Tři hodiny před střelbou: Otazníky nad prohledáním FF UK i lokalizací mobilu zůstávají

Matěj Skalický popisuje časovou osu událostí z 21. prosince 2023, hostem je Jiří Štický z magazínu Reportér

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

21. 6. 2024 | Praha

***UPOZORNĚNÍ: Tato epizoda se věnuje případu střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.***  Hodinu a půl před tím, než došlo k masové střelbě na FF UK, byl už střelec v budově. Pravděpodobně se ukrýval přímo ve 4. patře. Policisté se s ním minuli o pár minut. Ve Vinohradská 12 přinášíme časovou osu událostí z 21. prosince 2023. Provází Matěj Skalický.
 
Editace: Kristýna Vašíčková, Zuzana Marková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Podcast v textu: Marcela Navrátilová
Hudba: Martin Hůla, Damiana Smetanová, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Závěry vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů ohledně masové střelby na FF UK řešil i sněmovní výbor pro bezpečnost | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Filozofická fakulta UK | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ze závěrečného usnesení policejního vyšetřování, které máme k dispozici, vyplývají nové informace ke střelbě na Filozofické fakultě. Bezpečnostní složky o nich ve čtvrtek mluvily s poslanci na bezpečnostním výboru a na tiskové konferenci. Mohli policisté udělat něco jinak, aby k tragédii nedošlo? Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia nepřišel na žádné pochybení a Generální inspekce bezpečnostních sborů informovala, že policisty nebyl spáchán trestný čin. Tři hodiny od prvotního hlášení na lince 155 po oznámení samotné střelby přesto budí otázky. Rozhodli jsme se, že o nich budeme mluvit. A pozvali jsme si k tomu Jiřího Štického z magazínu Reportér.

12 hodin 19 minut

Policie dostává oznámení o muži se sebevražednými sklony přes linku 155. Na místo trvalého bydliště hledaného muže ve Středočeském kraji vysílá operační středisko hlídku.
Po zhruba deseti minutách narazí na tělo mrtvého staršího muže. Zpočátku není jasné, kdo to je, takže chvíli trvá jeho identifikace. Zjistí se, že to není hledaný student a hlídka začne místo prohledávat. Zhruba za dalších deset patnáct minut narazí v suterénu na nástražný výbušný systém, což si představíme jako plynové bomby, na kterém bylo naházené harampádí. Zajímavé na tom bylo, že tam byl časový spínač, takže hlídka přeruší prohledávání pozemku a budovy a zavolá pyrotechniky. A čeká se, než pyrotechnici přijedou.

Získá už v tuto chvíli policie informace o tom, že hledaný může být nebezpečný pro své okolí?

„My jsme obdrželi ve 13.10 hodin zprávu od středočeských kolegů informačním systémem Maják, že došlo k té události… nás přizvali jako Prahu z důvodu toho, že tam byla informace od matky pachatele, že by měl jet na výuku na Filozofickou fakultu.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Ředitel pražské policie velmi polopaticky poslancům bezpečnostního výboru vysvětlil, co se 21. prosince před tragickou střelbou odehrálo.

„…operační nebo ten velitel už ve 13.15 až 13.19 vyhlašoval na jednotlivých kanálech, že pátráme po pachateli. On tam říkal jméno a datum narození, že osoba vyhrožuje sebevraždou, může být nebezpečná a může mít spojení s násilným trestným činem. Někteří dokonce uvedli, že s vraždou…“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Myslím si, že v ten okamžik policii musely začít minimálně potichu nabíhat myšlenky, že něco není úplně v pořádku. Hledáme mladého studenta, najdeme staršího pána, zjistí se, že to je jeho otec. Řekl bych, že to je situace jedna plus jedna rovná se dvě.

Po lustraci bylo zjištěno, že hledaný muž je majitelem několika legálně držených zbraní.

„Jedna zbraň, která mezi tím byla, byla typově stejná, jako zbraň, která byla použita v Klánovickém lese.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Policisté se musí chytit jediné stopy, kterou v tu chvíli mají, a to je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Tam budou po hledaném pátrat.

13 hodin 20 minut

Operační důstojník vysílá dvě trojčlenné policejní hlídky do hlavní budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Mají prý za úkol provést prvotní šetření, tedy zjistit, jestli je podezřelý skutečně studentem fakulty, jestli tam od rána nebyl a kde by se případně mohl nacházet. Policisté se zastavili u budky vrátných, která je napravo od vstupu do budovy. Ukázali jim tři fotografie, na jedné z nich byl hledaný muž. O pátrací akci pak informovali i dva proděkany.
Vzhledem k tomu, co víme od šéfů nebo proděkanů a děkanky Filozofické fakulty, tak to, co jim hlídky na místě náhodně sdělily bylo, že se hledá možná ozbrojený člověk a možná i nebezpečný. To znamená, už v ten okamžik, kdy hlídky vstupovaly na Filozofickou fakultu, tušily, že nemusí hledat jenom sebevraha.

Podle informací, které máme od univerzity, proděkani policisty informovali o tom, že v prvním patře je od půl druhé jednání kolegia děkanky. Policisté podle jednoho z proděkanů na tuhle výzvu nijak nereagovali. Proč tomu tak bylo, je otázkou.
Musíme říct, že ta setkání s vedením fakulty byla víceméně náhodná. Oni zaregistrovali, že jsou u vstupu uniformovaní policisté a šli se aktivně ptát, co tam dělají, co shání. Policisty upozorňovali na to, že tam bude kolegium děkanky, tedy zasedání vedení fakulty. Proto se tam shodou okolností v tu dobu vyskytovali. Kdyby to bylo pár minut později, tak nemluví vůbec s nikým.

Jeden z vrátných měl hlídkám doporučit, ať prohledají budovu od čtvrtého patra dolů. To se ale nestalo. Policisté nicméně prošli několik místností v nižších patrech budovy.

„Koukají se samozřejmě, jestli tam náhodou nespatří hledanou osobu. Musím uznat, že fotka pana pachatele byla docela zastaralá.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Část hlídky potkává zaměstnance univerzitní knihovny.

„Říká mu tuto skutečnost, že pátráme, on ji vezme a řekne pojďte se podívat, jestli ta osoba není náhodou v knihovně. Prochází s ním knihovnu, toalety, nic nenachází.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Následující výpravy po té škole mi osobně připomínají trochu bloudění. Kdokoli, kdo studoval na vysoké škole, tak tuší, kde asi jsou informační střediska. Že by se měl jít ptát na studijní oddělení a nebo na vedení školy, fakulty. Tam mohli policisté získat přesnější informace.

Na druhou stranu chápu, že tam byla hlídka vyslaná s nějakým úmyslem a s nějakým úkolem a tito prvosledoví policisté jsou úkolování a prostor pro vlastní přemýšlení mají minimální. Oni musí rychle vykonat to, co mají, získat informaci a odevzdat ji. A vyšetřování a prověřování běží dál. Prostor pro vlastní úsudek asi měli ti policisté na místě minimální. To měl řešit někdo nad nimi.

Mezitím, co hlídky pokračují v prohledávání nižších pater budovy, nikdo netuší, že střelec už na fakultě dávno je. Podle kamerových záznamů, které zmiňuje závěrečné usnesení vyšetřování, přišel do budovy krátce před prvními policisty a pravděpodobně se ukryl na záchodech ve čtvrtém patře. S hlídkami se minul o pár desítek vteřin.

13 hodin 50 minut

 Policisté v hlavní budově fakulty pátrají dál. Hledaná osoba je studentem historie. Univerzita už v lednu informovala, že na sekretariátu Ústavu světových dějin se uniformovaní policisté doptávají na jeho rozvrh. Zjišťují, že mu má za pár minut začít hodina, jenže v jiné budově, v Celetné ulici, která je od náměstí Jana Palacha vzdálená asi deset minut pěšky na východ.

„Tudíž tam přesunete hlídky a přesouvá tam další síly prostředky.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

V ten moment, jak nám vysvětlil pražský policejní šéf, se všichni chytí horké stopy.

„…šli jsme za horkou stopou a chápu a samozřejmě mrzí mě ta situace a nevím, jak to sám říct nahlas víc. Ale my jsme opravdu nepracovali s žádnou informací a byla to jediná konkrétní indicie, kterou jsme řešili.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

To znamená, v ten okamžik opustili policisté hlavní budovu na náměstí Jana Palacha a míří do budovy v Celetné ulici. To je budova na pěší zóně, vzdálená zhruba kilometr od náměstí Jana Palacha. Je to druhá nejvýznamnější budova Filozofické fakulty, ve které jsou některé katedry a probíhá tam i výuka.

