Případ 12 let kurtované pacientky: když selže systém a ombudsman o vás neví
„Je tu spousta lidí, na které žádná kontrola nenarazí a systémem propadnou,“ říká právnička Durajová. Případ pacientky, která byla po dobu dvanácti let kurtovaná „v podstatě bez přerušení“, je popsaný v oficiálním dokumentu ministerstva zdravotnictví jako „mučení či nelidské zacházení“. Komise z ministerstva na ní údajně narazila náhodou. Její situace byla během pár měsíců napravena. Ne všichni však mají to štěstí.
Server iROZHLAS.cz zveřejnil zprávu ministerstva zdravotnictví, dle které byla v opavské nemocnici 12 let kurtovaná pacientka „v podstatě bez přerušení“. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nápravu a podle ředitele nemocnice Zdeňka Jiříčka personál během několika měsíců zcela změnil přístup a u dané pacientky se dlouhodobé kurtace už nepoužívají.
12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku: zpráva ministerstva spekuluje o mučení
Číst článek
Do roku 2018 však tuto praxi nikdo nezastavil. Okresní soud nemocnici dlouhodobě umožňoval v kurtacích pokračovat a úřad ombudsmana, jediný orgán, který české psychiatrické nemocnice pravidelně kontroluje, o závažnosti daného případu nevěděl.
„Člověk, který nikoho nemá a nemá to štěstí, že na něj narazí monitorovací tým z ministerstva nebo kanceláře ombudsmana, může propadnout systémem,“ komentuje případ lidskoprávní právnička Zuzana Durajová.
Selhal soud?
V dokumentu ministerstva zdravotnictví je popsáno, že soud, který dlouhodobé kurtování povoloval, pacientku nevyslechl.
„Z informací od personálu vyplynulo, že pacientka si toto omezení přeje z důvodu vlastní ochrany; omezení je však vedeno jako nedobrovolné a jsou k němu pravidelně získávána soudní rozhodnutí. Soud za účelem svého rozhodnutí pacientku nikdy nezhlédl ani nevyslechl,“ stojí v oficiálním dokumentu ministerstva zdravotnictví z roku 2018.
Nedobrovolná hospitalizace
- Podle § 38 zákona o zdravotních službách je možné klienta hospitalizovat nedobrovolně, když bezprostředně ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky a pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak.
- Nedobrovolnou hospitalizaci musí nemocnice do 24 hodin ohlásit soudu. Toto nahlášení většinou sepisuje ošetřující lékař. Soud pak zahárjí detenční řízení v psychiatrické nemocnici. V rámci toho je pacientovi přidělen právní zástupce. Klient si také může vybrat jiného právního zástupce, pokud s určeným zástupcem nesouhlasí.
- Soud má na detenčí řízení sedm dnů, během kterých musí potvrdit, zda je nedobrovolná hospitalizace na místě. Soud má povinnost přezkoumat zdravotní dokumentaci daného pacienta a pacienta zhlédnout.
Opavský soud ale tvrdí, že jeho zástupci psychiatrickou nemocnici pravidelně navštěvují. Dokumentaci k danému případu přes opakované žádosti serveru iROZHLAS.cz prý ale soudní úředníci dohledat nedokážou.
„Vzhledem k tomu, že od roku 2018 do současnosti Okresní soud v Opavě rozhodoval řádově o tisíci věcech týkajících se přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu a použití omezovacích prostředků, nelze bez bližší identifikace osoby požadovanou dokumentaci dohledat," zněla odpověď okresního soudu na žádost o anonymizovaný rozsudek v této věci.
„To, jestli ji viděl, nebo ne, vám nemůžu říct, ale pochybuji, že by ji neviděl nebo by tam nešel. To je nemožné,“ sděluje předseda soudu Milan Koller. „Ty případy, těch se tu rozhodovaly tisíce, já osobně se tím nezabývám. Těžko vám mohu odpovědět, mohu vám jen říct, jaká je praxe,“ podotýká.
