OVĚŘOVNA: Přistěhovalci v Olomouci neútočili ani nyní, ani v roce 2015. Stará dezinformace se opět šíří
Manipulátoři se pokouší znovu šířit dezinformaci, která vznikla před devíti lety. „Do patnácti let budete naši otroci, křičeli v Olomouci Arabové, kteří napadli stánek s peticí,“ varují v titulku. Ve skutečnosti zahraniční studenti slovně častovali dva aktivisty. „V případech spojených s migranty je to typické. Událost, která se stala jinde a jinak, je označována za současnou,“ říká profesor Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.
„Drsný útok se odehrál v centru Olomouce. Petici proti přijímání uprchlíků napadla velká skupina arabských přistěhovalců,“ tvrdí zpráva, která se šíří v řetězových mailech. Konkrétně se má jednat o stánek skupiny Islám v ČR nechceme, kam „přišli Arabové a začali všechno ničit“.
OVĚŘOVNA: Gangy zlodějů v obchodech nerozdávají klíčenky s GPS, jak tvrdí hoax. Koluje už přes deset let
Číst článek
„Jde z toho hrůza, co asi bude dál?“ obávají se autoři zprávy. Naštěstí i pro ně se žádná taková událost neodehrála, což potvrdila i městská policie v Olomouci. „Žádný případ, který by odpovídal uvedeným informacím, neevidujeme,“ ujišťuje její mluvčí Petr Cundrle.
Dezinformace totiž pravděpodobně odkazuje na případ z roku 2015. Skupinka patnácti až dvaceti zahraničních studentů tehdy sice zaútočila na stánek dvou aktivistů, ovšem pouze slovně. Při incidentu nebyl nikdo zraněn, jak napsal server Novinky.cz. Už v té době se však začali objevovat podobné dezinformace.
„I tehdy se šířilo mnoho zveličených zpráv, například o tom, jak zahraničí studenti zdemolovali petiční stánek, což se nestalo, studenti pouze strhli jeden plakát, a jak napadali osoby u stánku, přitom k žádnému fyzickému napadení nedošlo,“ popisuje Kopecký, který je vedoucím Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Zveličování zpráv je obecně pro tyto situace příznačné. Každý si ke zprávě přidá kousek něčeho vlastního, třeba i zcela vymyšleného,“ vysvětluje.
Šíření ‚v dobré víře‘
U dezinformací s migranty nebo uprchlíky je podle Kopeckého typické, že událost, která se stala jinde a jinak, je označována za současnou. Zároveň se staré zprávy mohou znovuobjevovat i s odstupem a na internetu putují mnoho let.
Charakteristika dezinformací
„Dezinformace je zpráva, která není pravdivá a která vzniká a je šířena s konkrétním cílem, třeba získat příznivce, finance, prosadit politický názor apod. Velmi často pak dezinformace míchají pravdu a lež, například situaci, ke které došlo, vysvětlují zcela jinak, změní kontext či čas události, neuvedou podstatné informace a tak dále,“ přibližuje Kamil Kopecký.
„Šířeny pak nemusí být jen samotnými dezinformátory, ale v dobré víře i běžnými uživateli, kteří třeba mají strach a chtějí se podělit s ostatními o důležitou informaci,“ doplňuje pedagog.
Manipulátoři by přitom mohli napsat zcela fiktivní zprávu, kterou není možné vyvrátit hledáním na internetu. Paradoxně však množství článků podle Kopeckého pomáhá dezinformaci podložit.
„V tomto případě lze dohledat řadu informací k tématu, a to jak relevantních a fakticky správných, tak i zcela nesmyslných a vymyšlených. Jinými slovy záleží na tom, které informace čtenáři předložíme,“ přibližuje.
„Je také nutné počítat s tím, že většina čtenářů online médií nečte celý text, ale jen titulky či první odstavec. Lidé jsou prostě často líní a jdou cestou nejmenšího odporu. U uživatelů internetu také funguje i takzvané kognitivní zkreslení, kdy upřednostňují takové informace, které potvrzují jejich již existující názor,“ podotýká Kopecký.
‚Obchod se strachem‘
„Dezinformace často využívají takzvaného obchodu se strachem. Manipulátor vyvolá v lidech přehnaný strach, často postavený na nereálném základu, a poté jim nabídne nějaké řešení – například koupit si produkt, podpořit politickou stranu, přispět na odhalování pravdy a podobně,“ popisuje Kopecký a ilustruje to na příkladu podvodných reklam a prodeje zázračných výrobků.
Příklady využívání Obchodu se strachem z politiky
„Obchodu se strachem se využívá i v politice. Bývalý premiér (Andrej Babiš – pozn. red.) například využil ve své volební kampani dezinformace zaměřené proti Pirátům, když tvrdil, že chtějí prosadit, aby lidé své chaty dali k dispozici migrantům. To stejné použil jeden bývalý prezident (Miloš Zeman – pozn. red.), který vyvolával ve voličích dojem, že jeho protikandidát (Jiří Drahoš – pozn. red.) chce v České republice migranty,“ uvádí Kamil Kopecký.
„Manipulátoři vyvolají v lidech strach třeba z 5G záření a poté jim nabídnou zázračnou lampu, která ho vyruší. Můžeme to pozorovat i u politických kampaní z posledních let. Většina vrcholových politiků využila ve svých kampaních dezinformace a lži, protože dobře vědí, že takto dokáží ovlivnit voliče a získat jejich hlasy,“ doplňuje.
Vedoucí Centra prevence rizikové komunikace také upozorňuje, jaké mohou mít obavy umocněné dezinformacemi následky: „Pod vlivem tohoto strachu spáchal teroristický útok na vlak jeden z českých důchodců, Jaromír Balda, který za to byl dokonce potrestám trestem odnětí svobody.“
„V USA pak byly odsouzeny desítky osob za to, že pod vlivem dezinformací spojených s americkými prezidentskými volbami zaútočili na Kapitol. Dezinformace tedy mají skutečně reálný dopad na svět kolem nás, a proto jim musíme věnovat pozornost,“ vyzývá Kopecký.
