Včelaři, jejichž včelstva musela být zlikvidována, mohou ministerstvo zemědělství požádat o náhradu škody.

Spálit je přitom nutné nejen samotná včelstva, u nichž se nákaza objeví, ale také úly. „Zlikvidovat se musí úplně všechno včetně nářadí, které včelař používá, včetně vosku, pláství, které má uložené jako zásoby před vytáčením, pracovní oděv. Všechno co přišlo do styku a co by mohlo být zdrojem nákazy,“ řekl Šebesta.

Třeba medomet, který je poměrně drahý, lze ale podle něj dezinfikovat, pokud je z nerezu. Právě medomet, který si včelaři půjčují, mohl být ale podle něj v jednom případě i zdrojem přenosu nákazy.

Rozšíření ochranného pásma

Hniloba včelího plodu se na začátku června objevila u včelstva v Dolních Štěpanicích na Semilsku. Včelstva v ohnisku veterináři zničili a vytyčili ochranné pětikilometrové pásmo, v němž se musí dodržovat opatření pro přesuny včelstev a sledovat příznaky nákazy.

Chovatelé, kteří mají včely v ochranném pásmu, museli Krajské veterinární správě v Liberci nahlásit aktuální údaje o počtu včelstev a jejich umístění. Postupně se ale v blízkém i vzdálenějším okolí objevila další ohniska v Horní Branné, Mrklově, Valteřicích a Víchové nad Jizerou a ochranné pásmo se kvůli tomu postupně rozšiřuje.

Hniloba je stejně jako včelí mor považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Naposledy se choroba objevila v Královéhradeckém kraji v květnu 2016. Za hlavního původce hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií.

Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, roji neznámého původu a infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. Chovatelé by proto měli vše pořizovat jen z ověřených zdrojů. Včelaři v Libereckém kraji přitom podle Šebesty bojují od loňska i se včelím morem, hlavně na Liberecku.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít