Poslední týden v dubnu zazvonil na ministerstvu spravedlnosti telefon. Druhý den odešly do Kanceláře prezidenta republiky rozsudky v případu Kajínek. A v polovině května Miloš Zeman oznámil, že doživotně odsouzený nájemný vrah dostane milost. Server iROZHLAS.cz se snažil zmapovat vznik rozhodnutí o udělení milosti pro Jiřího Kajínka.

Praha 6:00 20. května 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Rozhodnutí o udělení milosti už je připraveno, hotovo. Až se vrátím z Číny, tak ho podepíšu. Takže v druhé polovině května dostane pan Kajínek milost, už jsem o tom informoval i ministra spravedlnosti," prohlásil prezident Miloš Zeman v polovině letošního května na televizi Barrandov.

Zároveň oznámil, že nejznámějšímu českému vězni určil sedmiletou podmínku. Pokud ji Kajínek poruší, půjde zpátky do vězení.

Akt milosrdenství

Je to vůbec první milost, kterou se prezident Zeman rozhodl udělit sám od sebe. V roce 2013 totiž tuto pravomoc postoupil na ministerstvo spravedlnosti. Resort pročítal veškeré žádosti s příslibem za odsouzené a posuzoval je podle Zemanem přísně stanovených kritérií.

Na Pražský hrad se tak dostal jen nepatrný zlomek došlých žádostí, ty ostatní dostaly razítko: zamítá se. A konkrétně v případu Jiřího Kajínka jich za poslední roky nebylo málo.
Podle údajů z ministerstva spravedlnosti poslali občané v roce 2015 na úřad celkem 30 žádostí, aby byl za dvojnásobnou vraždu odsouzený Kajínek propuštěn na svobodu. Loni to bylo podstatně méně - konkrétně pět žádostí. A za prvních pět měsíců letošního roku už ústavněprávní oddělení, které žádosti pročítá, obdrželo prozatím osm žádostí.

„V souladu s rozhodnutím prezidenta republiky (o přenesení pravomoci) došlo k zamítnutí těchto žádostí pro nesplnění podmínky uvedené v tomto rozhodnutí," vysvětlila Martina Stašková z oddělení styku s veřejností.

Bez komentáře

Ještě loni v únoru prezident Zeman tvrdil, že milost Kajínkovi neudělí. Později v roce 2016 se nicméně vyslovil pro to, aby byl Kajínkův případ obnoven.

Nejpozději letos v dubnu ale hlava státu otočila. V pondělí 24. dubna Kancelář prezidenta republiky telefonovala na ministerstvo spravedlnosti.

„Požádala bez jakéhokoliv komentáře o zaslání rozsudků soudů (ve věci Jiřího Kajínka; pozn. red.). Přičemž hned následující den byly odeslány," popsala dále Stašková z ministerstva s tím, že Hrad tak obdržel svazek s několika desítkami stránek. „S výjimkou tohoto případu žádná jiná komunikace mezi ministerstvem spravedlnosti a Kanceláří prezidenta republiky v dané věci neproběhla," doplnila ještě.

Jinými slovy: Zeman, potažmo prezidentská kancelář se na ministerstvo či šéfa spravedlnosti Roberta Pelikána neobrátili ani s dotazem o stanovisko (viz box vpravo).

Server iROZHLAS.cz se obrátil na hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka s dotazem, jaké dokumenty měl prezident ke Kajínkově případu k dispozici, od koho a kdy je obdržel. Redakci také zajímalo, zdali prezident s někým své rozhodnutí konzultoval či si vyžádal k věci odborné stanovisko.

„Do okamžiku, kdy bude milost udělena, nebudu poskytovat žádná vyjádření," vzkázal po dvou dnech mluvčí Ovčáček.

Sám ministr Pelikán označil Zemanovo rozhodnutí za „akt milosrdenství". Už dříve pro ČTK uvedl, že se o něm dozvěděl s předstihem „několika dnů" a prezidentovi prý řekl, že by byl nerad, kdyby v odůvodnění milosti stála slova o Kajínkově nevinně.

„Ujistil mě, že to tak není. Pokud pan prezident naznal, že po více než 20 letech, co pan Kajínek sedí ve vězení, už zaslouží dožít na svobodě, je to skutečně právo, které z ústavy má," řekl ještě ministr spravedlnosti v televizi Barrandov.

Kajínkovy rozsudky v 19 bodech. Návrat do společnosti je nemožný, dlouhý trest nepomůže, psali znalci

Číst článek

O případu Jiřího Kajínka rozhodovaly soudy – včetně dvakrát Nejvyššího soudu – několikrát. Dokonce zamítly i stížnost dvou ministrů spravedlnosti – Pavla Rychetského (ČSSD) a Pavla Němce (US-DEU), kteří žádali obnovu procesu. Jedna ze znaleckých komisí například dospěla k závěru, že schopnost Kajínkovy resocializace je „zcela zaniklá", protože „autokritického pohledu" není schopen ani po dlouholetém pobytu ve vězení.

Jiří Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, druhý osobní strážce střelbu přežil.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít