S korespondenční volbou nemají ve světě problém. Proč bychom ho měli mít zrovna my, ptá se Kysela
Rozprava v Poslanecké sněmovně o zavedení korespondenční volby se proměnila v rozsáhlý spor mezi vládou a opozicí. Podle odpůrců je protiústavní, zastánci poukazují na zkušenosti z jiných zemí. „Je zjevné, že korespondenční volba je ve světě dost rozšířená, což samozřejmě neznamená, že ji musíme mít i my, ale mám pocit, že to není tak, že by těm státům nezáleželo na tajnosti volby,“ konstatuje pro Český rozhlas Plus ústavní právník Jan Kysela.
Poukazuje i na to, že v Česku se o zavedení korespondenční volby mluví už téměř dvacet let, nikdy při tom ale tak naléhavě nezazněla námitka protiústavnosti spočívající v ohrožení tajnosti volby.
„Na tajné hlasování můžete hledět tak, že ukrýváte svou vůli před volební komisí. A toto zde asi platí. Pak jde o to, jestli tu vůli máte ukrývat i třeba před rodinou, to samozřejmě u korespondenční volby platit nemusí. Ale to nemusí platit ani dnes, kdy se lístky rozesílají voličům domů, a může se stát, že v rodině jedna autoritativní osoba ostatním nadiktuje, jak mají hlasovat,“ upozorňuje.
Prostor pro zneužití je tady trochu větší než u klasických voleb, současně ale podle Kysely dochází k posílení principu všeobecnosti voleb, který považuje za ještě důležitější.
Teoreticky sice dnes mohou hlasovat všichni občané, ale pro ty pobývající v zahraničí to znamená faktickou překážku, protože se musejí vrátit do republiky, nebo se dostavit na zastupitelský úřad, který může být velmi vzdálený.
Wagnerová: Korespondenční volba není ústavně nijak problematická. Valorizace důchodů je těžší otázka
Číst článek
„Svobodné volby jsou postavené na principech všeobecnosti, rovnosti, tajnosti a přímosti, ne vždy je to ale plně uchopitelné právem. Když budete mít jen jednoho kandidáta, tak jsou principy zachovány, ale kde je volba?“ vysvětluje.
Zpochybňování voleb
Podle Kysely je nepravděpodobné, že by zavedení korespondenční volby mělo vliv na výsledek voleb, do postojů stran se ale promítá i jejich pocit, nakolik jim zahraniční hlasy mohou pomoci, a naopak. Přesto není zdaleka jisté, že by poměr hlasů mezi vládními a opozičními stranami zůstal stejný.
„V politice vždy hrají roli principy, dominantní roli ale hrají zájmy. To není nic šokujícího ani bych se nad tím neušklíbal. I nám voličům jde o naše zájmy: jaké chceme mít zdanění, nebo kvalitu veřejných služeb,“ poznamenává.
Za hodný k zamyšlení považuje argument předsedy SPD Tomia Okamury, proč by ve volbách měli hlasovat lidé, kteří v Česku nežili, neplatili daně nebo nemluví česky.
Kolik hlasů navíc přinese korespondenční volba? Z koalice zní odhady od jednotek až do stovek tisíc
Číst článek
„Politická teorie říká, že když se podílíte na vládě či výběru vládnoucích, tak by na vás výkony těch ve vašem jménu vládnoucích měly dopadat,“ uvádí Kysela s tím, že podle ústavy ovšem mají volební právo všichni občané starší 18 let.
Případné zavedení korespondenční volby prý v sobě nese riziko, že někteří lidé začnou zpochybňovat regulérnost voleb, pozastavuje se ale nad tím, že s tímto argumentem pracují i opoziční strany.
„To je trochou hloupé a nešťastně ošemetné. Stávají se tím vlastně antisystémovými, protože kvůli tomu, aby jim prošel nějaký drobný politický cíl, jsou ochotni podříznout větev demokratického právního státu a liberální demokracie, na které sedí. Protože celý systém mají za podezřelý a nejraději by ho nahradili jiným. Ale jakým?“ ptá se závěrem.
Poslechněte si celý rozhovor na začátku textu.
