Babišovo ANO dříve korespondenční volbu prosazovalo a šéf ODS Fiala ji odmítal, dnes je to naopak
Vládní pětikoalice se tento týden snaží protlačit Sněmovnou korespondenční volbu, brání jí v tom ale dlouhé projevy poslanců opozičních ANO a SPD. Hnutí Andreje Babiše přitom dříve hlasování dopisem pro Čechy ze zahraničí podporovalo, k úpravám názorů v opačném směru došlo i u dnes vládní ODS. Zbylé strany pětikoaličního kabinetu korespondenční volbu dlouhodobě podporují a SPD je stabilně proti.
Hnutí ANO je dnes silně proti korespondenční volbě. Během středečního projednávání vystupovali hlavně poslanci právě nejsilnější sněmovní síly. ANO chce také předložit návrh ústavního zákona o referendu a nechat občany hlasovat i právě o tomto tématu.
Ještě v roce 2018 přitom měla menšinová vláda ANO a ČSSD zavedení korespondenční volby ve svém programovém prohlášení.
23:03
Korespondenční volba je nebezpečí pro českou demokracii. Hrozí manipulace s hlasy, říká Fiala z SPD
Číst článek
„Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby…,“ stálo v dokumentu. V říjnu 2019 pak nový volební zákon obsahující korespondenční volbu ministerstvo vnitra tehdy vedené Janem Hamáčkem (ČSSD) poslalo do připomínkového řízení.
V předvolební knize O čem sním, když náhodou spím v roce 2017 předseda ANO Andrej Babiš dokonce vyzdvihoval estonské elektronické volby.
„Jen blbec nemění názor,“ řekl Babiš ve středu na plénu Sněmovny s odkazem na oblíbený výrok exprezidenta Zemana. Názor změnil natolik, že dokonce vyzval k tomu, aby voliči ze zahraničí směli odevzdat hlasy jen na českém území. „Vytváří se atmosféra, že nemůžou volit, to ale můžou. Ale měli by přijet volit domů, kde se narodili,“ dodal.
Podle šéfky sněmovního klubu ANO Aleny Schillerové hnutí změnilo názor poté, co tuto problematiku začalo rozebírat více do hloubky. „Ďábel vždy tkví v detailu, takže když jsme to začali řešit do hloubky a ve všech souvislostech, tak jsme od toho nakonec ustoupili. Zdá se nám to velmi problematické,“ popsala pro Radiožurnál.
„Od té doby, co jsme to prosazovali, jsme se naučili víc, víme víc a máme větší představivost, co vše to může znamenat,“ doplnil ji stranický kolega Radek Vondráček.
Posun i u ODS
5:17
Schillerová: My se hádáme o korespondenční volbě a lidé řeší faktury za elektřinu. Návrh je protiústavní
Číst článek
Sice ne tak výrazně, názor na korespondenční volbu ale částečně změnili i občanští demokraté. V listopadu 2020 po posledních prezidentských volbách v USA totiž předseda strany Petr Fiala uvedl, že podle něj „nové formy hlasování představují riziko“ a že je pro demokracii důležitá důvěra lidí: „Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování.“
Proti volbě dopisem byl tehdy ze stejného důvodu například i poslanec Jan Skopeček.
Už o tři měsíce později v lednu 2021 ale ODS spolu s KDU-ČSL a TOP 09 svolaly sněmovní schůzi, kde se chtěly věnovat korespondenční volbě. „Všichni občané ČR žijící v zahraničí by měli mít právo projevit svůj názor ve volbách,“ napsal tehdy Fiala.
Návrh tehdy neprošel, proti byly ANO, KSČM, SPD a ČSSD.
Dnes premiér Fiala v souvislosti s prosazením korespondenční volby mluví o „velkém politickém zápase“.
„Proč to děláme? Jednoduše proto, aby čeští občané, kteří jsou v zahraničí, mohli volit a nemuseli jezdit tisíce kilometrů a měli právo volby zajištěno stejně jednoduše jako čeští občané, kteří jsou na území naší země,“ říká s tím, že udělají všechno pro to, aby změnu prosadili.
Korespondenční volba pro Čechy žijící v zahraničí podle premiéra není jednou z „nových forem hlasování“, před kterými varoval v roce 2020.
Podle šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy nejde o změnu názoru. Fialova tehdejší slova podle něj mířila proti zavádění hlasování poštou uvnitř České republiky, v tom názor ODS zůstává odmítavý.
„Korespondenční volba je součástí našeho koaličního závazku a ODS ji má v programu dlouhodobě, mělo ji tam před minulými sněmovními volbami i Spolu. Byl to dlouhodobý závazek našeho senátora Tomáše Grulicha, který to našim krajanům vždy sliboval,“ popsal Benda.
O korespondenční volbě přitom Sněmovna už hlasovala v roce 2005 a tehdy ji nepodpořila zejména kvůli poslancům ODS a KSČM, kteří byli v převážné většině proti nebo se zdrželi.
Současná Sněmovna zákon začala projednávat v prvním čtení ve středu a bude pokračovat minimálně do pátečního podvečera. Vzhledem k počtu přihlášených řečníků se rozprava nejspíš protáhne i do příštího týdne.
