Policie už řeší schvalování střelby na internetu rychle. Upozorněte na to blízké, pokud to dělají, radí expert
Policie řeší přes 60 případů, které souvisejí se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na sociálních sítích vypátrala už nejméně 30 lidí, kteří čin schvalovali, adorovali anebo vyhrožovali. „Sociální sítě nejsou ten hlavní problém, bývají odrazem nálady ve společnosti,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zabývá tematikou extremismu.
Jak často se po útocích extremistů objevují lidé, kteří tyto útoky schvalují? A jaké bývají jejich motivace?
Objevují se v zásadě vždycky, minimálně teda od doby, co existují sociální sítě. Motivací může být ve skutečnosti celá řada. Vidíme jednu skupinu lidí, která je provázaná s takzvanou dezinformační scénou, přičemž uvnitř ní budou existovat určitě minimálně dva proudy.
Jeden, který to dělá naprosto cíleně a jde mu jenom o prohloubení polarizace situace a využívá k tomu jakýkoliv moment. Pak je tam část lidí, která skutečně věří tomu, že se ta situace neodehrála, protože je tak hluboko v dezinformacích. Prostě věří tomu, že ty věci nemůžou být tak, jak nám ukazuje televize.
Ale vedle nich na druhé straně existuje celá řada lidí, kterou jenom baví přitahovat pozornost k sobě a opět využijí jakoukoliv situaci, na které se snaží přiživit. Takže tady není jeden profil člověka, je to celá řada různých skupin.
Chlapec v USA plánoval na platformě pro gamery útok na synagogu. Vedle podmínky dostal za úkol esej
Číst článek
Takže se dá asi těžko odhadovat, jak často – ptám se třeba na zkušenosti ze světa – můžou tyto projevy násilí na sociálních sítích vést k reálné fyzické agresi?
Myslím si, že neexistuje studie, která by řekla, že na každých deset výroků připadá třeba jeden fyzický útok. To asi ani tímto způsobem nejde, ale víme, že pokud se zvedá aktivita na sociálních sítích, tak se spolu s ní se zvedá i počet útoků fyzických.
Nicméně nejde jen o sítě. To, co se děje na sítích, odráží jenom situaci, která se děje ve společnosti. Objevování verbálních výroků na sociálních sítích pouze odpovídá tomu, že se tato nálada objevuje ve společnosti. Pak celkem logicky dochází k tomu, že samozřejmě někteří z těch lidí sáhnou až k fyzickému násilí.
Přičemž z minulosti ale známe situaci, kdy hoax ve vypjatém okamžiku vyvolal velice rychlou reakci, po které následovalo násilí. To známe z ciziny poměrně dobře.
‚Internet je odrazem společnosti‘
Před radikalizací v online prostředí varovali i dřívější zprávy o extremismu od ministerstva vnitra. Co bývá účinným nástrojem proti ní?
Kdybychom to věděli, tak by to bylo skvělé, ale zatím se to úplně nezdá. Jak jsem říkal, problém online radikalizace ve skutečnosti není v online prostředí, ten je ve společnosti. A důvodů pro radikalizaci ve společnosti je dlouhá řada. Jsou spojené s frustrací lidí, která má opět celou řadu různých důvodů.
Poplašné zprávy a schvalování trestného činu. Policie řeší desítky případů spojených se čtvrteční střelbou
Číst článek
Velmi významnou příčinou je samozřejmě pokles socioekonomické kvality jejich života, zároveň i nedůvěra ve stát, státní složky, politické strany, média, elity a další. To znamená, že je to konglomerát celé řady důvodů, který se sbírá dlouho.
Nemáme něco, co by na to stoprocentně pomohlo. Vyzkoušeli jsme možnost vypnutí nebo omezení některých webů. Ale pomůže to pouze krátkodobě, v dlouhodobém horizontu tolik ne.
Víme, že funguje kombinace vzdělávání a upozorňování na konkrétní problémy. Zároveň je to ale ovlivněné i situací na domácí politické scéně, která by měla být ideálně klidná, srozumitelná. To samozřejmě nelze vždycky zajistit a určitě to nelze zajistit lusknutím prstu.
Co může dělat okolí autorů výhrůžek, třeba rodina nebo přátelé?
Záleží, jaký je jejich cíl. Pokud je jejich cíl, aby to ten daný člověk nedělal, tak je poměrně racionální v současné době upozorňovat na to, že policie postupuje velmi rychle a poměrně razantně. Sdílení podobných výroků znamená slušnou pravděpodobnost, že se vás na to policie zeptá a bude to řešit, což je nepříjemné. A často toto vědomí pomůže.
‚Obejděme se bez ohňostrojů.‘ Rakušan žádá o omezení kvůli střelbě na filozofické fakultě
Číst článek
Pokud ale chtějí, nejenom aby to neříkal, ale aby si to ani nemyslel, tak pak je situace mnohem složitější. Už minimálně od covidu víme, že celá řada lidí zjistila, že řešit problémy nedůvěry v systém v rámci rodiny je extrémně problematické. Celá řada lidí na to rezignovala s tím, že prostě v rodinách platí tichá dohoda, že o některých tématech se nemluví, protože to jinak vede k prudkým hádkám a k velkým srážkám.
Takže v této situaci mluvit velmi opatrně a citlivě. Uvědomit si, že ten člověk prostě věří nějaké představě o tom, jak realita funguje. Snažit se mu nabídnout alternativu toho, že to, co on vidí, není jediný možný pohled.
Ale znovu opakuji, že je to věc, která je velmi těžká, když to řešíte v rámci rodiny. Pokud jste s někým, na kom vám úplně nezáleží, tak s ním můžete mluvit způsobem, jakým chcete, ale v rodině to je skutečně těžké.
