OVĚŘOVNA: Napadl ji Ukrajinec? Na sociálních sítích se šíří falešné informace o incidentu v Hradci Králové
Dvě fotografie ženy se šrámem na tváři a modřinou a k tomu připojený kontext o údajném napadení ukrajinským správcem hřiště. Příspěvek Lenky K. nasbíral před jeho smazáním stovky sdílení a reakcí. Policie incident na hřišti potvrdila, jak ale vysvětlila, příspěvek je přesto lživý. „Správce hřiště není cizí státní příslušník,“ vysvětluje mluvčí policie Eva Prachařová pro iROZHLAS.cz.
„To je, když jdeš bránit své dítě na hřiště a ukrajinský správce tě napadne. Sláva Ukrajině,“ napsala na svůj facebookový profil Lenka K., která zároveň k příspěvku připojila dvě fotografie svého obličeje. Na tváři jde jasně vidět šrám, táhnoucí se od nosu přes polovinu tváře. Ze strany jde pak zároveň vidět i velká modřina.
Policie odložila případ napadení ženy v Brně. Oběť vinila ukrajinské uprchlíky
Číst článek
Příspěvek, který už jeho autorka smazala, během několika dnů nabral více než pět set sdílení a stovky rozhořčených komentářů. Nechyběly ani výzvy k nahlášení incidentu na policii, na které Lenka K. reagovala slovy, že celou věc na policii samozřejmě nahlásila.
Jak ale zjistil server Manipulátoři.cz, policie ve skutečnosti incident popisuje odlišně a méně dramaticky. Pro server iROZHLAS.cz to znovu přiblížila policejní mluvčí Eva Prachařová.
„Ve čtvrtek 15. září 2022 byla na základě oznámení na linku 158 vyslána před 19. hodinou policejní hlídka na jedno ze hřišť v Hradci Králové, kde mělo docházet k rozepři mezi návštěvnicemi a správcem hřiště. Po příjezdu na místo k žádnému protiprávnímu jednání nedocházelo a hlídka zjistila, že přítomné ženy vyzýval správce k opuštění hřiště, které již zavíral, ony nechtěly odejít a přitom došlo ke vzájemné strkanici,“ popsala incident policejní mluvčí.
„Ve čtvrtek 15. září 2022 byla na základě oznámení na linku 158 vyslána před 19. hodinou policejní hlídka na jedno z hřišť v Hradci Králové, kde mělo docházet k rozepři mezi návštěvnicemi a správcem hřiště. Po příjezdu na místo k žádnému protiprávnímu jednání nedocházelo a hlídka zjistila, že přítomné ženy vyzýval správce k opuštění hřiště, které již zavíral, ony nechtěly odejít a přitom došlo ke vzájemné strkanici. Nikdo z přítomných nechtěl oznámený incident již dále řešit, proto jej policisté na místě vyřešili domluvou.“
Eva Prachařová (mluvčí policie Hradec Králové)
Doplnila, že po příjezdu policistů už nikdo nechtěl situaci řešit, vše se tedy uzavřelo domluvou. „Nyní v našich evidencích vedeme pouze již výše zmíněný záznam oznámení na linku 158. Další související protiprávní jednání neevidujeme ani neřešíme,“ doplnila.
Policejní mluvčí Prachařová také zdůraznila, že správce nebyl cizí státní příslušnosti, tedy Ukrajinec, jak psala ve svém příspěvku Lenka K. Server iROZHLAS.cz ji proto s otázkami na incident také oslovil. Reagovala pouze jednou krátkou zprávou, která se už více blížila verzi policie než její původní komentáře.
„Ano, opravdu k incidentu došlo. Byla i přivolána policie – ne mnou! Já jsem však nepodala trestní oznámení a vyřešilo se to domluvou,“ odepsala na dotaz. Na otázku, jak si vysvětluje, že policie popřela, že by správce hřiště byl Ukrajinec, už nereagovala.
Hoaxy? Novodobé drby
Nejde přitom o první takový případ. Podobný incident se šířil na sociálních sítích už na jaře. Tehdy šlo o příspěvek ženy z Brna, kterou měli podle jejího vyjádření napadnout čtyři Ukrajinci. Policie podle ní odmítla zasáhnout.
Policie začala vyšetřovat případ ženy, kterou údajně v Brně-Bystrci napadli Ukrajinci
Číst článek
Jak ale ověřil server iROZHLAS.cz, policie se o incidentu dozvěděla až ze sociálních sítí, žádné hlášení dříve neevidovala. A následně začala případ skutečně šetřit, už tehdy ale nebylo jasné, jestli vše skutečně proběhlo, jak žena avizovala. Protože se jim nepovedlo pachatele najít a ani neprokázali, že si žena celý incident vymyslela, policie případ nakonec v polovině září odložila.
Jaká je ale motivace podobné příspěvky vytvářet a šířit, když nejde prokázat jejich pravdivost? Podle psychologa Dalibora Špoka je motivace stejná, jako v případě vytváření a šíření obyčejných drbů.
„Proč se vytvářejí drby? Protože člověk někomu závidí nebo se něčeho bojí. A stejné motivace nacházíme i u tvůrců dnešních hoaxů. Většina z nich dospěla k nějakému specifickému světonázoru, který se liší od toho oficiálního. A tyto hoaxy jsou jedním z mála prostředků, kterými mohou tento svůj alternativní názor prosazovat,“ vysvětluje Špok.
Podle psychologa tvůrcům hoaxů často záleží jen na tom, aby přesvědčili dostatek dalších lidí. „Buď si zcela zprávu vymyslí, nebo ji nějak ohnou. Konflikt, kterého mohli být účastníky nebo svědky, prostě nafouknou do emočně silné a tedy i z hlediska konzumentů líbivé podoby,“ doplňuje s tím, že následné šíření příspěvku je pro ně potvrzením, že mají pravdu. „Jinak by to lidé nešířili, z té jejich logiky,“ podotýká.
„Proč se vytvářejí drby? Protože člověk někomu závidí nebo se něčeho bojí. A stejné motivace nacházíme i u tvůrců dnešních hoaxů. Většina z nich dospěla k nějakému specifickému světonázoru, který se liší od toho oficiálního. A tyto hoaxy jsou jedním z mála prostředků, kterými mohou tento svůj alternativní názor prosazovat.“
Dalibor Špok (psycholog)
Vrstev motivací je ale podle psychologa mnohem více – snaha obhájit si vlastní neúspěch v nějaké oblasti, snaha vysvětlit a obhájit ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k vlastnímu světonázoru a podobně. Že mohou být následně kvůli vytváření nepravdivých informací třeba i stíháni, jim často nedochází.
„Tito autoři jsou zkrátka zaměřeni především na krátkodobost. Vyrovnat se s tou emocí. Dlouhodobý aspekt v důsledku svého jednání si zkrátka neuvědomují. S podobnými argumenty jsme se ostatně setkávali i u případů, které byly nakonec dotaženy až k soudu, kdy se ti tvůrci hájili právě tímto – že jim vůbec nedošlo, co to může způsobit,“ uzavírá.