Koller uvádí, že standardní praxí je, že pracovníci soudu nemocnici navštíví a případ jednotlivých detencí prošetří tak, jak nařizuje zákon. „Věc se děje tak, že psychiatrická nemocnice oznámí, že bylo použito takových a takových omezovacích prostředků. To vychází z té zprávy (zdravotní dokumentace – pozn. red.), nebo z toho, co mu poskytne lékař.“
Na dotaz, zda dlouhodobě kurtovanou pacientku soudce zhlédl, nebo nezhlédl, nedokázal jasně odpovědět ani ředitel opavské psychiatrické nemocnice. „Nikdo nemůže vyloučit, že tam nikdo nebyl a nikdo nemůže vyloučit, že tam byli pokaždé. Nelze to říct. Nikdo si na to svědecky nevzpomíná. Nemáme to takto zaznamenáno explicitně,“ vysvětluje ředitel Jiříček serveru iROZHLAS.cz.
Ombudsman nic nevěděl
Další pojistkou, že v psychiatrických nemocnicích nebude docházet k porušovaní lidských práv, mohou být pravidelné kontroly ombudsmana, který nemocnice a jiná zařízení pravidelně navštěvuje.
Poslední zpráva úřadu veřejného ochránce (ombudsmana) z opavské nemocnice je z roku 2017. Případ 12 let kurtované pacientky však nezmiňuje. Podle Matěje Stříteského, právníka ombudsmana, o daném případu nevěděli.
„V roce 2017 byla návštěva zaměřena na výkon ochranného léčení, zaměřili jsme se tedy pouze na oddělení, kde se ochranné léčení vykonávalo. O případu pacientky jsme v rozsahu, v jakém byly informace zmíněné ve zprávě ministerstva zdravotnictví, nevěděli,“ přiznává pro server iROZHLAS.cz.
Máte psychické potíže?
Pokud vás přepadá panika, úzkosti, deprese nebo jiný duševní problém, kontaktujte Linku psychické pomoci. Je k dispozici anonymně, zdarma, a nepřetržitě.
Opavskou nemocnici navštívili lidé z kanceláře ombudsmana znovu minulý týden poté, co se seznámili se zprávou z ministerstva zdravotnictví. K návštěvě se úřad ombudsmana zatím nechtěl vyjadřovat. Stříteský však potvrdil, že předmětem návštěvy byl případ, který ministerstvo popsalo jako „mučení“.
„Impulzem bylo zveřejnění zpráv ministerstva zdravotnictví, do začátku září jsme je k dispozici neměli. S ohledem na to, že ve zprávě bylo uvedeno, že v psychiatrické nemocnici Opava v roce 2017 docházelo k mučení či nelidskému zacházení, museli jsme tuto situaci co nejdříve prověřit,“ vysvětluje Stříteský.
Když selže systém
Podle právničky Durajové se situace v psychiatrických nemocnicích pomalu lepší, ale stále chybí pravidelné monitorování, které by případy porušování lidské důstojnosti a dlouhodobé institucionalizace spolehlivě zachytilo. „Přístup do psychiatrických nemocnic má ombudsman nebo ministerstvo, ale ti zdaleka nezachytí všechny případy,“ říká Durajová.
Popisuje, že pacienti v psychiatrických nemocnicích mohou propadnout systémem a v psychiatrických nemocnicích zůstat až roky kvůli nedostatku sociálních služeb nebo bydlení. To se týká především těch lidí, kteří nemají rodinu, která by je z prostředí instituce dostala.
„Ty různé složky systému, které tu jsou pro ochranu člověka, mohou selhat. To, aby se to nedělo, řeší i probíhající reforma. Ta usiluje o snížení dlouhodobých hospitalizací. Jenže někteří lidé, kteří nemají rodinu ani opatrovníky, mohou tím systémovým sítem i nadále propadat. Jsou to třeba lidé, kteří se sami nedokážou obrátit na soud, lidé, kteří kdysi v minulosti dali souhlas se svou hospitalizací, ale pak ztratili schopnost souhlas odvolat, nebo třeba lidé, za které dal souhlas jejich opatrovník nebo rodiče,“ líčí Durajová.
