Peroutka, Masaryk i bratři Čapkové. Tištěné Lidové noviny měly 130letou tradici, skončily kvůli penězům
Byl to nejstarší český deník s víc než 130letou tradicí. Poslední srpnový den ale jeho čtenáři na první straně četli titulek: Sbohem, tištěné Lidovky! Od té doby si články dohledáme jen v digitální podobě na internetu. Lidové noviny, jejichž příběh teď připomínáme, vznikly 16. prosince 1893 v Brně, a prošly jimi osobnosti jako bratři Čapkové, Karel Poláček, František Gellner, Ferdinand Peroutka nebo prezidenti Masaryk a Beneš.
Pro Lidové noviny psali skutečně mnozí – psal pro ně i Eduard Bass, který se v roce 1933 stal v pořadí pátým šéfredaktorem.
Konec nejstaršího českého deníku. Tištěné Lidové noviny se po 130 letech končí
„Dovedl si vydupávat disciplínu, to jo. Ale neubližoval nikomu,“ vzpomínal na Basse v roce 1967 redaktor Lidových novin Josef Keprta.
Před druhou světovou válkou startovala v Lidovkách i kariéra Jana Drdy. „Na podzim 1937 mi Bass nabídl, jestli bych nechtěl začít v Lidovkách, ne v pražské redakci, ale ve Zlíně. Všemi deseti jsem to přijal a tak jsem začínal jako novinářský učeň ve Zlíně… V červnu 38 před Sletem mě Bass pozval do pražské redakce a stal jsem se jejím členem,“ mluvil Drda o svých novinářských začátcích v Československém rozhlase zhruba po 30 letech.
Drda po komunistickém převratu v roce 1948 Lidovky vedl jako šéfredaktor, a to čtyři roky – než je režim zrušil. Důležitou roli sehrály noviny taky o desítky let později, během sametové revoluce. Od roku 1987 vycházely v samizdatu.
Za každé číslo dostával šéfredaktor Jiří Ruml pokutu a na podzim 89 šel kvůli vydávání i do vězení. Legální éra Lidových novin začala 2. dubna 1990, jak pro Československý rozhlas vyprávěl Ruml.
23:34
Koubský: Konec Lidových novin je mezník. Trh se změnil, ale papír má stále lepší daňovou sazbu
Číst článek
„Budou ve stejném formátu jako v samizdatu, ovšem budou normálně sázeny a tištěny na rotačce. Chceme, aby vyšly pokud možno v co nejvyšším nákladu, abychom uspokojili i ty, kteří si před tím to museli sami množit na kolenou,“ vylíčil Ruml.
Poslední roky se ale Lidovky potýkaly s poklesem čtenosti a rostoucími náklady na tisk a distribuci. Průměrný prodaný náklad novin letos dosahoval necelých 20 tisíc výtisků. Proto se majitelé rozhodli ukončit tištěnou verzi deníku.
„To je špatná zpráva, protože papírové noviny představují na mediální mapě zdroj informací, které jsou tvořeny podle profesionálních novinářských pravidel, především tedy pokud jde o ověřování a zpracování informací,“ řekla ve vysílání Radiožurnálu šéfredaktorka serveru MediaGuru.cz Martina Vojtěchovská.
„Myslím, že v dnešní době je potřeba, aby takové zdroje přetrvávaly, protože sociální sítě a některá další digitální média přináší neověřené informace. Příjem informací se tak rozpadá do malých skupinek, společnost se polarizuje, atomizuje a chybí v ní potřebná soudržnost,“ podotýká Vojtěchovská.
Lidové noviny v minulosti několikrát změnily majitele. V současné době spadají pod skupinu MAFRA. Tu ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO převzala skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka.
