Prezidentovo veto zvýšení DPH přivítala nejen opozice
Politický boj o to, které služby a typy zboží zatížit nově vyšší daní z přidané hodnoty, bude pokračovat. Rozhodlo o tom páteční veto prezidenta Václava Klause. Přivítala to opoziční ODS, ale i někteří členové vládní koalice. Podle vráceného návrhu by od počátku příštího roku podražilo například telefonování či právní poradenství. Státní pokladna tak měla v příštím roce získat na DPH o 11 miliard korun více.
Premiér Vladimír Špidla označil na své návštěvě Spojených států rozhodnutí prezidenta Klause nepodepsat novelu zákona o dani z přidané hodnoty za čin politického předáka, nikoliv prezidenta. "Po mém soudu úroveň prezidenta je trochu obecnější, než aby zasahoval přímo konkrétně. Také vetoval zákon o zoologických zahradách, i to se mi zdá že nepřísluší prezidentovi, ale samozřejmě je to součástí agendy předáka politické strany," uvedl premiér. Zdůraznil ale, že Klausův krok není vážnou překážkou pro vládní reformu veřejných financí.
Podle tiskového odboru prezidentské kanceláře má norma nedostatky a mohla by mít závažné negativní dopady do podnikatelského prostředí. Prezident se rozhodl zákon vetovat i na základě četných dopisů občanů, podnikatelů, firem a jejich asociací.
Klausovi se také nelíbilo, že se k zákonu o DPH nevyslovil Senát. Horní komora parlamentu totiž novelu ani neschválila, ani neodmítla. Senátoři se rovněž nedokázali shodnout na žádné z úprav, s nimiž by předlohu vrátili poslancům k novému projednání. Novela se tak podle Ústavy po uplynutí třicetidenní lhůty dostala na stůl prezidentovi.
Předloha se nyní vrátí do Poslanecké sněmovny, kde bude pro její definitivní schválení potřeba nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů. Právě takovým počtem jsou ve sněmovně zastoupeni poslanci vládní koalice, a lze tak očekávat, že novela bude schválena.
Proti se jednoznačně staví pouze opoziční ODS. Podle místopředsedkyně strany Miroslavy Němcové přesouvání z jedné kategorie do druhé ale státní kase dlouhodobě nepomůže. "Jediné myslitelné řešení je snižování a přibližování obou dvou sazeb. Jiné řešení znamená pouze jednorázové zdražování," domnívá se Němcová.
To, že se vetovaný zákon ještě musí vylepšit, připouštějí i někteří koaliční poslanci, na jejichž hlasování bude nyní osud novely záviset. "Přeřazení služeb a některého zboží do základní sazby je nutné kvůli vstupu do Evropské unie. Domnívám se však, že by bývalo bylo správné, aby zároveň s přesunem došlo ke snížení základní sazby například z 22 procent na 18, a aby došlo perspektivně ke sblížení sazeb s tím, že do budoucna by byla pouze jedna sazba," říká unionistka Hana Marvanová.
Opoziční ODS finišuje s návrhem vlastní reformy veřejných peněz, naposledy by se měla stínová vláda nad vlastním návrhem sejít v úterý příští týden. To také začnou poslanci hlasovat o prvních reformních zákonech z dílny vládní koalice.
Ministr financí Bohuslav Sobotka dříve prohlásil, že pokud se koalici nepodaří ve sněmovně uhájit plánovaný schodek rozpočtu pro příští rok ve výši 118 miliard korun, měla by se zamyslet nad svým dalším fungováním.
