S Eduardem Janotou se přišly rozloučit na Hrad stovky lidí
S bývalým ministrem financí Eduardem Janotou se přišlo do katedrály svatého Víta na Pražském hradě naposledy rozloučit přes jedenáct set smutečních hostů. Vedle rodiny, přátel a spolupracovníků byli přítomni premiér Petr Nečas, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny Milan Štěch a Miroslava Němcová, ministři současné vlády i té předchozí.
Bohoslužbu slova i rozloučení s Eduardem Janotou vedl pražský arcibiskup Dominik Duka.
„Nemáš šanci odejít úplně. Budeš tady přítomen tou obrovskou prací, kterou jsi udělal. Tvůj odborný, lidský i morální odkaz bude navždy patřit mezi ty nejlepší tradice ministerstva financí,“ řekl současná ministr financí Miroslav Kalousek nad rakví Eduarde Janoty. Ji pak zaplavily květiny a věnce, mezi nimi věnec prezidenta republiky Václava Klause.
Smuteční hosté se potom jen pomalu rozcházeli od katedrály, ve které vzdali hold laskavému a čestnému člověku a uznávanému ekonomovi.
Eduard Janota zemřel před týdnem na zástavu srdce při tenisu v Radovesicích na Litoměřicku.
Byl dlouholetým nepolitickým úředníkem ministerstva financí, sám resort řídil jako ministr úřednické vlády Jana Fischera. Tradovalo se o něm, že patří k několika málo lidem, kteří se detailně orientují ve státních financích, a že bez něho žádný ministr státní rozpočet nesestaví.
Jako profesionála v oboru ho uznávali jeho kolegové, ale získal si i přízeň veřejnosti. V anketě Mladé fronty Dnes ho loni čtenáři vyhodnotili jako nejlepšího ministra financí v historii České republiky.
Všeobecně uznávaný názor, že Eduard Janota byl spolehlivý odborník, který nepodléhal politickým tlakům, potvrzuje i polistopadový ministr privatizace a pozdější předseda rozpočtového výboru sněmovny, ekonom Tomáš Ježek, který se také přišel s Janotou rozloučit.
„Od roku 1992 do roku 1996 jsem byl předsedou rozpočtového výboru a probírali jsme spolu jednotlivé rozpočty na příslušné roky. Zpětně musím říct, že z toho období mám radost, vždy jsme schválili pouze vyrovnaný rozpočet, nikdy jsme neměli žádný deficit. Jsem na to pyšný a byla to zásluha Edy Janoty. Byla s ním báječná spolupráce, věci rozuměl, hodně jsem se od něj naučil,“ přiznává.
Ekonom také vzpomíná, že i později se setkávali. „Když jsem z politiky odešel, už jsem se ním stýkal jinak, sportovně, pořádali jsme velké výšlapy po Krkonoších a kolem Máchova jezera. Na stará kolena se pustil i do tenisu.“
Jak také Tomáš Ježek dodává, s Janotou považovali nevyrovnaný rozpočet za nepřípustný. „Tehdy jsme ho pěstovali jako druh finančního náboženství. Sám jsem v poslanecké sněmovně vždy dbal, aby se ten, kdo by chtěl utrácet, styděl a zalezl někam pod koberec. Eda věděl o každém čísle, a když někdo měl chuť rozpočet posunout směrem k deficitu, dokázal ho naprosto ‚odrovnat‘,“ říká.
Podle ekonoma Ježka dnes existuje na odpovědných místech a ministerstvech dnes jen málo lidí s tak odborným a morálním profilem, jaký měl ministr Janota.
„On byl mimořádně vzácný a morálně silný. Tehdy jsem to považoval za samozřejmost, postupem času vidím, že to vůbec samozřejmé nebylo,“ říká ekonom a polistopadový ministr zodpovědný za privatizaci Tomáš Ježek.
