Sněmovna souhlasila se zpřístupněním svazků StB
Poslanecká sněmovna schválila i přes nesouhlas komunistů a některých sociálních demokratů senátní návrh zákona o zpřístupnění většiny svazků bývalé Státní bezpečnosti. Zpřístupněny tak budou i dosud tajné dokumenty o spolupracovnících komunistické StB. Dosud mohli lidé nahlížet jen do svazků, které konkrétně o nich tajná komunistická policie vedla. Zákon podpořili 102 poslanci ze 173 přítomných.
Podle nové předlohy, kterou ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, by měly zůstat nadále nepřístupné jen ty dokumenty Státní bezpečnosti, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy státu nebo ohrozit lidské životy.
Každý, kdo se ocitl v centru pozornosti komunistické tajné policie, by nově mohl získat fakta nejen ze "svého" svazku, ale i z jiných dokumentů, v nichž se o něm zachovaly informace. "Ať už jsou to protokoly ze sledování, záznamy z odposlechů, informace z jiných svazků, tohle všechno by měl získat, a myslím, že tam se samozřejmě dá dohledat víc informací, než z těch konkrétních svazků, které byly zničeny", upřesnil pro Radiožurnál poslanec za ODS a zpravodaj k tomuto zákonu Marek Benda.
Poslanci KSČM předlohu považovali za nepřijatelnou mimo jiné proto, že umožňuje nahlížet do svazků i občanům cizích států. "Já si myslím, že tato předloha nahrává spíše než poznání vlastní minulosti cizím zpravodajským službám", svěřil se Českému rozhlasu se svými obavami šéf komunistických poslanců Vojtěch Filip.
Podle Marka Bendy je tento argument naprosto nesmyslný. "Samozřejmě se to nemůže týkat jenom našich občanů, protože celá řada emigrantů naše občanství nemá, přesto proti nim Státní bezpečnost nebo i rozvědka dlouhá léta pracovala. Bylo by dobré, aby měli možnost si zjistit, co proti nim dělala. Stejně jako pracovala proti řadě zahraničních novinářů, diplomatů, kteří tady byli a kteří třeba opozici v nějakém směru vycházeli vstříc. Já myslím, že budeme všichni překvapeni rozsahem jejích aktivit, rozsahem toho, jakým způsobem ovlivňovala životy lidí".
Jedním z lidí, kterým Stání bezpečnost mimořádně ztrpčovala život, je i plzeňský politický vězeň a zakladatel Památníku obětem zla Luboš Hruška. V komunistických kriminálech a uranových dolech strávil jedenáct let. Odtajnění svazků nadšeně vítá. "Podle mého názoru už to mělo být dávno. Dokud se lidi nedozví pravdu, tak v tomhle národě nebude nikdy klid. Je třeba vědět, kdo byl kdo. Samozřejmě že to pro mnohé přinese zklamání, vždyť jsme četli případy, kdy manželka donášela na svého manžela: ale proč by to neměl vědět?"
Na odtajnění dalších svazků, týkajících se jeho případu, se Luboš Hruška těší. "To víte, že si rád půjdu přečíst, kdo tam co píše, kdo donášel a tak dále. I když celkem mně je můj případ jasný".
