Zmíněným kamarádem, kterého prý Kundera udal, byl mladý letec Miroslav Dvořáček. Ten se po útěku na Západ zapojil do činnosti tamních zpravodajských služeb. Pracoval jako takzvaný agent-chodec. Když v roce 1950 tajně navštívil na vysokoškolské koleji svou kamarádku, Kundera, tehdy studující FAMU, zřejmě oznámil Státní bezpečnosti jeho jméno.

Historik Vojtěch Ripka dodává, že udaný mladý letec naštěstí trestu smrti unikl: "Velmi pravděpodobně na základě udání pana Kundery byl zatčen. Hrozil v jeho případě trest smrti. Nakonec dostal 22 let, z nichž si v komunistických vězeních odseděl 14."

O možném dávném hříchu pozdějšího disidenta Milana Kundery nevěděli ani jeho známí - jako například spisovatel Ivan Klíma: "Absolutně mě to ohromilo, netušil jsem to. Samozřejmě vím, že byl v komunistické straně, ve svazu spisovatelů. Ale takových tam bylo víc. Tohle je naprosto nečekané."

Téma udávání hraje v Kunderově literárním díle velkou roli. Podle literární historičky Michaely Bečkové je velmi pravděpodobné, že dalším klíčem k interpretaci textů se stane i tento údajný Kunderův čin: "Určitě to s obrazem autora zamává. Zvlášť v souvislosti s tím, kdy on si zakládá, že autor je tím, kdo se projektuje do díla."

Milan Kundera svoji minulost nekomentuje a s medii nekomunikuje. Výjimku neudělal ani v tomto choulostivém případě. Máme ale rozhovor s ním především o jeho hře Ptákovina, kterou v září uvedl Činoherní klub v Praze.

Šárka Slezáková, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít