Část lektorů opouští jazykové kurzy míří do škol. Lákají je peníze i lepší pracovní doba
Pětina lektorů jazykových škol v posledních dvou letech zamířila za katedru základních a středních škol. Odhaduje to Asociace jazykových škol. Učitele láká růst platů ve školství i přívětivější pracovní doba. Jazykové školy tak často i za cenu ztráty vlastní marže navyšují lektorům odměny, aby si je udržely. Navíc to není jediný problém, se kterým se jazykové školy potýkají.
Jednatřicetiletá Klára z Ostravska odjakživa snila o tom, že bude provozovat vlastní jazykovou školu v malých vesničkách na úpatí moravskoslezských Beskyd. Sen si splnila a k učení přivedla i svého přítele, kterého potkala loni na Novém Zélandu.
Lektoři jazykových kurzů míří do škol. Lákají je peníze i lepší pracovní doba. Téma pro Terezu Beránkovou
„Potkal jsem svou přítelkyni Kláru na Novém Zélandu, kde jsme spolu pracovali. Jenže měla víza jen na rok. Do té doby jsem moc necestoval, tak jsem si řekl, že by to byla skvělá příležitost jet s ní a vidět třeba kus Evropy,“ vypráví pro Radiožurnál Patrick Anderson, jak se dostal ke své nové profesi i životní dráze.
Kromě bydlení a koníčku tak spolu zamilovaný pár sdílí každý den i studenty na lekci.
„Klára učí angličtinu už dvanáct let. Ukázalo se, že v Evropě je docela výhodné být rodilým mluvčím,“ podotýká Anderson.
Odměny rodilých mluvčích se ale v Evropě výrazně liší. Zatímco v Německu si vydělají v průměru 30 eur za hodinu, v Česku je to zhruba polovina.
„Rodilí mluvčí nemají v posledních letech zájem v České republice učit. Dnes i Rusko je pro lektory atraktivnější zemí než my,“ upozorňuje Marcela Hergesselová, prezidentka Asociace jazykových škol.
Ne/výhody pro lektory
Jenže jazykové školy se nepotýkají jen s nedostatkem rodilých mluvčích, ale také s odlivem českých lektorů. Podle dat Asociace jich v posledních dvou letech odešla pětina, často zamířili do klasických základních a středních škol.
Záškoláctví mohli řešit sociální pracovníci škol, uvedli experti po letech práce. Ministerstvo je nevyslyšelo
Číst článek
„Jazykové školy obvykle nemohou svým lektorům zaplatit například prázdniny, třináctý nebo čtrnáctý plat, neschopenky a tak dále,“ dodává Hergesselová. Lektoři pro jazykové školy také často pracují na živnostenský list.
Za jakých podmínek je můžou veřejné školy zaměstnat i bez potřebné aprobace, upřesňuje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová: „Jde například o kategorie učitelů, kteří dosáhli k datu 1. lednu 2015 věku 55 let a mají dvacetiletou praxi, nebo o učitele studující nebo zatím nestudující, které škola zaměstnala, protože na trhu práce nedokáže najít odborně kvalifikovaného učitele.“
Třeba anglický jazyk učí bez odpovídajícího vzdělání každý devátý angličtinář v Česku, bezmála devět tisíc učitelů. Třeba Na Karlovarsku je jich ale téměř třetina, v Ústeckém kraji čtvrtina.
Kroky studentů
Přitom pedagogické fakulty každoročně opouští dostatečné množství absolventů. Podle analytika organizace EDUin Bohumila Kartouse už ale často na školy nastupují s jiným plánem.
Začínajícím učitelům vadí zejména malá prestiž v očích veřejnosti. Třetina kvůli tomu uvažuje o změně
Číst článek
„Řada studentů učitelství se hlásí i na jiné studijní programy z jiných oborů, třeba jazykových, ale i na filozofické fakulty. A nejsou-li přijati tam, jdou na pedagogickou fakultu. To znamená, že vlastně jejich záměrem není učit, ale získat vzdělání v té dané oblasti,“ doplňuje Kartous.
Jazykově vzdělaní učitelé pak po převzetí diplomu raději zamíří do soukromého sektoru, kde je hlavní podmínkou uchazeče právě ovládání cizího jazyka na vysoké úrovni.