„Dochází k tomu, že se za prvé zakáže vstup studentům do Celetné, do fakulty, aby jsme neměli víc lidí a za druhé začínáme operativně řešit, jak zjistit jestli na místě je skutečně pan pachatel. Podařilo se to operativní cestou ve spolupráci s jedním profesorem, kdy on do té třídy nahlédl.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Oni si toho byli vědomi, našlapují po špičkách, to znamená, fungují tam policisté, kteří nejsou uniformovaní. Dělají to podle mě perfektně a chystají se do té místnosti, kde by mohl být, vniknout.

V Celetné hledaný muž ale není. Do akce se zapojují i ostatní složky policie.

„vyjíždí zásahová jednotka, vyjíždí stálá pořádková jednotka, vyjíždí atak tým, neměl bych o něm mluvit, ale nemá cenu zase, jsou to speciální týmy v civilu, které jsou vyškolení na vyhledávání možných pachatelů v davu. Vyjíždí spousta jiných hlídek, SKPV v takovým nasazení, kdy prostě všichni víme, že musíme pachatele zadržet.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Zároveň policie zkoumá i některá jiná místa v Praze a ve středočeském kraji. Nový střípek informace je, že policisté, kteří vyšetřovali vraždu v Klánovickém lese, již v té době zkoumali některé objekty střelnic, kde se mohl vyskytovat, kde v minulosti trénoval. A to znamená, tady se nám už propojuje úplně jasně linie Klánovic toho, že hledají někoho, kdo s tím může mít něco společného. Proto je tam nasazena ve velkém těžká ozbrojená a opancéřovaná policejní kavalerie.

V hlavní budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha se dál pohybují jednotky v civilu. Podle informací univerzity jeden ze zaměstnanců studijního oddělení ještě před půl třetí narazil na muže, který mu ukázal průkaz a ptal se, jestli nemůže vidět rozvrh nějakého studenta z historie. Konkrétní jméno prý neřekl. O pár minut později se ale měli policisté o poloze hledaného dozvědět víc.

14 hodin 35 minut

„Ve 14.35 jsme dostali informaci z operačního střediska a policejního prezidia, že mobil pachatele byl zaměřen v Pařížské ulici a okolí.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

V tu chvíli operační středisko rozesílá informaci o poloze do všech radiostanic.

„máme záchyt pozitivní Pařížská a okolí, jdeme. Všichni a pátrá se. Staromák, zase nechci to opakovat, centrum a podobně.“

Ředitel pražské policie Petr Matějček (ČTK 20. 6. 2024)

Policisté ještě nemohou pracovat s informacemi, které se dozvědí několik dní poté. Totiž že poprvé se mobil hledaného připojil na jednu z takzvaných základnových stanic, takzvanou BTS (Base Transceiver Station) už ve 14.04. Registrovala ho stanice Elišky Krásnohorské 44, která je mezi Španělskou synagogou a Pařížskou ulicí. O pár minut později mobil zachytila i stanice na náměstí Jana Palacha. To ale policisté v tu chvíli nevěděli.
On totiž, a to zase víme zpětně, nastavil doma ten časový spínač zřejmě na dobu okolo druhé hodiny a potřeboval někdy po té druhé hodině zjistit, jestli to dopadlo tak, jak si představoval. A s tím souvisí i identifikace jeho polohy.

