Známí Rusové přichází o čestná občanství měst. Radní zbavili titulu Koněva i Těreškovovou
Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo.
Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.
Maršál Koněv může přijít o čestné občanství. Vedení Prahy mu jej chce odebrat
Číst článek
Čestným občanem hlavního města se stal 6. června 1945. Akt udělení čestného občanství je podle dokumentu nutné vnímat v dobovém kontextu a s ohledem na další historický vývoj Československa, kdy byl oficiálně povolen jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena a zamlčena.
Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města.
Dalším zamlčeným faktem je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. Tehdy zemřelo 148 místních obyvatel včetně dětí.
Problematické je rovněž působení maršála jinde v Evropě, a to třeba krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi.
Země Evropské unie se neshodly na nových sankcích namířených na ruskou ropu. Blokuje je Maďarsko
Číst článek
„Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ píše se v dokumentu.
S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi.
Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.
Kosmonautka ve Státní dumě
České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na pondělním zasedání o tom rozhodli městští zastupitelé. Pro bylo 32 ze 41 přítomných. Důvodem odebrání občanství jsou mimo jiné i současné aktivity bývalé kosmonautky, která podpořila invazi Ruska na Ukrajinu.
„Je to od nás, českobudějovických zastupitelů, to nejmenší, co můžeme v současné situaci kolem konfliktu na Ukrajině udělat,“ uvedl zastupitel Šimon Heller (KDU-ČSL). V současnosti pětaosmdesátiletá poslankyně ruské Státní dumy Těreškovová patří k nejoddanějším stoupenkyním ruského prezidenta Vladimira Putina.
Prohlásila, že by tento člověk měl zůstat u moci tak dlouho, dokud mu to zdraví a zákony dovolí. Jako členka Státní dumy také podpořila invazi na Ukrajinu, kterou Rusko na konci února napadlo.
Do bytů na Hradě se uprchlíci nastěhují tento týden. Ze svého je dovybavila charita, chyběla třeba kuchyň
Číst článek
Někteří zastupitelé však byli proti návrhu na odebrání čestného občanství. „Ani o píď to nezlepší kvalitu života občanů ve městě,“ uvedl zastupitel Petr Braný (KSČM).
České Budějovice loni odebraly čestné občanství města Antonínu Zápotockému, Václavu Noskovi, Zdeňkovi Nejedlému a Zdeňkovi Fierlingerovi. Šlo o představitele Komunistické strany Československa, kteří byli ve vedoucích pozicích státu v padesátých letech minulého století.
V roce 2017 městští zastupitelé odebrali čestné občanství Klementu Gottwaldovi a Josifu Stalinovi. Rovněž tito politici patřili k symbolům let, kdy Komunistická strana Československa vládla zemi totalitním způsobem a prostřednictvím vykonstruovaných politických procesů likvidovala své odpůrce a kritiky.
Čestné občanství Českých Budějovic dosud získalo 118 lidí. Jako poslední tento titul obdržela v roce 1979 právě Těreškovová. Od té doby město čestné občanství nikomu neudělilo.
