Ústavní soud se nebude zabývat Zemanovým dopisem o volebním zákonu. Varuje v něm před ústavní krizí
Ústavní soud nemůže považovat dopis prezidenta Miloše Zemana k problematice volebního zákona za relevantní procesní návrh. Prezident není účastníkem řízení, řekla v pondělí mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Návrh na zrušení části zákona o volbách do parlamentu, konkrétně metody pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany a zvýšeného prahu pro vstup koalic do sněmovny, podala v roce 2017 skupina senátorů.
Dosud se návrhem zabýval soudce zpravodaj Jan Filip. Plénum, tedy sbor všech soudců, začne o návrhu diskutovat pravděpodobně v úterý na neveřejné poradě pléna.
Zeman v neděli v rozhovoru na rozhlasové stanici Frekvence 1 uvedl, že návrh senátorů by vedl k destabilizaci politického systému. Na ústavní soudce se obrátil s výhradou, že soud má pomáhat stabilitě politického systému, nikoli ho bourat.
Zeman varuje v dopise před rizikem neřešitelné ústavní krize, ke které by podle něj mohlo vést zrušení systému voleb do poslanecké sněmovny. Apeluje na ústavní soudce, že pokud vyhoví žalobě části senátorů, sněmovna a Senát již do říjnových voleb nemusí nalézt shodu nad zněním nového volebního zákona. To by vedlo k ústavní krizi, která nemá řešení, uvedl prezident.
Prezident Zeman: Zrušení systému voleb by destabilizovalo politický systém
Číst článek
V dopise kritizuje soud, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. Zároveň upozorňuje, že již na konci prosince rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do již probíhajícího volebního procesu by proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože již začala volební kampaň a organizace voleb. Dopis v pondělí prezidentův mluvčí zveřejnil na webu Pražského hradu.
Zeman dopis napsal jako amicus curiae, takzvaný přítel soudu, tedy někdo, kdo není účastníkem sporu, ale soudu nabídne svůj názor. Zdůvodnil to tím, že je jako hlava státu zodpovědný za ústavní stabilitu České republiky.
„Mohu potvrdit, že prezident republiky oslovil všechny soudce Ústavního soudu dopisem, který se týká řízení ve věci návrhu na zrušení některých částí volebního zákona. S ohledem na to, že pan prezident není účastníkem řízení, nemůže soud tento dopis považovat za relevantní procesní návrh,“ řekla ČTK Sedláčková.
Snaha o ovlivňování
Porady pléna jsou pravidelné, jejich výstupy soud nezveřejňuje, některá témata se na plénu probírají opakovaně. Termín vyhlášení případného nálezu se svolává vždy až na pozdější datum. Že v úterý soud bude za zavřenými dveřmi diskutovat také o volebním zákoně, potvrdil minulý týden serveru Echo24.cz předseda Pavel Rychetský.
S návrhem směřujícím proti volebnímu zákonu se na soud obrátila v roce 2017 skupina 21 senátorů, složená ze zástupců STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých. „Tato žádost skupiny senátorů je tři roky stará a je bizarní, jestliže to má soud probírat krátce před parlamentními volbami. Ve skutečnosti by to vedlo k naprosté destabilizaci našeho politického systému,“ řekl Zeman. Výroky prezidenta kritizoval advokát skupiny senátorů a europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Jde podle něj o bezprecedentní snahu ovlivnit nezávislé rozhodování.
Skupina senátorů upozorňuje na to, že malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu získat více hlasů než velké strany. Senátoři také u Ústavního soudu napadli ustanovení volebního zákona, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.
Příští sněmovní volby se mají konat 8. a 9. října. Ústavní soud má pravomoc napadená ustanovení zákona zrušit, pokud by je alespoň devět z 15 soudců pokládalo za protiústavní. Nález ale nemusí vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy.
