Gregorová: Proti Bartošovi nejsem bez šance. I když se stanu předsedkyní Pirátů, do české politiky nepůjdu
Příští sobotu na celostátním fóru v Brně vyzve současného předsedu Pirátů Ivana Bartoše o předsednický post. Europoslankyně Markéta Gregorová se netají, že nebyla příznivcem vstupu do vlády. „Naši tři ministři tam odvádí velice dobrou práci,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. „Více členů ale začíná uvažovat, zda tam musíme setrvat až do voleb,“ doplňuje s tím, že se těmto úvahám nebrání ani ona.
Jak byste zhodnotila výkon pirátských ministrů v současné vládě?
Z hlediska toho, s jakými kartami jsme do vlády v roce 2021 vstupovali, tak je to ve skutečnosti ještě lepší, než jsem si představovala. I když jsem byla spíše na té pesimističtější straně, takže můžu být jen příjemně překvapena.
Evropská linka Pirátů: sní o vlastní frakci, uvažují nad liberály. ‚Překáží‘ jim ale Babišovo hnutí ANO
Číst článek
Naši tři ministři tam odvádí velice dobrou práci, samozřejmě nejvíce z logiky svých témat sleduji ministra zahraničí Jana Lipavského a jsem ráda za to, jak nás reprezentuje. Ale třeba i to, že se ministr pro legislativu Michal Šalomoun velice intenzivně snaží naplňovat implementaci evropských směrnic, což jakožto europoslankyně dost sleduji.
A když to zobecním na celý kabinet Petra Fialy (ODS), jak se vám pozdává jeho fungování?
Vláda to od začátku neměla úplně jednoduché. Nejenom kvůli následkům covidu, probíhající zelené transformaci a zároveň pak přišla válka, takže od ní asi nemůžeme mít supermanovská očekávání. Co všichni kritizují a já se s tím velice ztotožňuji, je komunikace. Myslím si, že je extrémně podměrečná, až bych řekla špatná. Myslím si, že to podporuje špatnou náladu ve společnosti.
Jak vládu hodnotíte z hlediska ideologického směřování? Váš předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš argumentuje pro setrvání ve vládě i tím, že v ní „brousíte konzervativní proudy“ a že není třeba vyzdvihovat jen prosazené návrhy a kompromisy, ale že jsou Piráti ve vládě potřeba i kvůli tomu, že je třeba lecčemus zabránit. Jaký je váš názor na tento rozměr vládního angažmá?
Do nějaké míry to poslední zmíněné považuji za důležité. Ani já ale nevím úplně o každé věci, které se podaří zabránit, protože to je odpovědnost našich vládních zástupců a z logiky věci se to následně neprezentuje v médiích, protože vláda musí být navenek jednotná.
Kam kráčí Piráti? ‚Jsme jedinou skutečně liberální proevropskou stranou v Česku,‘ shodnou se obě křídla
Číst článek
Z informací, které mám, ale ano. Je faktem, že jsme liberálnější strana v konzervativnější vládě a spousta věcí s námi rezonuje úplně jinak. Je škoda, že se nám ještě nepodařilo obrousit hrany této vlády třeba v manželství pro všechny a dalších věcech.
‚Členové mě přesvědčili‘
Ještě před půl rokem jste říkala Novinkám, že se na předsedkyni Pirátů nehodíte. „Uvědomuji si, že můžu být pro některé členy kontroverzní,“ zmínila jste. Co se za ten půl rok změnilo, že teď kandidujete?
Změnilo se to, že členská základna mi dala najevo, že se mnou nesouhlasí a že si myslí, že se na předsedkyni hodím. Nedomnívala jsem se, že bych měla být v předsednictvu, ale byla jsem natolik kontaktována, lobbována a přesvědčována poměrně značným množstvím lidí, kteří si přejí, aby jejich postoje a názory byly skrze mě reprezentovány v předsednictvu.
Velice dlouho jsem to zvažovala a následně jsem se rozhodla, že pokud si to přejí, tak jim dám tu možnost pro mě hlasovat. To neznamená, že se domnívám, že pro mě bude hlasovat celá strana, ale myslím si, že je fér nabídnout lidem varianty možnosti.
Čím si vysvětlujete, že oslovili zrovna vás? Možná by se logičtěji nabízel váš kolega Marcel Kolaja, který je nyní v pirátské hierarchii stranická dvojka, je lídr europarlamentní kandidátky a názorově jste podobně naladění…
Marcel také dlouho zvažoval, jestli vůbec kandidovat. I z jeho strany to bylo rozhodnutí spíše na poslední chvíli a na základě pozitivní zpětné vazby. Ostatně také se mu narodil poměrně nedávno syn, takže to určitě bral v potaz z hlediska času, který tomu může věnovat.
Kolik mají sněmovní strany členů? Lidovci nejvíc, Piráti nejmíň, SPD roste a ANO pro nábor nevidí důvod
Číst článek
Jsme si blízcí, ale v rámci vnitrostranické, ne vnější politiky, představujeme lehce jiný směr a jiné politické nástroje. Já chci trošku aktivněji šlapat do různých reforem strany a nastavení nové strategie. Nerada bych svou kandidaturu spojovala se slovem revoluce, chci dělat reformy, ale moje reformní postoje a činnost je trochu proaktivnější než Marcelova. To neznamená, že se mnou nesouhlasí v tom, co bych chtěla dělat, ale priority má jinde.
