Tradičně v Praze na Chodově čeká v sobotu hnutí ANO pravidelný sněm. Přes svá dřívější vyjádření zůstane předsedou Andrej Babiš a i post 1. místopředsedy, kterým je Karel Havlíček, se měnit nebude. Oba nemají protikandidáty a nominace mají ze všech čtrnácti krajských organizací. Na sněmu představí hnutí i kandidátku do eurovoleb v čele s Klárou Dostálovou, jednou z posledních viditelných nestraniček v ANO.

Praha 6:00 10. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kromě Babiše a Havlíčka své pozice nejspíš obhájí i všichni dosavadní řadoví místopředsedové Alena Schillerová, Richard Brabec a Radek Vondráček.

Havlíček: Kvůli koaličnímu potenciálu se nebudeme přizpůsobovat. ANO už si nemůže dovolit být druhé

Číst článek

„Máme dobré preference, daří se nám, posilujeme, každý to vidí, takže není důvod, abychom zásadně měnili strategii a abychom měnili tým, který má dobré výsledky,“ vysvětlil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál druhý muž hnutí Havlíček.

Jedno křeslo místopředsedy je volné od loňského odchodu někdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka. Nahradit by jej mohl poslanec Robert Králíček, který má devět nominací, zatímco Jana Mračková Vildumetzová, Roman Kubíček, Josef Bělica a Jaroslav Faltýnek získali po jedné nominaci.

Králíček se o angažmá ve vedení hnutí aktivně ucházel. „Zejména jsem komunikoval s kolegy z jednotlivých krajů ve Sněmovně, kde k sobě máme nejblíž, odůvodňoval jsem svou nominaci a požádal jsem je o podporu na jejich krajských sněmech, protože i kvůli programu nebylo možné fyzicky objet všechny krajské sněmy,“ popsal s tím, že chce ve vedení hájit pražskou krajskou organizaci.

Ubývající nestraníci

Kromě volby předsednictva sněm mimo jiné schválí kandidáty i do červnových evropských voleb.

‚Koalice s námi nekomunikuje.‘ Malá z ANO nechce polevit od obstrukcí, považuje je za vhodný nástroj

Číst článek

ANO nejspíš představí první desítku, ve které nebude chybět trojice dosavadních europoslanců Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík a také poslanci Jaroslav Bžoch, Jaroslava Pokorná Jermanová nebo Klára Dostálová. Ta bude lídryní celé kandidátky, a to přestože není členkou hnutí a celostátního sněmu se tak zúčastní jen jako host.

„Jsem nestraník za hnutí ANO, nikdo mi nedává nůž na krk, že musím vstoupit. Sama jsem řekla, že až budou mít pocit, že už je čas, tak ať mi řeknou,“ popsala Dostálová. Nynější místopředsedkyně Sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj zatím ve své politické kariéře žádnou stranickou legitimaci nevlastnila.

Mezi viditelnými představiteli ANO už je přitom dnes již výjimkou. Ještě pár let zpátky, hlavně během vládního období 2017–2021, za něj v exekutivních funkcích vystupovali z velké části nestraníci.

V první jednobarevné vládě Andreje Babiše od prosince 2017 do června 2018 bylo z patnácti členů kabinetu pouze šest členů ANO a hned devět nestraníků.

Ve druhé Babišově menšinové koaliční vládě s ČSSD byli původně z deseti zástupců ANO čtyři straníci a šest nečlenů ANO. Ke sněmovním volbám 2021 již ale došla v poměru pouhých dvou členů a osmi nestraníků za ANO.

„Pro ANO byla od začátku typická poměrně malá členská základna a velká orientace na nestraníky, kteří kandidovali v jeho barvách. Zapadá to do klasifikace hnutí, které bývá často označováno za tzv. business-firm party. Zjednodušeně řečeno subjekt fungující spíše jako obchodní firma než jako politická strana,“ popsal politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.

Ještě zkraje fungování ANO Babiš několikrát zmínil, že nechce masově nabírat členy. „Jedním z našich nejdůležitějších úkolů před příštími parlamentními volbami je očista od prospěchářů,“ popsal na sněmu před osmi lety.

Just k tomu dodává, že se Babiš vždy snažil ANO prezentovat jako hnutí postavené primárně na nestranických odbornících. „Razil pohled, že stranická legitimace nemá být hlavním předpokladem pro zisk funkce, ale že by to měli být hlavně odborníci, takže nevadí, když jsou nestraníky,“ doplnil politolog.

Vnitřní změny

Tuto taktiku však již dnes ANO přehodnotilo. V aktuálním složení 17členné stínové vlády nalezneme pouze tři nestraníky, zbytek tvoří členové ANO. Jde právě o Dostálovou, Lubomíra Metnara a Patrika Nachera.

Nacher dlouhá léta i jako straník pracoval v mediálních a manažerských pozicích v ODS a Unii svobody. Nedávno již vstříc ANO některé kroky udělal a členem se chce stát. „Stejně jsem s hnutím spojený. Až budu členem, budu členem. Teď čekám, jsou tam nějaká pravidla a lhůty, ale konkrétně tu administrativu upřímně moc neznám,“ popsal.

Sněmovní volby by v prosinci ovládlo ANO s 35 procenty, uvedl Median. Klesla podpora druhé ODS

Číst článek

Nestraníci říkají, že je ke vstupu nikdo z hnutí netlačí. „Samozřejmě je vždy lepší a chceme, aby se ti nejviditelnější stali členy hnutí. Je to o tom, že musí přijmout odpovědnost, ale tolerujeme i nestraníky, když už si toho hodně odsloužili a vždycky za nás kopali,“ vysvětlil Havlíček.

Členy ANO v dnešním 71členném poslaneckém klubu nejsou ještě Milan Wenzl (dříve ODS), Drahoslav Ryba, Stanislav Fridrich nebo Ivan Jáč.

Podle Havlíčka je již ANO po více než deseti letech své existence zcela jiným subjektem než v době, kdy vznikalo a teprve se politicky profilovalo.

„ANO už je jiné než v době svého vzniku. Tehdy se lovili králíci z klobouku, velmi často se sáhlo vedle a dodnes nám to kdekdo vyčítá,“ naznačil příklady odchodů dřívějších čelních představitelů hnutí, jako byli Pavel Telička, Dita Charanzová, Tomáš Macura nebo Ivo Vondrák.

„Někteří odešli, což není žádná tragédie, nikomu to nevyčítáme, ale dnes už musíme daleko více dbát na naše regionální organizace, které automaticky produkují nové členy ANO, kteří mají ambici pro hnutí pracovat,“ vysvětlil.

Jakub Grim, Daniela Vítů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít