizovat, aby ukázal, že kdyby byl u moci, tak by to dělal jinak. A když jim dáte takovouto příležitost, tak by bylo s podivem, aby se toho nechytli. Takže ta kritika z úst představitelů opozice je očekávatelná, není ničím překvapivá.

Když se na to podíváme z pohledu úředníků, tak kritika rovněž není překvapivá, protože většinou, když se zavádí nějaké nové systémy, tak s nimi zdaleka ne všichni úředníci souzní. Nechtějí se třeba některé věci učit, myslí si, že jim to zbytečně komplikuje zaběhanou rutinu, na kterou byli léta nebo měsíce zvyklí a tak dále.

V tomto případě je to ale také dáno tím, že je to stavební řízení velmi složité a dotýká se celé řady institucí. Kritika nezaznívá pouze z úst politické opozice, z úst úředníků, ale také dalších lidí, kteří mají co do činění se stavebním řízením, což velmi silně naznačuje, že ten systém skutečně od počátku čelil mnoha problémům. A že to nebyly problémy malé.

Uspěchaný megaprojekt?

Nabízí se samozřejmě otázka, proč ho spustit 1. července, když není úplně připravené. A je také otázkou, do jaké míry úředníci nechtějí měnit svoje plánované rutiny, anebo naopak nebylo dostatečné množství školení, nikdo jim nepřipravil manuály, systém nefungoval… Dopodrobna do toho nevidíme, to není předmětem téhle Vinohradské 12. Ale když Ivan Bartoš vidí, co se teď za měsíc a půl stalo, nepřemýšlí o tom, že by bylo lepší to spuštění prostě o půl roku pozdržet?
Někdy si lidé říkají: „Kdybych to byl věděl, tak bych to dělal jinak, ale už to změnit nelze.“ Na to načasování se můžeme podívat z různých úhlů pohledu. Jeden je ten, že digitalizace stavebního řízení je provázána s novelou zákona o stavebním řízení, která sice vstoupila v platnost od začátku letošního roku, ale některé její části byly odloženy až na 1. července, kdy tedy začala platit komplexně. Možná, že to byl hlavní důvod, proč byl ten systém spuštěn právě k tomuto datu.

Pokud by chtěl někdo podsouvat Ivanu Bartošovi nějaké politické motivy, tak se můžeme dohadovat, zda to neudělal kvůli tomu, že se blíží podzimní volby a že digitalizace je takovou vlajkovou lodí Pirátů. A že se třeba chtěl předvést, že tak složitý úkol zvládl, což by mohlo přinést Pirátům plusové body. V neposlední řadě pak někdo může hovořit o tom, že se digitalizace spustila na začátku prázdnin proto, že se očekávalo, že v době prázdnin nebude žádostí tolik a úředníci se budou ve větším klidu moci naučit s tím novým systémem pracovat. Což se asi nestalo.

Navíc úřady zahltili lidé, kteří chtěli ještě využít papírové formy, takže se navalili na úřady ke konci června. A teď s tímhle pracujete, když ta vlna přijde pár dní před tím, než se zahajuje digitální stavební řízení. Musí to být složité. K tomu odkladu: Petr Pavel chtěl odklad, Hnutí ANO chtělo odklad, Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj, dnes europoslankyně za Hnutí ANO… Řada lidí žádala odklad, Ivan Bartoš si prosadil 1. července.
Ano, prosadil si to a nyní nese plnou zodpovědnost za to, že ten systém od začátku nefungoval tak, jak by měl. Možná, že bylo rozumnější to, co doporučoval na základě konzultací například s komunálními politiky prezident Petr Pavel, aby spustil pilotní projekt v jednom kraji, kde by se v reálném provozu odstranily všechny problémy postupně, a aby potom, když to bude v ostatních částech republiky fungovat, tak aby to bylo bez jakýchkoliv problémů. Což se nepovedlo. A je zřejmé, že když k tomu ještě přičteme to, že je léto a že se toho v České republice z politického pohledu zase tolik neděje...

Je na to více vidět.
O pozornost měl Ivan Bartoš postaráno až moc.

Podle Bartoše je do digitalizace nebo do toho celého systému zapojených asi 13 tisíc úředníků, 1 400 organizací. Je to megaprojekt. Co je za vás v tom systému od začátku července nejvíc špatně?
Mě nejvíc udivilo to, že se řada institucí, organizací, které mají být do toho projektu, do toho digitálního systému zapojeny, do něj nepřihlásila. Pak to u těch institucí nemohlo fungovat, protože nebyly vůbec přihlášeny. Je otázka, proč tak učinily. Zda to jak učinily vědomě a z nějakého důvodu se zatím nechtěly do systému přihlašovat, anebo o tom úplně dobře nevěděly. Je to otázka komunikace. Takže to mě docela šokovalo, protože pokud je to pravda, a zdá se, že to pravda je, tak zhruba třetina takovýchto organizací nebyla do toho systému přihlášena a pak nebylo divu, že ty věci, které byly takto podány, k ním vůbec nedorazily.

No a pak tam byly věci, které byly také docela zvláštní. Třeba u těch starých formulářů se některé věci vyplňovaly automaticky, ale tady se nepropisovaly. Pak bylo docela zvláštní, že na začátku nefungovalo propojení s katastrem nemovitostí, takže si úředníci museli ty věci vyhledávat zvlášť. Proto u nich vznikl ten dojem, že byl pro ně starý systém přívětivější a dalo se s ním daleko rychleji pracovat, než s tím novým.

Proč se to zatím nedaří opravit? Protože to všechno zní jako technické problémy. Samozřejmě pro úředníky jako takové, kteří s tím musí pracovat a určitě je to zdržuje od práce, to jsou problémy vážného rázu, ale na druhou stranu je to něco, co se dá asi opravit v nějaké dohledné době.
Dá se to opravit. Z mého názoru se to opravuje postupně, protože Ivan Bartoš komunikuje směrem k veřejnosti to, že se, které nefungovaly, postupně odstraňují. Vypadá to tak, že když se ten systém vytvářel, tak lidé, kteří ho tvořili, neměli dostatek zkušeností s tím, jak je stavební řízení složité a komplikované. Nevím, jak to vznikalo, ale je možné, že nedošlo k tomu, aby se ti lidé byli podívat v tom běžném provozu. To znamená, že ty stavební úřady nenavštívili a nepodívali se těm úředníkům, tak říkajíc, pod ruce a třeba to s nimi nekonzultovali, aby ten systém stavěli už s vědomím toho, jak ten proces vlastně funguje.

A možná, že to dělali tak trochu po ajťácku a pak v tom reálném životě narazili na různé komplikace, o kterých třeba ani neměli tušení, že by mohly nastat. No a další věc je ta, na kolik ti, kteří s tím systémem pracují, byli ochotni se proškolit, naučit se nové věci a nakolik ministerstvo pro místní rozvoj, než ten projekt spustilo, bylo schopno zajistit školení v takovém rozsahu a v takové kvalitě, aby ti lidé pochopili, co po nich ten nový systém vyžaduje.

To je samozřejmě otázka, protože na jednu stranu se ozývají hlasy, že těch školení bylo málo a byla nedostatečná. Na stranu druhou Ivan Bartoš na Twitteru psal o tom, že školení byla třeba v červnu a jejich kapacita rozhodně nebyla naplněná. Je nad tím tedy velký otazník. Sám Ivan Bartoš se za problémy omlouvá. Říká, že těch žádostí zatím v novém řádu bylo připsáno asi šest tisíc a dvě třetiny už se nějakým způsobem řeší. Už jsem zmiňoval, že k žádné prodlevě zatím nedošlo. Na druhou stranu Svaz města a obcí varuje, že je tam skluz asi u 13 tisíc stavebních povolení v hodnotě 100 miliard korun. A pokud nebude systém funkční do září, tak přijde tato velká škoda. Má Ivan Bartoš dva a půl týdne na to, aby to všechno fungovalo?
Má dva a půl týdne na to, aby to začalo fungovat tak, aby byly odstraněny velké zásadní nedostatky a pak se ještě budou nějaké věci třeba dolaďovat. Ale pokud bychom byli v situaci, kdy by skutečně nejenom úředníci, ale i další dotčené osoby, organizace a tak dále tvrdily, že nové stavební řízení v digitálním systému, nefunguje, tak by to byl zásadní problém.

Když se bavíme o těch lhůtách, tak tam je stanovené přechodné období. V novém řízení mají být ty lhůty podle toho digitálního řízení a nového stavebního zákona výrazně zkráceny, ale právě pro to přechodné období jsou naopak zachovány v delším rozsahu. Takže by to neměl být zásadní problém.

A ta čísla znějí hezky, ale myslím si, že je to spíš takové strašení veřejnosti, a že k tak zásadním škodám nedojde. Bylo by zajímavé vyčíslit škody podle starého způsobu, kdy to povolení trvá měsíce nebo roky. A je to jeden z mnoha důvodů, proč se v České republice nestaví dostatek bytů, domů, aby se poptávka, která stále výrazně převyšuje nabídku, s tou nabídkou vyrovnala.

Následujících čtrnáct až sedmnáct dní bude určitě zajímavých i z toho důvodu, že od místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Aleny Gaňové slyšíme, že řada úředníků ze stavebních úřadů zvažuje stávku nebo i výpovědi. A zářijový termín, respektive ten konec srpna jako deadline, zaznívá i od některých koaličních představitelů, kteří by už nemuseli mít s Piráty, respektive s Ivanem Bartošem, trpělivost.
Nemuseli by mít, ale je otázka, zda ji nakonec dál budou mít, protože je pochopitelné, že mají obavy z toho, že kdyby dále převládal názor, že nový systém kolabuje, nefunguje, nedá se kolaudovat, stavět a tak dále, tak by to byl docela velký reputační problém nejenom pro Piráty, ale pro celou vládní koalici. A vzhledem k tomu, že na podzim jsou krajské a senátní volby, tak pociťují, že by to tak být nemělo a snaží se tedy na Ivana Bartoše vyvíjet určitý tlak. Vím, že jsou dovolené, ale zatím jsem nezaznamenal nějaké ultimátum z úst premiéra Petra Fialy. Ale to je člověk, který za tu vládu zodpovídá a který podle mého názoru nemá velký zájem na tom, aby se ta situace nějak vyhrocovala a aby případně docházelo k tomu, že by předseda, byť nejmenší koaliční strany, musel opouštět vládu.

Když jsme u těch úředníků a stávky, tak je docela zajímavé to, že se objevují takové názory, že stavební úřady jsou přetíženy, že je málo úředníků, že by bylo potřeba rozšířit jejich řady. Ale když jsme v 21. století a tvrdíme, že jedinou cestou, aby se všechno zrychlilo, aby se to usnadnilo, je digitalizace, tak by se snad úvahy tímto směrem vůbec neměly ubírat. Naopak digitalizace nejenom stavebního řízení, ale vůbec státní správy by měla přispívat k tomu, aby to všechno fungovalo rychleji a lépe. Aby těch lidí bylo potřeba daleko méně.

Není tedy naopak k ocenění, že se do toho Ivan Bartoš pustil? Protože to nikdo před ním neudělal? To, že chceme digitalizovat, je velké téma Pirátské strany jako takové, ale také se asi všichni shodneme na tom, že spíš než obíhat úřady s papírem a chtít razítko, by to mělo jít dělat přes nějaký, dejme tomu právě portál stavebníka nebo stavebního úřadu a podobně. Takže to je ta cesta ve 21. století.
Je to ta cesta, ale když se na ni člověk vydá, tak by na ni měl být dobře připraven, protože se mu může stát, že zakopne a nedojde vůbec do cíle. Snad bude v tomto případě cíle dosaženo.

A Ivan Bartoš teď klopýtá?
Na začátku klopýtal. Problémů bylo asi více, než by bylo záhodno a nevystačí pouze to tvrzení, že když se nějaký takovýto systém, zvlášť v České republice, zavádí, tak jsou většinou na začátku různé problémy, které pak v řádu týdnů nebo maximálně měsíců bývají odstraněny a ten systém začne fungovat. Nikdo si pak už ani nevzpomene na to, co bylo na začátku a lidé jsou spokojení s tím, že se to nějakým způsobem posunulo. Respektive oni s tím spokojení nejsou, oni to berou jako samozřejmost. Máte pravdu, že v 21. století by některé věci měly být samozřejmé. Že by člověk nemusel sdělovat opakovaně svoje údaje různým institucím, státním, veřejným, že by měly být tyto instituce propojené a že by měl skutečně stačit jeden papír nebo ani ne papír, ale jedna elektronická žádost. A mělo by pak všechno fungovat.

Je pravda, že o digitalizaci nejenom stavebního řízení se léta mluví a politici většinou nemají odvahu se do těch projektů pustit. Ivan Bartoš ji měl a uvidíme, zda bude za odvahu po zásluze potrestán, jak už to v takovýchto případech bývá.

Kýve se pod Bartošem židle?

Nadhazujete to, že by mohl sám chtít v rezignovat, když už by ten tlak byl na něj moc velký. On říká, že to neudělá. Piráti se za Bartoše postavili. Například Jana Holomčík Leitnerová, jak jsem četl její slova na iDnes.cz

Ale třeba spolustraník Petra Fialy (který, jak jste říkal, zatím žádný deadline neřekl), Jan Skopeček z ODS, říkal, že si nedovede představit, že kdyby to selhání Bartoše mělo vypadat tak, jak vypadá, že by pak nepodal rezignaci. Jaký tlak na něj asi bude?

Tlak na něj bude a pochopitelně, pokud by ten systém po několika měsících stále nefungoval, a pokud by skutečně docházelo k tomu, že by se kvůli tomu stavební řízení de facto zhroutilo, tak by asi byla pozice Ivana Bartoše dlouhodobě neudržitelná. Když v současné době vnímáme výhrady některých představitelů ODS vůči předsedovi Pirátů, tak je to přirozené, protože už v době, kdy vznikala tato koaliční vláda, tak zdaleka ne všichni představitelé ODS byli nadšení z toho, že součástí té vlády budou Piráti a nedovedli si představit spolupráci s nimi. Někteří pak trochu změnili názor, ale někteří to mají stále v sobě a je přirozené, že když mají takovouto příležitost, tak ji využívají.

Ale já si myslím, že tento problém před krajskými a sněmovními volbami nebude nějaký zásadní, ale může být přičten Ivanovi Bartošovi k tíži z řad Pirátů v momentě, když vy Piráti výrazně v krajských a senátních volbách propadli. A to není úplně nepravděpodobné, protože obhajují v krajských volbách docela dost mandátů. V plzeňském kraji mají hejtmana a tak dále, takže to není nic zdaleka jednoduchého. Pokud by to nedopadlo dobře, tak se vždycky hledá viník a nejsnazší viník je vždycky ten, kdo je v čele a ukazuje se na předsedu. Ostatně Ivan Bartoš už to zažil po sněmovních volbách, zažil to po volbách do Evropského parlamentu. Zatím to ustál, tak uvidíme, zda to ustojí i po těchto volbách, pokud by výsledek Pirátů na podzim nebyl nejlepší. Mám tím na mysli tlak vnitrostranických oponentů.

A ty preference jsou teď jaké, když to vztáhneme k volbám, které budou ve druhé půlce září?
Tam je to trošku komplikované v tom, že to jsou preference, které jsou na celostátní úrovni, které jsou směřovány právě k volbám do Poslanecké sněmovny. U krajských voleb je to specifické z toho důvodu, že se volí ve 13 krajích a zdaleka ne všichni lidé jsou k volbám ochotni jít a jednak se zdaleka ne všichni rozhodují podle toho, co se děje na celostátní úrovni. Někteří skutečně přihlížejí k tomu, co vedení toho regionu, ta krajská politická reprezentace pro ně dělá a tak dále. Takže je to komplikované právě i z pohledu toho, jak vnímat celostátní průzkumy, kde jsou Piráti dlouhodobě tak říkajíc na svém.

A na svém to je nějakých 8 až 12 %?
Zhruba kolem 10 %. Někdy lehce pod nimi a někdy lehce nad nimi, jak se ty preference vyvíjejí. A nezdá se, že by zatím zásadně dopláceli na to, že jsou součástí vlády. Byť uvnitř Pirátů se neustále vede debata, že volební neúspěchy v posledních evropských volbách byly způsobeny tím, že jsou Piráti součástí toho takzvaného establishmentu a že už ztratili ten drive.

A poslední věc. Kdybyste si měl vsadit na to, zda to Ivan Bartoš ustojí a opraví…
No já si myslím, že to opraví do těch krajských a senátních voleb, nevím jestli do 14 dnů, ale podle mě v následujících týdnech to opraví a do těch voleb to určitě ustojí podle mého názoru, ale samozřejmě…

Co bude po volbách, to uvidíme.
Samozřejmě stavební řízení, digitalizace a ty problémy jsou vhodným tématem pro kampaň opozice. A i když se budou ty problémy postupně odstraňovat, tak si myslím, že v dohledné době z veřejného prostoru ta kritika jen tak nezmizí.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News a facebookový profil Andreje Babiše.