Náhrada za ‚Zemanovu oblíbenou hračku‘. Kanál Dunaj–Odra–Labe vystřídají hned dva projekty
Česko mělo k Iniciativě Trojmoří doposud váhavý postoj, a to mimo jiné kvůli exprezidentovi Miloši Zemanovi a „jeho“ kanálu Dunaj-Odra-Labe. Toto sdružení dvanácti evropských zemí se snaží prosadit nadnárodní projekty. Vláda Petra Fialy (ODS) nyní plánuje český postoj přehodnotit a začít prosazovat dva nové projekty, jak vyplývá z dokumentu, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Ve středu na popud ministerstva zahraničí projedná vláda hned několik bodů, které se s Trojmořím pojí.
Trojmoří
Iniciativa Trojmoří (3SI) se skládá z 12 členských zemí, které jsou zároveň součástí Evropské unie. Partnerskou silou je Evropská komise a Německo, strategickým partnerem ještě Spojené státy. Členské státy se rozkládají mezi třemi moři Baltským, Jederským a Černým. Iniciativa vznikla v roce 2016. Nemá žádné institucionální ukotvení, zaměřuje se na infrastrukturní projekty. Korigují ji hlavy států. Zástupci se schází jednou ročně na summitu.
Jeho součástí je totiž seznam tzv. prioritních projektů, které se zaměřují primárně na oblast dopravy, energetiku a digitální infrastrukturu. Resort zahraničí v dokumentu, který předkládá vládě a server iROZHLAS.cz ho má k dispozici, navrhuje přepsat aktuální nulu na dvojku. Na seznam by měly přibýt dva projekty – plynovod STORK II a vysokorychlostní trať směřující do Polska a dále do Pobaltí.
„U prioritních projektů Iniciativy Trojmoří se předpokládá přeshraniční rozměr se zacílením na jeden ze tří segmentů konektivity – dopravního, energetického, nebo digitálního. Projekty, které vládě předkládáme, mají potenciál posunout jak Česko, tak celý náš region v energetické bezpečnosti, zlepšení severo-jižního propojení a zefektivnění infrastruktury,“ vysvětluje šéf resortu Jan Lipavský (Piráti).
Česko-polský plynovod má docílit zvýšení kapacity a snadnější spolehlivé přepravy zemního plynu mezi zeměmi. Sníží se tak i závislost na ruském plynu, protože se Česku otevře cesta k dalším zdrojům v Polsku, třeba k LNG terminálům v Gdaňsku, které by měly být v provozu od roku 2025.
Členské země mají na seznamu priorit běžně mezi třemi a osmi projekty. Například Rakušané ale dosud nepředložili žádný projekt, zatímco Chorvaté jich nominovali patnáct.
Česko mělo dosud na seznamu prioritních pouze jeden zápis. Jednalo se o vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. Projekt vytipovala v roce 2017 prezidentská kancelář. Někdejší hlava státu Miloš Zeman tehdy přišel s nápadem na vybudování kanálu.
Pod taktovkou MZV
Trojmoří se původně řešilo na úrovni ministerstva dopravy, kde se iniciativou zabýval náměstek Jan Sechter. Od podzimu 2022 vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o převedení hlavní gesce pod ministerstvo zahraničí, Trojmoří nyní řeší odbor politik EU v čele s Jaroslavem Kurfürstem.
„Prezentoval to jako skvělý projekt, o kterém mluví pořád. Spojuje navíc tři moře, sice trošku jiná (než vyplývají ze spojení Trojmoří), ale to mu nevadilo,“ říká k tomu odborník na střední Evropu Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
„Zemanovi nikdo neodporoval, a tak se tam kanál dostal. Byla to úplná hloupost, všichni to věděli, ale nešlo s tím nic dělat. Všichni pak vnímali Trojmoří prizmatem kanálu Dunaj–Odra–Labe, což je škoda,“ popisuje atmosféru v Česku pro iROZHLAS.cz Dostál. Dodává, že tím byl český přístup vůči iniciativě „tak trochu zakletý“.
Kanál visel v seznamu prioritních projektů donedávna, Dostál si to vykládá tak, že „nikdo nechtěl sebrat Zemanovi oblíbenou hračku“. Ostatně i současná vláda ho definitivně stáhla až letos v únoru, kdy byl zvolený nový prezident.
Národní koordinátor
Ministerstvo zahraničí po vládě kromě schválení dvou prioritních projektů také chce mandát na jmenování národního koordinátora pro Trojmoří. Jeho úkolem by byla koordinace mezi resorty, měl by vést také oficiální komunikaci se zahraničními partnery.
,Mrtvý projekt.‘ Vláda zrušila územní ochranu budoucí trasy koridoru Dunaj-Odra-Labe
Číst článek
V současnosti agendu spravuje vrchní ředitel sekce evropské na ministerstvu zahraničí Jaroslav Kurfürst. Když Trojmoří řešilo ministerstvo dopravy, měl ji na starosti náměstek. Řady náměstků v Černínském paláci nedávno rozšířil Eduard Hulicius (KDU-ČSL), který roky působil v Bruselu jako člen kabinetu eurokomisařky Věry Jourové (ANO).
Jméno adepta na koordinátora pro Trojmoří nicméně šéf resortu Lipavský na přímý dotaz serveru iROZHLAS.cz prozradit nechtěl.
Váhavý přístup
Ostýchavost by Česko mělo podle Dostála nechat stranou i v otázce pořádání pravidelného summitu. „Myslím si, že bychom si měli dřív nebo později říct o summit. V Bukurešti se bude konat už podruhé. Ochotných států, když se hledalo místo pro uspořádání summitu v tomto roce, bylo málo. Objevují se otázky, kdy přijde na řadu Praha,“ podotýká expert.
„Myslím si, že by to bylo fajn. Ne z toho důvodu, že bych věřil nějaké politické váze Trojmoří, nebo že by to samo o sobě bylo něco unikátního, ale Česká republika potřebuje uvažovat o střední a východní Evropě trošku jinak. Už proto, že je to prostor důležitý z důvodu naší bezpečnosti, ale i z ekonomiky s ohledem na obchodní výměnu,“ vysvětluje Dostál.
Přestože je Trojmoří primárně uskupením hlav států, summitu v Bukurešti na začátku září letošního roku se nezúčastní prezident Petr Pavel. Podle informací iROZHLAS.cz bude Česko reprezentovat šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Před rokem byl na summitu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Trojmoří je původně polsko-chorvatský projekt s cílem posílit prostor střední a východní Evropy. Základy uskupení položili v roce 2015 konzervativní politici prezident Polska Andrzej Duda a chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovićová. Členskými státy jsou dále Česko, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské země Estonsko, Litva, Lotyšsko. Rádo by se k Trojmoří připojilo Řecko.
„Od začátku byl český přístup váhavý,“ připomíná Dostál. Pramenilo to ale z toho, že přestože se jedná primárně o prezidentskou iniciativu, v době vzniku Trojmoří se k moci dostala nová polská vláda Práva a spravedlnosti, což u partnerů vzbudilo obavy. Vyvstala tedy otázka co má Trojmoří v „polském velkém plánu“ představovat v kontrastu s rezervovaným přístupem k EU a Německu.
Tuto obavu umocnil summit, na který dorazil i tehdejší americký prezident Donald Trump, jehož cílem bylo vrazit klín mezi členské státy Unie. Vládnoucí polská garnitura si s ním v tomto ohledu notovala.
„Právo a spravedlnost se na evropskou integraci dívá jakousi realistickou logikou. Mají představu, že je potřeba vyvažovat centrum francouzsko-německé a západoevropské, se kterými nesdílí Polsko a z jejich pohledu ani další země východní Evropy základní priority,“ podotýká pro iROZHLAS.cz analytik AMO.
Odpor k politizaci
Trojmoří mělo být z původní polské ideje balančním nástrojem vůči „západoevropskému“ smýšlení EU. Pouze za předpokladu, kdy by iniciativa získala silný politický rozměr. K tomu ale vyjadřovaly ostatní země odpor, třeba Česko bylo v tomto ohledu hlasité.
Česko předsedá ‚politicky nefunkčnímu‘ Visegrádu. Léčebný proces proběhne, až skončí válka na Ukrajině
Číst článek
Průlom nastal na summitu v roce 2017. Poprvé se ho zúčastnilo také Německo a zástupce Evropské komise. Kromě překonání původního záměru „antibruselské kliky“ se na něm také dohodlo, že Trojmoří se bude zaměřovat na konkrétní projekty.
Iniciativa nemá sekretariát ani jiné institucionální ukotvení. Tento ráz upřednostňuje totiž většina zemí, včetně Česka.
„Je vůbec otázka, jestli by větší institucionalizace přinesla politický výtlak Trojmoří jako takového. Ve střední Evropě máme různé formáty – Visegrád, který když má ‚dobré roky‘, dokáže být politicky velmi silný. Ale máme třeba Středoevropskou iniciativu, která má v Terstu dokonce sekretariát a nikdo o ní neví, v podstatě nefunguje,“ poukazuje Dostál.
Čínské investice
Základní myšlenkou Trojmoří je snaha udržet Američany tady a Číňany pryč. Iniciativa se zaměřila na infrastrukturu ve chvíli, kdy se čínské firmy začaly hlásit do dopravních projektů.
Kromě seznamu prioritních projektů disponuje Trojmoří také investičním fondem, jehož aktivita je omezená na země sdružené v iniciativě. Nicméně mez participací v investičním fondu a zápisem na seznam prioritních projektů neexistuje přímá vazba. Do fondu přispívá devět ze dvanácti členů, výjimkou je Česko, Slovensko a Rakousko.
Schodek rozpočtu se v pololetí oproti květnu snížil o 56 miliard, přesto je druhý nejhorší v historii Česka
Číst článek
V Česku panuje vůči zapojení do společného fondu zdrženlivost. Důvodem je úvodní vklad ve výši 20 milionů eur. Ministerstvo zahraničí v dokumentu, který předkládá vládě, to však ospravedlňuje aktuální kondicí státního rozpočtu a aktivně k příspěvku nevybízí.
Resort zahraničí však zároveň upozorňuje na to, že je český příspěvek očekáván. „S ohledem na současnou rozpočtovou situaci se nicméně jeví jako vhodné nejdříve pečlivě analyzovat potenciální přínosy a rizika případného vstupu Česka do investičního fondu,“ stojí ve vládním dokumentu.
K hlasování o českém zapojení na středečním jednání tak zřejmě nedojde. „Rozhodnutí o vstupu Česka do investičního fondu v tuto chvíli není na stole,“ komentoval pro iROZHLAS.cz Lipavský.
Projekty jsou financované z evropských fondů a domácích zdrojů. Peníze ve fondu Trojmoří nejsou velké a slouží spíše na pokrytí menších projektů, ne těch prioritních. Smyslem je nalákat zahraniční investory a investory z komerčního sektoru. To se ale zatím příliš nedaří.
Jenže pro region střední a východní Evropy, který v současné době těží z kohezních fondů EU, je nutné se rozhlížet a hledat jiné zdroje. Už i čeští politici upozorňují na to, že se karta obrací a z Česka nebo Polska – zemí, které jsou čistými příjemci – se mohou v důsledku dalšího rozšiřování Unie stát brzy čistí plátci do společné kasy.