Je prodlení v získání lokalizačních dat mobilního telefonu, které musí být podloženo oficiálním povolením, jedním z hlavních nedostatků pátrání po možném pachateli? Ostatně, právě na lokalizaci mobilních telefonů poukázalo šetření GIBS jako na oblast, kterou doporučuje zlepšit. Mluvil o tom policejní prezident na bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny i na následné tiskové konferenci. Detailnější informace ale neznáme. Policie je nemůže ze zákona sdělit, protože by to prý mohlo ohrozit její práci do budoucna. Mohli by ale snáz určit pravděpodobnou polohu hledaného, pokud by měli i starší data operátora? Například ta, podle nichž se ve 14 hodin 17 minut mobilní telefon připojil na buňku na náměstí Jana Palacha u Filozofické fakulty? Protože bez těchto informací se v hledání policie soustředila na jiná místa…
A pořád vynechávali budovu na Palachově náměstí. Nikdo tam v tu dobu nevěděl, že je ta lokalizace pouze pás, že to je přibližná informace a že se připojuje k těm buňkám nejen na úrovni plochy, ale i výšky. To znamená, že když byl ve vysoké výšce ve čtvrtém patře, což jsme se také dozvěděli až zpětně, tak se to připojovalo k buňce, která byla relativně vzdálená. A to policii odvedlo od budovy Filozofické fakulty mírně dál. Nemluvíme samozřejmě o nějaké masivní vzdálenost. Ta buňka, když jsem se díval na mapy, je vzdušnou vzdáleností od bodu, kde v té době byl zhruba 400 metrů. Nicméně, jak pražský policejní šéf několikrát zmínil, díky téhle lokalizaci oni byli trošku svedeni ze stopy. Mysleli si, že ten v té době již nebezpečný člověk může spáchat něco na turisticky atraktivních místech, která jsou velmi blízko Filozofické fakultě a prostoru, kde ta základnová stanice je. Několikrát mluvil o starém Židovském městě, židovských hřbitovech. Nezapomeňme, že bylo 21. prosince, to znamená, že bylo centrum Prahy v té době opravdu plné nejenom místními, ale i turisty. Probíhaly tam vánoční trhy, na které chodí spousta lidí. Jednalo se o poslední dny před Vánoci a před delším volnem, takže těch lidí bylo venku opravdu hodně.

Lubomír Zaorálek, politik ze Sociální demokracie, který měl 21. prosince na fakultě přednášku, vnesl v posledních dnech do veřejného prostoru otázku, zda policistům nemohlo pomoct zařízení pojmenované Agáta.
Agáta je v českém prostoru braný jako nějaký zázračný přístroj, ale myslím si, že tak zázračný není. Funguje jako falešná základnová stanice. Přijede na nějaké místo, zeptá se v uvozovkách v okolí, zda je tam nějaký mobilní telefon, zda tam probíhá nějaký datový přenos. Pokud máte v té dané lokalitě svůj telefon, tak vám ho Agáta lokalizuje a může se s tím dál pracovat, odposlouchávat, sledovat, trasovat. Takže čistě teoreticky ano, ale vzhledem k tomu, že víme, že ten mobilní telefon aktivně vypínal, tušil, že ho mohou sledovat tímto způsobem, tak si myslím, že by to nepomohlo.

Chápu, že horká stopa vedla do Celetné, ale v tuto chvíli byla nešťastná okolnost, že se mohl někdo zamyslet, kam asi tak jako mohl jít a zda není čas podívat se do té hlavní budovy, jestli tam někde není. To si myslím, že je klíčová věc, o čem se vlastně bavíme.

Je lokalizace hledaného v poslední hodině za vás to hlavní bílé místo, které po všech těch vysvětleních, která jsme od policie dostali, zůstává?
Určitě. Já chápu, že policie jedná se vzácnými prostředky, nemůže všechny lidi poslat všude, aktivizovat prostě úplně všechny kvůli nějakému nespecifikovanému nebezpečí, ale tím, jak se to konkretizovalo, sbíhaly se tam ty informace, tak si myslím, že je nešťastné, že se někdo nezamyslel nad tím, že by do té hlavní budovy mohl skutečně směřovat. To si myslím, že je opravdu to největší bílé místo a bojím se, že i těžko vysvětlitelné.

Ve 14 hodin 57 minut pak přišla první oznámení o střelbě na Filozofické fakultě. Integrovaný záchranný systém přijal v následujících minutách více než 184 telefonátů.

Závěrem dvě poznámky:
1) Proti odložení případu podala před několika dny Univerzita Karlova stížnost. Zejména prý proto, že dostala přístup k vyšetřovacímu spisu až v pátek 14. června. 
2) Vinohradská 12 opakovaně žádala o rozhovor policejního prezidenta. Chtěli jsme se ptát na bílá místa v zásahu a popsat časovou osu spolu s ním. Nabídka stále trvá.

V podcastu byly využity zvuky z ČTK. Citace pražského policejního šéfa jsme pro potřeby podcastu zkrátili. Význam jsme samozřejmě neměnili.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, Filozofická fakulta, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, střelba na filozofické fakultě, policie, Policie ČR, vyšetřování, střelba, útok, Poslanecká sněmovna, bezpečnostní výbor