Stát chce vědět, které weby jste navštívili. ‚Snížíme tím zásah do soukromí,‘ tvrdí vnitro
Resorty vnitra a průmyslu a obchodu navrhují, aby poskytovatelé připojení k internetu zaznamenávali, které weby lidé navštěvují. K těmto citlivým informacím má mít přístup i policie a zpravodajské služby. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici. Resort vnitra ale obavy o soukromí odmítá. Tvrdí, že díky změně budou policisté schopni vyšetřování lépe cílit a ušetří tak soukromí těch, kterých se jejich činnost netýká.
Odkud a kdy se lidé na internet připojují, už v tuto chvíli musí podle zákona o elektronických komunikacích sbírat poskytovatelé připojení k internetu. Povinnost se týká jak mobilních telefonů, tak domácích pevných linek.
Policie by chtěla vědět, na jaké weby chodíte. Důvodem jsou hackeři, podvodníci a sexuální predátoři
Číst článek
Mezi sbíranými daty je podle aktuálně platné vyhlášky i takzvaná IP adresa, jednoznačný identifikátor zařízení připojeného k internetu. Poskytovatelé internetu informace o těchto adresách sbírají vždy jen u svých uživatelů. Zaznamenávají tedy, odkud se k internetu připojovali, nikoli ale to, na kterou stránku se dívali.
Právě to má ale novela z dílny ministerstev vnitra a průmyslu a obchodu změnit. Plánuje totiž od poloviny letošního roku zavést sběr i takzvaných cílových IP adres. Zjednodušeně: sběr informací o tom, jaké webové stránky uživatel navštívil.
Jelikož se už nyní sbírají informace o čase připojení, bude i zřejmé, kdy k návštěvě došlo a kolik času na webu uživatel strávil.
Víc stránek na jedné IP adrese
Cílová IP adresa identifikuje server, tedy počítač, který uživateli naservíroval webovou stránku. V některých případech může být na jedné adrese stránek více, většinou ale IP adresa jasně napoví, kterou stránku uživatel navštívil.
O takové rozšíření sběru informací vnitro usilovalo už v roce 2015, ale neúspěšně, v připomínkovém řízení tehdy dopady na soukromí kritizoval jak Český telekomunikační úřad, tak Úřad pro ochranu osobních údajů. Úmysl resort deklaroval také v roce 2022 v dopisu Evropské komisi.
‚Lepší ochrana soukromí‘
Materiál ve stručnosti tvrdí, že uchováváním cílové IP adresy „se zajistí možnost předávat údaje ze strany operátorů pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky.“
Stejně připravovaný návrh hájí také policie. Podle jejího mluvčího Ondřeje Moravčíka museli operátoři dosud předávat při vyšetřování údaje o stovkách, někdy i tisících adres, protože nejsou schopní na základě současného stavu identifikovat přesné zařízení, ze kterého podezřelá komunikace probíhá.
Sledování mobilů zůstává – pro policii i marketing. Co o vás ví váš telefon nebo e-mail?
Číst článek
Moravčík navíc ujišťuje, že policie bude mít přístup k podobným údajům „jen při vyšetřování vymezených trestných činů“. Podle něj bude policejní žádost schvalovat soud.
Někteří poskytovatelé připojení k internetu už navíc podle mluvčího cílové IP adresy sbírají a policii je poskytují. Situace po nové vyhlášce tak má být předvídatelnější. „Je to obdobný stav, jako se uchovávají údaje o hlasové komunikaci, kde je také zřejmé, z jakého telefonního čísla proběhla komunikace, na jaké telefonní číslo,“ doplňuje.
Pražští policisté z oddělení vražd si nezákonně sháněli výpisy z telefonů, podle soudu nešlo o trestný čin
Číst článek
A obdobné argumenty uvedla také mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá, podle které bude také zásah do soukromí nižší, protože „odpovědi operátorů budou moci být jednoznačně určující konkrétní místo připojení v jejich síti, a protože i návazné úkony orgánů činných v trestní řízení budou cílenější“.
V minulosti se sběru provozních údajů věnoval i Ústavní soud, který současnou právní úpravu posvětil. Proti se tehdy vymezila pouze soudkyně Kateřina Šimáčková s tím, že skrze shromažďovaná data je možné zjistit „osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci“.
Aktuálně o uchovávání provozních informací probíhá soudní spor, který s ministerstvem průmyslu vede novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Ve věci už rozhodoval Nejvyšší soud, podle kterého je stát odpovědný za možné porušení práva EU, nyní se jí zabývá Městský soud v Praze.
Přečtěte si celé znění důvodové zprávy k připravované vyhlášce:
