Prvnímu dítěti narozenému v samostatném Česku poslal blahopřání i Havel. Teď slaví 30. narozeniny
Česko si v neděli připomíná 30. výročí vzniku samostatné republiky. A stejně starý jako stát je i Jakub Vala, který se pyšní prvenstvím prvního dítěte narozeného v samostatném Česku. Na svět přišel vteřinu po půlnoci 1. ledna 1993 v třebíčské porodnici.
Je jasné, že si svoje narození nemůžete pamatovat, ale co vám o tom prvenství říkali rodiče?
Narodil jsem se císařským řezem už v první vteřině roku a měl jsem přes 4 kila a 53 centimetrů. Tehdy za maminkou do porodnice přijela televize a spousta dalších novinářů. Na nějakém místním vítání občánků v Malovaném domě mě přivítal dokonce tehdejší ministr zdravotnictví a přijela i Dáša Patrasová. A prý mi blahopřání poslali i prezident Václav Havel a arcibiskup Miloslav Vlk.
Poslechněte si reportáž o prvním dítěti narozeném v samostatné České republice
Jste sice první dítě narozené v samostatném Česku, vaše maminka je ale ze Slovenska.
Ano, maminka se do Třebíče přistěhovala teprve v lednu 1992, předtím bydlela v Bratislavě. Tím, že jsem od narození v Česku, tak se sice cítím jako Čech, ale na Slovensko jezdíme často za rodinou, a proto celý národ vnímám jako bratry.
A umíte slovensky?
Určitě. Myslím si, že umím velmi dobře – i tím, že jsem část dětství trávil u babičky a dědečka na Slovensku, u Zvolena.
Z Třebíče jste se ale nepřestěhoval rovnou do Prahy, vaše cesta vedla přes Brno.
Ještě když jsem chodil do školky, tak jsme se s našima stěhovali do Brna – tam jsme bydleli v Líšni a pak v Králově Poli. V Brně jsem chodil i na IT gymnázium, pak mě ale zlákala ekonomie, tak jsem ji šel studovat na Vysokou školu báňskou do Ostravy.
Pak jste šel pracovat do Prahy?
Ano, rovnou. Tady mám na starosti finance velké mezinárodní zemědělské skupiny, která shodou náhod operuje na Ukrajině. Největší polnosti máme u Charkova, bohužel v místech, kde probíhaly největší konflikty, další pak u Kyjeva.
Vidím tady u vás v obývacím pokoji poměrně velký mixážní pult. Proč jste si ho pořídil?
Dýdžejing je v posledním roce můj největší koníček. Teprve loni jsem začal hudbu mixovat, teď už jsem ale o něco dál, chytla mě hudební produkce. Drtivou většinu volného času sedím nad počítačem u softwaru na tvorbu písniček.
Takže i skládáte?
Učím se to, mám tam nějaké úryvky, ale zatím nic, co by se dalo publikovat.
