Putin přiznal morální odpovědnost Ruska za okupaci v srpnu 1968
Ruský prezident Vladimir Putin během dnešní návštěvy Prahy uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Po setkání s hlavou českého státu Václavem Klausem řekl, že jeho země nenese žádnou právní odpovědnost, ale morální odpovědnost za tehdejší tragické události cítí.
"Musím vám říci naprosto otevřeně, že samozřejmě neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je," odpověděl Putin na Pražském hradě na dotaz novinářů.
Václav Klaus Putinova slova ocenil jako jasné a srozumitelné vyjádření, které vnímá i česká veřejnost. Zdůraznil ale, že o srpnu 1968 s šéfem Kremlu přímo nemluvil.
"Já nevidím důvod, abych s prezidentem Putinem dnes, 1. března 2006, řešil to, co udělal Brežněvův Sovětský svaz v srpnu 1968. My o tom oba víme, vnímáme to, byla to pro nás mimořádně tragická chvíle, ale jsem pro pozitivní pohled na přítomnost a budoucnost," prohlásil Klaus.
Putinův předchůdce Boris Jelcin v srpnu 1993 při návštěvě České republiky a Slovenska prohlásil, že Rusko se za invazi v roce 1968 nemůže omlouvat, neboť nešlo o jeho čin.
"Tento vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí. Nové demokratické Rusko nenese za tuto akci žádnou odpovědnost. Je za ni zodpovědné bývalé vedení SSSR a KSSS (sovětské komunistické strany)," zdůraznil Jelcin v Praze.
Putin dnes řekl, že Jelcin tehdy nemluvil jen za sebe, ale jménem Ruska. Jediné, co Moskvu podle něj zneklidňuje, je nebezpečí zneužití historie. Některé politické skupiny mohou zneužít tragické historické události pro "rozdmýchávání protiruských nálad" a pro vytváření aureoly Ruska jako země, kde se nedodržuje právo, uvedl šéf světové velmoci.
Putin přiletěl do Prahy z Budapešti. Během tamní návštěvy připustil, že si uvědomuje morální aspekty roku 1956, kdy Kreml silou potlačil protikomunistické povstání v Maďarsku. Zároveň prohlásil, že Rusko nenese odpovědnost za rozhodnutí tehdejšího sovětského vedení.
Srpnová invaze si mezi československými občany vyžádala několik desítek mrtvých a stovky raněných. Okupace násilně přerušila reformní proces, který se zapsal do historie jako Pražské jaro. Útoku se tehdy zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska.
