Zemanová o výběru předsedy Nejvyššího soudu: Postup, kdy prezident mlčí, není důvěryhodný
Způsob, jakým prezident Miloš Zeman vybírá nového předsedu Nejvyššího soudu, není podle šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové transparentní ani důvěryhodný. Zemanová pondělním Lidovým novinám řekla, že veřejnost nezná prezidentovy kroky ani kandidáty, o nichž uvažuje. Funkce předsedy Nejvyššího soudu je volná tři měsíce poté, kdy jeho dosavadní šéf Pavel Šámal v únoru nastoupil k Ústavnímu soudu.
„Postup, kdy prezident mlčí, nepodává o výběru kandidátů žádné informace, není zřejmé, na základě jakých kritérií a informací se rozhoduje, nelze označit jako transparentní ani důvěryhodný,“ uvedla Zemanová pro Lidové noviny.
Šámal navrhuje na post předsedy Nejvyššího soudu Fremra, Zeman se chce sejít s více kandidáty
Číst článek
Zákon prezidentovi sice žádný postup v tomto ohledu neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele se zásadním vlivem na život občanů i státu by podle ní neměl ve společnosti budit pochybnosti.
„Společnost by měla znát uchazeče, o nichž prezident pro tuto funkci uvažuje, aby se k nim mohla vyjádřit. A o tato vyjádření by měl stát i prezident. Měl by si být jistý, že má o kandidátech dostatek informací, protože jmenovat kohokoli z nich předsedou Nejvyššího soudu na dobu deseti let je v podstatě nevratné rozhodnutí,“ uvedla. Skutečnost, že taková diskuse nebyla ani dříve, podle ní ještě neznamená, že to tak bylo správné.
Zeman v nedávném rozhovoru prohlásil, že se chystá jmenovat předsedu Nejvyššího sodu, „jakmile skončí karanténa“. Pro koho se rozhodl, neřekl. Šámal po jmenování ústavním soudcem novinářům řekl, že podporuje kandidaturu prvního místopředsedy Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra. Toho prezidentovi doporučila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Ústavní soud je po více než roce opět kompletní. Prezident jmenoval ústavním soudcem Pavla Šámala
Číst článek
Ještě před koronavirovou krizí se v kuloárech mluvilo také o místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanu Fialovi. V médiích se v poslední době objevily informace také o tom, že Hrad údajně uvažuje také o soudci Nejvyššího soudu Jiřím Pácalovi. Do širšího povědomí se Pácal dostal během kárného řízení proti tehdejšímu místopředsedovi Nejvyššího soudu Pavlu Kučerovi, kdy se jednou prohlásil za podjatého, podruhé nikoli.
Zemanová poznamenala, že veřejnost nemá o Pácalovi jiné informace, než ty, že jako předseda kárného senátu rozhodl ve věci své vlastní podjatosti.
„Nový předseda Nejvyššího soudu však bude po dalších deset let ovlivňovat chod soudnictví, rovnováhu státních mocí, složení Nejvyššího soudu i jeho senátů, tím i judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž budou soudit nižší soudy. Jmenovat předsedou Nejvyššího soudu někoho, kdo po dlouhou dobu neprojevuje na žádnou z uvedených oblastí své názory, by proto byl velký hazard,“ míní.
O výběru a jmenování předsedy Nejvyššího soudu rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců Nejvyššího soudu.
