Prezident Miloš Zeman přednese sněmovně své výtky k služebnímu zákonu
Poslanci chtějí udělat další krok k definitivnímu přijetí služebního zákona. Kompromisní verzi, na které se vládní strany po dlouhých debatách dohodly s pravicovou opozicí, mají ve sněmovně poslat do závěrečného kola schvalování. Zviklat se je ještě pokusí prezident Miloš Zeman. Své výhrady přednese přímo ve sněmovně.
Přijetím zákona prezident sice původně podmínil jmenování Sobotkova kabinetu, teď se mu ale výsledná podoba nelíbí.
„Politické strany tím, že prosazují tento návrh služebního zákona, vlastně říkají, že nemají odborníky, profesionály, ale že disponují houfy amatérů,“ zkritizoval prezident Miloš Zeman už dříve roli politických náměstků.
Poslanci chtějí poslat novelu služebního zákona do závěrečného kola schvalování. Ještě před tím si ale vyslechnou výhrady prezidenta Zemana
„V neposlední řadě nám chybí v posledním návrhu, na kterém se dohodla koalice, přesné číslo politických náměstků,“ dodává další výhrady hradní kancléř Vratislav Mynář a pokračuje:
„To znamená: původně se mluvilo o tom, že by na každém ministerstvu byli dva. V případě patnácti ministerstev se jedná o třicet volných pracovních míst pro trafikanty a – řekněme – vysloužilé politiky, ale podle posledních informací tohle číslo dva na každé ministerstvo ani v tom návrhu zákona obsaženo není.“
Hlavní riziko tak podle Mynáře je to, že nakonec počet politických náměstků na ministerstvu bude neúměrně velký. Pokud podle Mynáře nedostane prezident odpověď na otázky, jakou budou mít náměstci kompetenci, pravomoce a zodpovědnosti, mohl by zákon i vetovat.
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář shrnuje výhrady Miloše Zemana, které prezident přednese 2. září v poslanecké sněmovně
Podle Mynáře pak nepřijetím tohoto návrhu zákona čerpání evropských dotací ohroženo není. „Nikdo nezmínil, že je pořád varianta, že pokud by se koalice s opozicí nedohodla na nějaké jiné variantě, tak může vstoupit v platnost zákon z roku 2002 a pak následně upravovat případnými normami,“ dodává.
Funkce politických náměstků se nelíbila ani TOP 09 a ODS. Pravicová opozice ale ustoupila poté, co z návrhu služebního zákona zmizelo generální ředitelství státní služby a post superúředníka.
Třeba TOP 09 by do předlohy ráda prosadila ještě některé dílčí úpravy, normu jako celek však podpoří.
Místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek a místopředseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Marek Černoch diskutují o postoji prezidenta Zemana ke služebnímu zákonu
„Nad rámec této dohody předneseme některé pozměňující návrhy, ovšem jejich přijetí či nepřijetí nebude ovlivňovat naše aktivní hlasování pro učiněnou dohodu,“ řekl šéf sněmovního klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek.
Zato komunistům a hnutí Úsvit se nelíbí ani kompromisní dohoda. Neplní podle nich základní požadavek - odpolitizování státní služby.
„Výsledná podoba služebního zákona, na které se dohodly vládní strany spolu s ODS a TOP 09, znamená, že obsazování postů ve státní správě bude řídit ta vláda, která bude zrovna u ‚koryta‘,“ vysvětluje šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura.
Poslanci dnes projednají návrh služebního zákona v takzvaném druhém čtení - to znamená, že k němu mohou ještě přidat pozměňovací návrhy. O definitivní podobě by měli hlasovat 10. září.
