Nejnebezpečnější dálnice v Česku slaví třicáté narozeniny
V době, kdy stát uvažuje o tom, že české dálnice budou stavět soukromí investoři včetně čínských firem, dálnice z Prahy do Bratislavy slaví kulaté výročí. Před 30 lety po ní na Slovensko jeli první řidiči. S její výstavbou se ale začalo mnohem dřív.
Plány byly hotové už v roce 1938. O půl roku později, 2.května roku 1939, začali dělníci stavět první českou dálnici s označením „západ - východ". Měla vést napříč tehdejší republikou, z Čech přes Moravu a Slovensko na Podkarpatskou Rus, dnešní součást Ukrajiny. Dálnice, kterou na našem území budovali Němci, ale nebyla určená pro obyvatele Československa.
Podle původních plánů měla být stavba hotová za neuvěřitelné čtyři roky. Dělníci ale museli pracovat pro Říši, práce zpomalovaly, a nakonec je v roce 1942 Němci zastavili úplně. Po osvobození byla stavba v omezeném rozsahu obnovena.
O tři roky později nová Gottwaldova vláda dálnicím nepřála a zaměřila se na budování těžkého průmyslu. Nakonec se práce na dálnici definitivně zastavily. Mosty, nadjezdy, náspy a průseky začaly zarůstat.
Tyto stavby rozestavěné silnice později ani nebylo možné použít. Trasa dálnice totiž vedla v téměř přímé linii málo obydleným územím, daleko od dopravních tepen a průmyslových aglomerací, aby spojení mezi jejími konci bylo co nejkratší.
Znovu se začalo stavět až v roce 1967, kdy se stavbařům podařilo dokončit poslední chybějící úseky dálnice D1 mezi Prahou a Brnem a zároveň i zbývající části dálnice D2 z Brna do Bratislavy. Dálnice, která měřila 317 km, se tak po nekonečných přípravách stala skutečnou silniční páteří tehdejší československé federace.
Po prvním dálničním úseku na území Československa, mezi Prahou a Mirošovicemi, se řidiči mohli projet v létě roku 1971. V celé délce byla dálnice D1 otevřená 8. listopadu roku 1980.
Naposledy politici přestříhávali pásku loni v listopadu, kdy otevřeli dva úseky D47 mezi Bělotínem, Hladkými Životicemi a Bílovcem. Dálnice doposud nazývaná D47 se oficiálně přejmenovala na D1. Zprovozněním nových 30 kilometrů se tak Ostravsko konečně napojilo na celostátní dálniční síť.
D1: nejstarší a nejnebezpečnější
335 kilometrovou autostrádou projede denně asi 90 tisíc aut, a je tak nejvytíženějším a také jedním z nejnebezpečnějších dopravních tahů v Česku. Podle Františka Lehovce z Dopravní fakulty ČVUT je nynější technický stav dálnice špatný a vyžaduje rozsáhlé opravy.
„Dálnice D1 je o 10 procent nebezpečnější, než je český průměr nebezpečnosti dálnic, ale je 3, 5 krát bezpečnější, než všechny silnice 1. třídy,“ dodává Lehovec.
Dálnice má dva jízdní pruhy v každém směru, vzhledem k vysoké intenzitě dopravy bylo prvních 21 km z Prahy do Mirošovic přebudováno v letech 1996 -1999 na dvakrát tři pruhy. Stejné rozšíření se plánuje i v úseku Kývalka – Brno na 2 x 3 jízdní pruhy.
„Na zbývajících 160 kilometrech bude mít rozšiřování 2 etapy. V 1. etapě proběhne rozšíření o 1 metr a s odstupem 8 let by došlo k rozšíření na plný profil, tedy plnohodnotných 6 jízdních pruhů,“říká Lehovec.
Ministr dopravy Vít Bárta uvažuje o tom, že by některé české dálnice stavěly čínské firmy. Podle Františka Lehovce se není třeba obávat snížení kvality.
„Číňané mají dostatek zkušeností s výstavbou dálnic. Z hlediska technických možností a dovedností jsou schopni stavět na Evropské úrovni. To, co my stavíme 40 let oni postaví během jednoho roku a i cena by mohla být nižší. Ale měli bychom preferovat pracovní příležitosti pro státy EU,“ myslí si František Lehovec z ČVUT.