Jakou máte odezvu ze členské základny ohledně šancí v předsednické volbě proti Ivanu Bartošovi?
To je poměrně těžké hodnotit, protože máme cca 1200 členů a lze čekat, že se volby předsedy zúčastní 800–900 členů, v nominačních anketách ale hlasovalo pro každého z nás něco kolem 200 členů. Nemyslím si, že jsem kandidátka úplně bez šance, jak se mi někteří snaží podsouvat.
Strategický odchod z vlády?
Chápu, že je těžké u 1200členné strany něco takového posuzovat, ale vyvinul se za více než dva roky od referenda o vstupu do vlády názor členské základy na setrvání v kabinetu? Tehdy bylo pro 88 procent hlasujících. Vy se netajíte tím, že jste byla proti vstupu.
Jelikož od té doby nebylo žádné takové hlasování, tak je to těžké říci. Nicméně z mého dojmu v rámci strany je, že stále většina lidí chce setrvávat ve vládě, ostatně nikdo zatím neotevřel členský podnět na vystoupení z vlády.
Mnozí ale začínají zvažovat, zda by strategicky nebylo vhodné to zvážit nebo nalinkovat nějaké červené linie dalších přešlapů Pavla Blažka (ministra spravedlnosti, ODS). Více lidí začíná zpochybňovat neotřesitelnost naší vládní účasti.
Pikal nebude kandidovat na předsedu Pirátů, Bartoše vyzve Gregorová
Číst článek
To ale neznamená, že kdyby bylo hlasování o vládě zítra, že vystoupíme. Myslím si, že ne. Více lidí začíná uvažovat o tom, jestli tam skutečně musíme setrvat celou dobu a hlavně co za to, jaká je cena setrvání ve vládě.
Pochopili by to podle vás voliči, kdybyste takové strategické rozhodnutí přijali a vládu před sněmovními volbami opustili?
Záleží, jaké by bylo odůvodnění a jaká by byla strategie. Umím si představit množství strategií, ve kterých by to volič pochopil, i množství, ve kterých by nás to strašně poškodilo.
Představme si, že se o pirátském odchodu z vlády hlasuje teď, kdy se žádný akutní vládní průšvih neřeší. Popsala jste, že se Pirátům ve vládě daří, takže převažovaly by výhody, nebo nevýhody?
Takhle to u nás úplně nefunguje. Domnívám se… A nechci zacházet úplně do detailů, protože z mého úhlu pohledu je to právě i to strategické rozhodnutí a nemusíme hrát strategie s úplně odhalenými kartami. Nicméně strategicky v nějaký moment pro nás může být výhodnější před volbami 2025 vládu spíše kritizovat zvenčí.
Ale velice záleží na tom, jak by to bylo uděláno. Kdyby se o tom hlasovalo teď, tak se přiznám, že nevím, jak bych hlasovala, protože nevím, jak by to bylo komunikováno a jestli by nás to naopak nepoškodilo v očích voličů.
Návrat do Česka na stole není
Kdybyste uspěla a stala se předsedkyní, jaké by bylo řídit vládní stranu z Bruselu nebo Štrasburku?
Tohle jsem samozřejmě hodně zvažovala, momentálně jsem zhruba padesát procent svého času v Praze, takže z hlediska účastí na K5, kde se schází předsedové vládních stran, to není nerealistické. Zároveň není ani tak atypické, že jsou předsedové zastupováni.
Richterová: Piráti mají být ve vládě, naši ministři mají úspěchy. Chopit se odpovědnosti je také rebelství
Číst článek
Co se týče zasedání pirátského předsednictva, tak to dlouhodobě probíhá primárně online. Domnívám se, že i povinnosti s tím spojené jsem schopna časově prioritizovat. Momentálně vedu rezortní tým ve straně a jsem v republikovém výboru. Pokud bych tyto dvě věci pustila, tak se mi to dobře vyrovná s předsednictvem.
Byli byste opravdu specifickou stranou, kdybyste měli předsedkyni s hlavní pracovní náplní mimo Českou republikou. Pár let takto fungovala slovenská SaS, když byl její předseda Richard Sulík europoslancem. Jenže to byli v opozici…
Chtěla bych zmínit, že třeba K5 se děje na úrovni předsedů mimo jiné proto, že ani Markéta Pekarová Adamová také není ve vládě. Tím pádem si nemyslím, že to je úplně bezprecedentní.
To je ale trochu něco jiného. Být europoslanec a být šéf Sněmovny…
Ano, ona je v Česku samozřejmě trošku více, ale pokud se bavíme jenom o lokaci, tak v Praze jsem dostatečně často.
Komunikace se určitě dá vyřešit i přes online hovory, ale je tu ještě jiný problém. Europoslanci se musí hodně snažit, aby byli vůbec v Česku vidět. Nepřemýšlela jste proto, že byste vyměnila evropskou politiku za českou?
Ne, toto není na stole.
