Senát schválil novelu 'horního zákona', stát by měl mít z těžby nerostů víc peněz
Stát bude mít zřejmě větší zisk z povrchové těžby hnědého uhlí. Senát dnes beze změn schválil novelu takzvaného horního zákona. Do státního rozpočtu by měly přibýt stovky milionů korun.
Zákon v Senátu obhajoval ministr a šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).
„Jestliže je nerostné bohatství ve vlastnictví státu, tak nějaký spravedlivý díl by z toho státu také měl být odveden. Pokud umožní někomu, aby toto bohatství v jeho vlastnictví vytěžil a obchodoval s ním nadále jako se svým vlastním,“ poznamenal Dienstbier.
Někteří senátoři ale měli k novele výhrady. Miloši Vystrčilovi z ODS například vadilo, že nemají dostat víc peněz obce, na jejichž území se těží.
„Myslím si, že není fér vůči obcím a městům, aby v okamžiku, kdy dochází ke změně úhrad z vydobytých nerostů a zvýšení zhruba na dvojnásobek z nějakých 500 milionů korun na 1,22 miliardy, že z toho obce nebudou vůbec nic mít, že zůstanou se svými příjmy na úrovni, na které jsou,“ poznamenal.
Poplatky vláda podle novely nesmí měnit častěji než jednou za pět let. I to někteří senátoři kritizovali.
„Fixace, ať už z hlediska navýšení, nebo snížení, není v pořádku a pléduju za to, abychom tuto fixaci vypustili,“ řekla senátorka Jitka Seitlová za KDU-ČSL a Stranu zelených.
Přesto prošla novela beze změn. Stejně jako ve sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Teď míří novela k podpisu prezidentovi. Platit by měla začít příští rok v lednu.
