Zemanův sponzor chce zbourat památku. Památkáři jsou proti, ministerstvo mu vyšlo vstříc
- Developer Jaroslav Třešňák chce zbourat kulturní památku v Tachově. Žádá proto zrušit její památkovou ochranu.
- Památkáři jsou proti, ministerstvo kultury ale rozhodlo, že když splní podmínky, je zrušení ochrany přípustné.
- Ministerstvo kultury mu v minulosti vyhovělo už několikrát a Třešňák poslal k zemi několik historických budov.
- V roce 2017 Třešňák sponzoroval prezidentskou kampaň Miloše Zemana a loni v říjnu mu Zeman dal medaili Za zásluhy o stát právě v oblasti kultury.
„Je to negativní překvapení, jsme zklamaní,“ pronesl Petr Sokol, ředitel Národního památkového ústavu v Plzni, pod který Tachov spadá.
Reagoval na usnesení ministerstva kultury, které připustilo, aby budova bývalé jídelny a kuchyně v areálu někdejší tabákové továrny v Tachově přestala být kulturní památkou. Její demolici by pak už nic nebránilo.
Podnikatel Třešňák zboural ruinu v Teplicích bez povolení úřadů. Hrozí mu pokuta
Číst článek
„Doufali jsme, že památková ochrana bude v celém továrním areálu zachovaná tak, jak je dosud,“ podotkl Sokol. Mluví o areálu, na kterém stojí rozlehlá budova bývalé továrny na tabák a několik dalších staveb.
Jaroslav Třešňák, jehož firmě Retail Tachov takřka celý areál patří, chce v hlavní tovární budově vybudovat kavárnu s pekárnou, cukrárnu, lékárnu, butiky a restauraci, vedle ní supermarket, opodál dva domy s byty a podzemními garážemi, parkoviště a pás dalších bytových domů.
A právě o tento pás bytovek nyní jde. Třešňák je totiž plánuje postavit na místě, kde stojí budova bývalé kuchyně a jídelny, která přiléhá k tabákové továrně. Budovu někdejší jídelny chce proto zbourat. Areál včetně jídelny je ale od roku 2012 kulturní památkou, proto se k jeho záměru musel vyjádřit Národní památkový ústav v Plzni.
Památkáři souhlasili jen s vybudováním obchodů v hlavní budově, stanovili si však několik podmínek. Proti čemu se ale postavili zcela, byla demolice jídelny.
Památkáři trvají na zachování
„Budova je slohovou součástí původního souboru objektů tabákové továrny, dotváří celé původní prostorové uspořádání areálu a je jeho základní komponentou nesoucí hodnoty, pro které byl areál prohlášen za nemovitou kulturní památku,“ konstatovali památkáři v listopadu 2022 ve zprávě.
Kromě toho, že budova je součástí areálu tvořícího dominantu města, vyjmenovali další důvody, kvůli nimž je stavba cenná a má být podle nich zachovaná: klenby, litinové sloupy, původní obklady, žulové schodiště se zdobeným litinovým zábradlím.
‚Kauza bude uzavřena jejich jmenováním.‘ Zemanem odmítaní akademici získají po letech profesuru
Číst článek
A v závěru zprávy konstatovali, že demolice budovy „není v souladu se zájmem ochrany výše uvedených kulturněhistorických hodnot“.
Třešňák následně vzal svou žádost zpět. Plánů se ale nevzdal. Mezitím se v srpnu 2022 totiž obrátil na ministerstvo kultury, aby památkovou ochranu bývalé jídelny zrušilo, čímž by se mu cesta k demolici budovy usnadnila.
Ministerstvo kultury požádalo o vyjádření opět plzeňský Národní památkový ústav a ten vydal podobné stanovisko jako před tím pro tachovskou radnici.
„Veškeré hodnoty, pro které byl objekt prohlášen za nemovitou kulturní památku, stále trvají a neexistuje tak žádný důvod pro zrušení památkové ochrany. S návrhem na zrušení památkové ochrany bývalé kuchyně s jídelnou nesouhlasíme,“ napsali památkáři.
Ministerstvo: Zrušení je možné
Jenže ministerstvo kultury se i přes stanovisko památkářů usneslo jinak. „Ministerstvo kultury dospělo k názoru, že v tomto případě lze prohlášení za kulturní památku zrušit,“ stojí v usnesení ministerstva kultury ze 24. dubna, do kterého měl Radiožurnál možnost nahlédnout.
Ministerstvo si klade podmínky. Firma musí provést stavebně historický průzkum budovy, zdokumentovat ji a nafotit. Musí také vybourat hlavní kamenné schodiště a dekorativní zábradlí a uschovat je tak, aby se mohlo využít při přestavbě hlavní tovární budovy.
„Ministerstvo kultury zaslalo účastníkovi řízení usnesení se stanovením podmínek, za kterých by bylo zrušení kulturní památky bývalé kuchyně a jídelny přípustné. Ke zrušení památkové ochrany bude možné přistoupit teprve po splnění těchto podmínek,“ sdělila Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Proč ministerstvo dospělo k opačnému názoru než plzeňští památkáři, není jasné. O důvodech není v usnesení ani slovo, ministerstvo je nesdělilo památkářům a odmítlo také odpovědět na dotazy Radiožurnálu.
‚Třešňáku, když ten hotel postavíš, dám ti medaili'
Když loni v říjnu teplický developer Jaroslav Třešňák dostal pozvánku na předávání státních vyznamenání, bylo to podle jeho slov překvapení i pro něj. Podnikatel odmítá, že by to byla odměna za to, jak v roce 2017 pomáhal Miloši Zemanovi v prezidentské kampani a zaplatil více než tři miliony korun za letáky, které dostali do schránek lidé po celém Česku.
Třešňák nabízí svou verzi příběhu. Začalo to podle něj, když v roce 2017 jako člen hospodářské komory letěl s tehdejším prezidentem Zemanem na podnikatelskou misi do Chorvatska. Třešňák tam chtěl vybudovat obří hotelový komplex, jenže neměl zajištěné financování. A právě s tím mu Zeman pomohl, když se o jeho plánech zmínil chorvatským politikům.
„Když jsme letěli domů, tak mi prezident Zeman řekl: ‚Třešňáku, když ten hotel postavíš, dám ti medaili‘,“ vzpomíná Třešňák. Zemanova přímluva pomohla a Třešňák mohl začít stavět. „Bez něj bych to nepostavil,“ říká. Na oplátku pak proto zaplatil tři miliony za Zemanovy předvolební letáky v jeho prezidentské kampani.
V létě 2021 Třešňák otevřel v chorvatské Rijece luxusní hotelový komplex. „Když jsem se pak loni v říjnu s prezidentem Zemanem setkal, zeptal se mě, jestli jsem ten hotel postavil. Řekl jsem mu, že ano a za čtrnáct dní jsem dostal pozvánku na Pražský hrad,“ říká Třešňák. A proč dostal vyznamenání právě za kulturu? „Stavitelství nemá vlastní vyznamenání, spadá právě pod oblast kultury,“ vysvětluje Třešňák.
„Vámi požadované informace budou zevrubně sděleny v rámci odůvodnění rozhodnutí, které ministerstvo kultury teprve vydá a bude ho sdělovat nejprve účastníkům řízení. Do této doby se k dalšímu průběhu řízení a zejména k jeho závěrům nebudeme podrobněji vyjadřovat,“ doplnila Awwadová.
Ministerstvo kultury přitom na webu v obecných pravidlech píše, že pro zrušení památkové ochrany musí být „mimořádně závažné důvody“.
Awwadová zdůrazňuje, že splnění podmínek ještě automaticky neznamená zrušení památkové ochrany. Jenže ředitel Národního památkové ústavu v Plzni Petr Sokol je přesvědčen, že k jinému výsledku by to nevedlo.
„Jaké by mělo ministerstvo důvody ochranu nezrušit, když žadatel splní všechny podmínky, které samo stanovilo?“ uvažoval Sokol. A zdůraznil, že plzeňští památkáři, kteří jsou pro zachování budovy, se kvůli podmínkám ministerstva ocitli v paradoxní situaci.
