Obecný problém naší armády je, že neexistuje větší záloha pro případné uhrazování ztrát, říká Šedivý
Pokud by začal střet mezi Ruskem a NATO, Česka se to dotkne okamžitě, řekl v úterý na velitelském shromáždění náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Armáda by podle něj byla aktivním účastníkem od první minuty, proto si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací. „Chybí dotáhnout řadu klíčových projektů,“ říká bezpečnostní analytik a bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý v rozhovoru pro Radiožurnál.
Generál Řehka označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. Do jaké míry je podle vás česká armáda připravena na možnou válku velkého rozsahu?
Je potřeba říct, že po řadě let, kdy se armádě omezoval rozpočet, je sice armáda konstruována na účast ve větším nebo rozsáhlejším konfliktu, ale ve své podstatě nemá dotaženou spoustu projektů, které jsou velmi často označovány za klíčové z hlediska modernizačního.
Poslechněte si celý rozhovor s bezpečnostním analytikem a bývalým náčelníkem Generálního štábu Jiřím Šedivým
Máte nějaký příklad?
Příkladem je třeba brigáda rychlého nasazení, která začala svoji modernizaci někdy v roce 2006, a do současné doby nemá dozbrojen svůj třetí prapor nebo servisní vozidla. Ta brigáda v podstatě stojí ještě před několikaletým přezbrojováním a doplňováním, protože na takové to masivnější, rozsáhlejší doplňování armády, a to i vojáky na těch nejzákladnějších pozicích, se poněkud pozapomnělo.
Nejenom armáda, ale i politická reprezentace se soustředila především na to, abychom měli armádu připravenou na zahraniční mise. Ale ten všeobecný, klasický boj byl významně omezován. Když se podíváte na armádu, tak formálně má sice přezbrojenou spoustu jednotek, ale řada projektů není dokončena. To zaprvé. Zadruhé u nás neexistuje žádná větší záloha pro případné uhrazování ztrát. To je obecný problém naší armády.
Za prioritu označil náčelník generálního štábu Řehka revizi obrany. Nakolik podle vás odpovídají obranné plány současné situaci?
Obranné plány samozřejmě reflektují situaci. V minulosti se velmi opatrně přistupovalo k tomu, že Rusko je nepřítel. Pořád se mluvilo o protivníkovi, a v jednom období dokonce o strategickém partnerovi. V tom se musí plány přepracovat.
Musí se přepracovat do té míry, že Rusko bude ve velkém používat nové technologie, ať už raketovou techniku − ale v tom použití, které má v současné době na mysli náčelník generálního štábu ve vztahu k Ukrajině – nebo bezpilotní prostředky a pro nové typy vedení války i kosmické prostředky a umělou inteligenci.
Řehka: Armáda se primárně musí chystat na válku velkého rozsahu. Situace je vážná
Číst článek
Naše armáda bude muset udělat velmi podrobnou analýzu toho, co se odehrává na Ukrajině, aby ten trend, který dnes vidíme na straně Ruska i Ukrajiny, zakomponovala do budoucí rozvojových a obranných plánů.
Ostatně podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ruská agrese na Ukrajině lekcí kvůli kombinaci konvenčních a hybridních útoků. Jak by se tyto zkušenosti měly promítnout do strategických dokumentů?
Ve strategických dokumentech by mělo být zcela zřejmé, že budoucí válka a obranné strategie musí být mnohem více propojeny se společností. Náčelník generálního štábu i upozornil na to − a to není nic nového, ta debata se odehrává několik let – že tato společnost není připravená převádět jak tu vlastní společnost jako takovou, tak ani průmysl do podoby válečné ekonomiky.
Nemáme efektivně vyřešen způsob mobilizace naší armády. To se začne odehrávat až v krizovém stavu ohrožení státu, což je strašně pozdě. Vidíme, že lidé musí být připraveni regulérně, musí mít na to větší čas. Musí být připravena i organizace. Je nezbytně nutné, abychom všechny tyto věci znova zakomponovali do obranných plánů. A asi se budou muset provést změny v našich zákonech.
Otázka přípravy teritoria. Kdysi byla doba, kdy se mluvilo o tom, že Státní hmotné rezervy jsou vlastně zbytečné. Dnes vidíme, že bez kvalitních a výkonných Státních hmotných rezerv nejsme schopni vést případnou válku proti tak silnému nepříteli, jako je Rusko. A zase to celoplošné bombardování Ukrajiny tam ukazuje, jak je taková pohotovost a schopnost společnosti velmi důležitá.
Změna kariérního řádu
Podle Karla Řehky není současný personální model armády udržitelný. Armáda není naplněna a podle jeho slov stárne. Jak by se to mělo systémově změnit?
Ten problém trvá několik let. Ono se o něm zbytečně moc nemluvilo, víceméně se to vždycky přecházelo tím, kolik nabíráme lidí. Zapomnělo se, že nám lidé také odchází.
Musí se změnit kariérní řád. Armáda má organizační strukturu, která je v současné době poměrně hodně plochá a neumožňuje, aby v rámci kariérního řádu postupovali funkcionáři, kteří chtějí déle sloužit v armádě, po tom žebříčku vzhůru.
Loni armádu opustilo 900 vojáků. Nové zájemce motivují dětské sny, covidová nejistota a vlastenectví
Číst článek
Zadruhé se musí vyřešit způsob, jak v armádě udržet mladou generaci a jak zároveň umožnit, aby ti středněvěcí, kteří už by měli odejít, ale zůstávají na nižších pozicích, mohli odcházet a uvolňovali místo právě těm nově přicházejícím.
Ten problém souvisí s debatou na téma odchodových podmínek, které by vojáci měli mít, protože je asi vojenská veřejnost znervózňována častými debatami o tom, že se odeberou výsluhové příspěvky vojákům. Řada z nich proto odchází, nebo naopak zůstává v armádě zbytečně dlouho.
Ten systém je poměrně složitý a musí být veden velmi profesionálně. V opačném případě se vytváří personální hřeby, které moc dobře známe. A to je vlastně to, co brání výstupu vojáků, kteří už nemají perspektivu, ale zbytečně se drží kvůli tomu, že nemají třeba uplatnění v civilu nebo jsou pro ně odchodové podmínky nevýhodné.
Na co by se tedy armáda měla při modernizaci zaměřit zejména?
Myslím si, že je v současné době rozjeta řada projektů, ale další řada jich zůstala, jak jsem naznačil na začátku, nedokončena. Nemáme dokončenou řadu motivačních programů v celém spektru potřeby. Zmínil jsem se o brigádě rychlého nasazení. Její modernizace není jenom bojové vozidlo typu Pandur, ale jsou to i servisní vozidla a vozidla bojové podpory.
Je to zkrátka celé spektrum věcí, které se v rámci takového přezbrojení musí udělat. Nemůže to zůstat jenom na té úrovni, že se doplní jenom bojové jednotky a není žádný systém doplňování a úhrady ztrát.
Pokud armáda toto nebude mít, tak se nemůže účastnit, jak říká náčelník generálního štábu Karel Řehka, rozsáhlejšího konfliktu, protože jednoduše nebude mít jak nahrazovat ztráty, které vzniknou na bojišti. A to je mimochodem i otázka schopnosti českého obranného průmyslu.
