Počet Čechů studujících v zahraničí klesá. Může za to i kvalita místních VŠ
Za studiem do zahraničí už čeští studenti nevyrážejí tak často jako v minulosti. Ukazují to poslední statistiky OECD. Způsobuje to i rostoucí kvalita českých vysokých škol a univerzit, které se v posledních letech v mezinárodních žebříčcích posouvají. Mladí lidé tak i doma získávají diplom srovnatelný s vyspělými školami v cizině.
Vysokou školu mimo Českou republiku před třemi lety studovalo přes 12,5 tisíce Čechů. Oproti roku 2010 ale jejich počet klesl o 1000. Podle Jana Kouckého ze Střediska vzdělávací politiky je to také tím, že na univerzity teď chodí slabší populační ročníky.
„České vysoké školy se dostávají v mezinárodních žebříčcích na vyšší místa a celkově kvalita vysokého školství u nás přinejmenším neklesá a myslím, že i mírně roste,“ popsal další důvod.
Mladých Čechů, kteří si pro vysokoškolské studium zvolí zahraniční univerzity, ubývá. Trend popsala Pavla Lioliasová
V posledních letech se také mění země, o které mají místní studenti největší zájem.
Po vstupu Česka do Evropské unie klesl například počet studujících ve Spojených státech amerických, a naopak mladí lidé víc začali vyhledávat příležitosti právě v Evropě.
V roce 2010 byla jednou z nejoblíbenější zemí Velká Británie. O tři roky později už se počet českých studentů v zemi výrazně snížil.
„Je to vysokým školným. Ještě za vlády Tonyho Blaira to bylo nastaveno na 3000 liber, ale za Davida Camerona to stouplo na 9000 liber. To je veliký zlom, který nastal nejenom u studentů z České republiky,“ vysvětlil Jan Koucký.
Sousední státy i USA
V roce 2013 studovalo nejvíc českých studentů na Slovensku, v Německu a právě ve Velké Británii. Studenti z Čech se ale pomalu začínají vracet i do Spojených států. V loňském školním roce jich tam bylo téměř 800.
„Za podmínek, které dneska jsou, to znamená rostoucí školné v USA a například i konkurence ze strany Evropy nebo i Británie, tak si myslím, že to je skvělé číslo, a s počtem jsme spokojeni. Myslím si, že je to úspěch českých studentů,“ řekl Jakub Tesař z Fulbrightova nadačního programu.
Analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský ale upozorňuje, že pro zaměstnavatele není vždy důležité, kde vysokou školu uchazeč absolvoval.
„Nejdůležitější je, co ten člověk umí, co vystudoval a jak se to vztahuje k práci, kterou chce dělat. Velmi důležitá je praxe a výrazně do popředí v posledních letech se prodrala reálná znalost cizích jazyků, o které ovšem studium v zahraničí může napovídat.“
Učitelé jako motivace
„Vždy mě lákalo studovat v cizině a norský školní systém už jsem znala od přátel, kteří z toho byli nadšení, protože jim hodně vycházeli vstříc a vyučující byli otevření novým věcem, cestám, které mně tady v českém školství chyběly,“ popsala svoji motivaci vyjet do zahraničí 27letá podnikatelka Tereza Salte.
Po absolvování politologie na Univerzitě Karlově se v roce 2012 do norského Osla vydala studovat magisterský obor environmentální a rozvojová studia.
„Bylo to hodně kreativní. Vyučující vám dávali obrovskou možnost se vyjadřovat, dělat různé kreativní projekty. Nebylo to zaměřené na faktické informace nebo na memorování dat, bylo to zábavnější v tom, že jste se ty věci naučili v praxi a mohli jste si je vyzkoušet,“ dodala.
„Předně obor, který mě zajímá, tedy filozofie, politologie a ekonomie v Česku, pokud vím, ani studovat nejde,“ vysvětlil student Martin Kábrt, proč si po maturitě vybral školu v Londýně.
Naopak v Česku v roce 2012 studovalo podle statistik OECD skoro 40 tisíc studentů ze zahraničí.