Jednou z podmínek je totiž to, že památkáři mohou v budově vytipovat další cenné stavební prvky, které majitel bude muset vybourat a uskladnit.
„Naším cílem samozřejmě je zachránit toho co nejvíc. Jenže čím víc se toho z budovy vezme, tím méně bude cenná. Nakonec bude tak vybrakovaná a těmi zásahy tak poškozená, že je otázka, jestli pak ještě lpět na její ochraně,“ mínil Sokol.
„Tak ať mi dají peníze na opravu,“ reagoval Třešňák na námitky památkářů. Splnit ministerské podmínky podle něj nebude problém. „To je banální záležitost,“ řekl.
A co bude, pokud ministerstvo památkovou ochranu bývalé jídelny a kuchyně opravdu zruší? „Ta budova se zbourá a bude to vyřešený,“ řekl Třešňák. Jiná varianta podle něj není. „Oprava hlavní budovy bude stát tři sta milionů, ty se musí někde vzít. A těch tři sta milionů se vydělá na supermarketu a bytových domech, bez nich to nejde,“ vysvětlil.
Na dotaz, jestli je možné budovu bývalé jídelny zachovat a byty vybudovat v ní, zavrtěl hlavou. „Ta budova je špatná,“ řekl. Podle ředitele plzeňských památkářů je ale zachovaná a v dobrém stavu.
Není to poprvé
Pokud resort památkovou ochranu zruší, nebude to poprvé, kdy navzdory nesouhlasu památkářů vyhovělo ministerstvo Třešňákovi. Například v létě 2019 končící ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD poslední den ve funkci zbavil památkové ochrany Hadí lázně v Teplicích, které mu rovněž patřily.
I tehdy byli památkáři proti. Staňkův nástupce Lubomír Zaorálek z ČSSD nakonec status kulturní památky Hadím lázním vrátil, klasicistní budova ale chátrá.
V roce 2008 nechal Třešňák zbourat jiný lázeňský dům – Městské lázně. I ty ministerstvo kultury nechalo vyškrtnout ze seznamu památek, nikdo už ji na něj ale nevrátil a secesní budova, již velmi zchátralá, šla k zemi.
Před 12 roky nechal Třešňák zbourat historicky cenný dům na náměstí Svobody. Klasicistní dům z konce 18. století býval nejlepším teplickým hotelem a vžil se pro něj název „Dům u císařského pozdravu“ na památku události z roku 1835, kdy se před ním potkali a pozdravili rakouský císař Ferdinand V., pruský král Bedřich Vilém III. a ruský car Mikuláš I.
‚Bez souhlasu a opory v zákoně.‘ Zeman si stěžuje, že nemocnice skartovala dokumenty o jeho zdraví
Číst článek
Budova sice nebyla kulturní památkou, stála ale v památkové zóně, kde se demolice řídí přísnějšími pravidly. Jenže když Třešňák začal bourat vedlejší dům, stavební práce údajně narušily statiku Domu u císařského pozdravu a stavební úřad nařídil, aby k zemi šel i on.
Demolice proběhla tak rychle, že památkáři ani neměli čas zareagovat a požádat o oponentní posudek. Nyní je na místě klasicistního domu obchodní centrum. Na druhou stranu několik secesních domů v památkové zóně v Teplicích Třešňák zachránil a nechal opravit.
Třešňák v minulosti patřil mezi štědré sponzory prezidentské kampaně Miloše Zemana. V roce 2017 nechal za více než tři miliony korun vytisknout letáky se Zemanovým životním příběhem, které se objevily lidem ve schránkách po celém Česku.
Loni v říjnu Třešňák dostal od Zemana vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti kultury. Kdo ho navrhl a proč to dostal zrovna za kulturu, není jasné.
„Záznamy k udělovaným medailím jsme podrobně prozkoumali, ale k oceněnému podnikateli Jaroslavu Třešňákovi jsme nenašli žádné informace. Není žádná písemná občanská žádost, ani senátní, vládní nebo sněmovní. Z toho lze usuzovat, že tehdejší prezident se pravděpodobně rozhodl udělit medaili na základě vlastního uvážení,“ sdělila Markéta Řeháková, mluvčí nynějšího prezidenta Petra Pavla.
