Tomáš Sedláček: Důvody hlasování o smlouvě o brexitu? Jednodušeji než ‚ano‘ se říká ‚ne‘
Co se to stalo ve Velké Británii, když poslanci neschválili znění rozvodové smlouvy o brexitu? Je to krize politiky, demokracie a vládnutí? Proč je nejen Evropa tak rozdělená? Hostem pořadu Interview Plus byl ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček.
Nejsledovanější hlasování v dolní komoře britského parlamentu skončilo propadákem. 202 poslanců a poslankyň bylo pro, 432 proti. Celé to ale začalo výsledkem referenda v roce 2016. Proč politici nedokážou vykonat vůli lidu, který odhlasoval brexit? „Protože se jednodušeji než ‚ano‘ říká ‚ne‘,“ odpovídá Tomáš Sedláček.
Svět je rozpůlen
Má ale i další vysvětlení, které je spojeno s velkým problém najít konsenzus ve společnosti. „Takové národy, jako je Rakousko, Česko ale i Spojené státy, jsou rozděleny zhruba uprostřed. Takže když se nakonec nějaké řešení najde, tak po čase tu svou většinu zase ztratí. Je to obrovský paradox dnešní doby.“
Krize, pohroma i očekávatelný výsledek. Co říkají čeští politici na rozhodnutí britských poslanců o brexitu?
Číst článek
„Jenže doba internetová se jako další paradox stala spíš dobou dezinformační. Do toho vstupuje i celková nálada, kdy jsme se v jednu dobu chtěli všichni kamarádit a jako hodní Evropané pomáhali hlavně třetím zemím. Ta nálada ale opadla a jsme tak nějak znaveni Sluncem.“
Demokracie už přerostla sebe samu
Mayová ustála hlasování o nedůvěře. Lídry stran vyzvala k dalším debatám o brexitu
Číst článek
„To se projevuje tím, že když se lidí zeptáte na nějakou složitější otázku, tak jejich odpovědi neukazují na to, nač se ptáte. Plno lidí to své ne brexitu hodilo jen, protože jim byla v tu chvíli nesympatická vláda Davida Camerona,“ myslí si Sedláček.
Vyčerpala se tak demokracie a systém vládnutí? „Spíš se fundamentálně změnila celá politika, tedy věci veřejné,“ odpovídá Sedláček. Finanční trhy, ekonomika, bankovní regulace, ochrana životního prostředí nebo migrace jsou věci, na které je už každý národní stát krátký a neumí ho sám řešit.
„To, co Evropě chybí, není ekonomická, ale sociologická integrace. Z Bruselu se stal symbol nadnárodní integrace, který je mnohým nesympatický. Zároveň je to ale symbol integrace, ale i dezintegrace na úrovni sousedství a malých celků,“ myslí si.