Ostravské laguny jsou příkladem, jak stát neumí řešit ekologické zakázky. Teď už to dotáhneme, doufá Macura
Kdo nebyl v posledních 15 až 20 letech v Ostravě, tak ji dnes nepozná. Alespoň to tvrdí primátor města Tomáš Macura (hnutí ANO), který je teď v čele radnice už druhé funkční období. Politik byl hostem pořadu Interview Plus.
Ostravanům svítá naděje, že se navždy zbaví ekologické zátěže v podobě ropných lagun. Ty zbyly po chemické továrně Ostramo. Společnost AVE CZ po novém roce oznámila, že sice zatím všechny vytěžené kaly neodvezla, ale že už byly všechny odtěženy a stabilizovány vápnem.
„Laguny jsou příkladem skutečnosti, že stát to s velkými ekologickými zakázkami moc neumí,“ přiznává ve vysílání Českého rozhlasu Plus ostravský primátor Tomáš Macura.
„Kompletně sanovány a revitalizovány měly být už v roce 2010, dnes tam měl být lesopark. Ale má to nějakou historii a důvody. Já jsem optimista a věřím, že teď už to dokážeme dotáhnout do konce.“
Ještě na podzim to vypadalo, že se vše stihne aspoň do konce roku, což se bohužel nestalo. Proč? „Ani nás to netěší… Vymístění kalů mělo být do konce roku úplné. Z nějakých 90 tisíc tun je jich vymístěno asi 17 tisíc. Ale odpady a kaly se tam ukládaly přes sto let a ten zbytek by už neměl lidi obtěžovat. Ani zápachem, ani hrozící kontaminací. Předpoklad je, že se teď budou každý týden přímými vlaky odvážet až na konečné místo likvidace.“ Tím místem je elektrárna Vřesová u Sokolova.
Ostravské laguny jsou ale také symbolem ekologické zátěže minulosti, a to podle primátora nejen pro samotnou Ostravu, ale pro celou zemi. Na postupu a třeba i rychlosti likvidace je pak prý vidět, jestli to stát myslí vážně, nebo ne.
Stát velké ekologické zakázky neumí
„Máme bohužel zkušenost, že stát neumí pořádně soutěžit dodavatele, neumí chtít, aby plnili termíny a podobně. Obvykle se objeví nepředpokládané události, což na mne působí docela podivně. Nicméně v případě ostravských lagun se chýlíme ke konci,“ doufá Macura.
Samotné město má totiž minimální pravomoci, jak do problému zasáhnout, přesto se prý snaží, aby byl „hlas Ostravy brán docela vážně“.
Velkým problémem Ostravska je ale i dnes kvalita ovzduší. „To řešíme vlastně neustále, ale míra znečištění je dnes aspoň na třetině úrovně z 80. let. Většina měřicích stanic už dnes plní emisní limity, tedy minimálně pro polétavý prach. Přesto jsme k ideálu pořád poměrně daleko,“ přiznává.
Radnice prý bojuje i s významnými znečišťovateli v podobě lokálních topenišť. Po celé republice se mluví i o tzv. ostravské raketě, což je plastová lahev napěchovaná pilinami, se kterou se pak „líp“ topí v kamnech.
„Sám mám jednu takovou jako ukázku v kanceláři, takže dobře vím, oč jde… Ale i s tím jsme snad významně pohnuli, protože jsme v rámci kotlíkových dotací podpořili výměnu víc než 1100 lokálních kotlů. A pokud jeden starý kotel emitoval, v porovnání s ekologickým bráškou, 80 až 100 kg prachu navíc, tak se dnes bavíme o nějakých 80 až 100 tunách prachu ročně míň v ovzduší,“ dodává primátor Ostravy Tomáš Macura.
