Problém ‚prázdných schránek‘. ‚Nemuseli bychom stíhat všechny firmy,' míní šéf státních zástupců
Firma nemá žádný majetek, nevyvíjí činnost, na adrese sídla o ní nikdo neslyšel a ve vedení jsou často dosazení bílí koně. Právě to jsou takzvané prázdné schránky. Sankce jako peněžitý trest, zákaz činnosti nebo zveřejnění rozsudku u těchto společnosti většinou postrádají smysl. Stíhání přitom čelí převážně malé firmy s ručením omezení a podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jde často právě o nečinné společnosti.
„Je velká úvaha, jestli by nestálo za to, dát do oblasti trestního stíhání právnických osob princip opportunity. To znamená, že bychom nebyli zavázání stíhat všechno to, o čem se dozvíme. My nechceme být tím, kdo za peníze státu bude ty společnosti likvidovat. Se domnívám, že zavedení principu opportunity by možná pomohlo,“ myslí si Zeman.
České firmy loni vyhlásily nejméně bankrotů za posledních 11 let, jde o dlouhodobý pozitivní trend
Číst článek
Trest zrušení právnické osoby je podle statistik žalobců stále častější. Zatímco v roce 2014 ho soudy daly pěti společnostem, o dva roky později to bylo už 17 a loni 39. Nejčastěji kvůli podvodu nebo krácení daní. Nemuselo ovšem vždy jít pouze o prázdné schránky, ale taky o aktivní společnosti. Přesná statistika neexistuje. Nápad, aby se nemusely povinně stíhat všechny firmy, nezavrhuje ani policie.
„Takovéto úvahy mají svá opodstatnění, lze předpokládat, že ještě budou předmětem dalších odborných diskusí,“ vysvětlila mluvčí policejního prezidia Lenka Sikorová.
Možností jsou i výjimky
Ministerstvo spravedlnosti zatím neřeklo, jestli by změny podpořilo. Podle mluvčího resortu Vladimíra Řepky se v rámci příprav nového trestního řádu debatuje spíš o možnosti výjimek, kdy by žalobci stíhat nemuseli. Dodává ale, že by se to mělo týkat nejen firem, ale i fyzických osob.
„Těžko si lze představit, že trestní řízení vedené proti fyzické osobě a řízení proti právnické osobě by bylo postaveno na zcela odlišných základech,“ říká.
Analýza: v Česku přibývá firem, které vlastní či řídí ‚bílí koně‘ s bydlištěm na úřadě, letos jich je 14 500
Číst článek
Takzvaná zásada opportunity, nebo-li účelnosti trestního stíhání, odporuje podle vedoucího katedry trestního práva z Karlovy univerzity Jiřího Jelínka tuzemské právní tradici. Problém prázdných schránek by řešil spíš vyloučením některých případů ze zákona.
„Zavedete-li princip opportunity, tou konsekvencí je odpovědnost státního zástupce za výsledek. A když si to představíte, tak já se domnívám, že by to veřejnost ani nepřijala, protože by najednou bylo velké množství zproštěných věcí, protože by se ukázalo, že státní zástupce neunese v uvozovkách to důkazní břemeno,“ vysvětluje.
Podle Nejvyššího státního zastupitelství by mohlo pomoct taky zjednodušení likvidace nečinných firem. Do konce roku 2018 policie obvinila podle statistik žalobců 1433 společností. Loni začalo trestnímu stíhání čelit rekordních 363 firem.
Právnické osoby je možné stíhat od roku 2012. Pravomocný verdikt zatím padl zhruba v pěti stech případech. Čtyřicet pět stíhání státní zástupci zastavili.
