Kancelář ochránkyně ve vyrozumění uvádí, že k žádosti o české občanství si ministerstvo vnitra vyžádá stanoviska policie a zpravodajských služeb. Ta nejsou pak součástí spisu, pokud jsou v nich utajované informace. Rozhodnutí o zamítnutí se pak zdůvodní ohrožením bezpečnosti státu, nemůže ho tedy přezkoumat soud.

Ombudsmanka připomíná, že její činnost se sice nevztahuje na zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení, ale případnou ochranu před jednáním úřadů lidem poskytovat má. „Působnost ochránce se tedy nepochybně vztahuje na postup ministerstva vnitra a ministra vnitra v řízení o žádosti o udělení státního občanství,“ uvedla ve vyrozumění obudsmanka.

Dodala, že podle zákona o veřejném ochránci práv jí musí úřady ve stanovené lhůtě spisy a jiné písemnosti předložit. Podotkla, že ochránce i jeho zástupce mají k utajovaným informacím přístup. „Ochránce se pro výkon své funkce potřebuje seznámit se stanoviskem, které je podkladem pro rozhodnutí správního úřadu, aby zjistil, zda stanovisko existuje a zda z něj správní úřad při svém rozhodování vycházel. Samotné podkladové státobezpečnostní stanovisko přitom nehodnotí,“ stojí ve vyrozumění.

,Netransparentní‘

Obudsmanka dostala dva podněty od stěžovatelů. U jednoho z nich se s okolnostmi zamítnutí jeho žádosti o občanství seznámila. Tehdejšímu ministrovi vnitra Lubomíru Metnarovi (za ANO) sdělila, že z utajované informace není patrný charakter a intenzita ohrožení bezpečnostních zájmů státu. Dozvěděla se, že existuje ještě podrobnější stanovisko, s nímž se pak chtěla také seznámit. To Metnar odmítl. Nahlédnout do složek jí nedovolil ani jeho nástupce Jan Hamáček (ČSSD).

„Zákon o veřejném ochránci práv se nesnažím obejít, jak tvrdí ministr. V důsledku jeho postupu naopak nemohu splnit svou zákonnou povinnost,“ uvedla ombudsmanka. Nezbylo jí prý než vyrozumět vládu. Šabatová navrhla, aby kabinet ministrovi vnitra uložil všechny písemnosti včetně stanovisek policie a zpravodajců veřejnému ochránci práv zpřístupnit.

Ministerstvo vnitra už dřív uvedlo, že policie a zpravodajci by ombudsmance utajované informace neposkytly, není tedy důvod, aby se s jejich stanovisky pro ministerstvo vnitra seznamovala. Podle ombudsmančiny kanceláře rozhodování o udělování občanství ale není transparentní, když resort zamítnutí může vždy zdůvodnit ohrožením bezpečnosti a obrana není možná.

Ministerstvo vnitra dostalo od začátku roku 2014 do konce loňska 18 229 žádostí o udělení českého občanství. Z bezpečnostních důvodů zamítlo 170 žádostí. Zhruba pětinu těchto rozhodnutí pak ministr vnitra v rozkladovém řízení zrušil, když bezpečnostní riziko opadlo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít