Na českých horách přibylo úrazů i komplikovaných zásahů s vrtulníky
Přes osm tisíc zásahů hlásí letos Horská služba České republiky. Její členové tedy museli do terénu vyrážet zhruba o jedenáct procent častěji než v loňském roce. Největší nárůst zásahů hlásí Krušné a Jizerské hory.
V zimě nejčastěji Horská služba zasahuje na sjezdovkách a ve volných terénech, ať už jde běžkaře nebo skialpinisty, v létě pak ve statistice převažují úrazy cyklistů, pěších a vyznavačů adrenalinových sportů.
Na českých horách přibylo i smrtelných úrazů. Od 1. prosince 2012 do dnešního dne Horská služba zasahovala u 25 takových událostí, v předchozím období jich bylo jen 14. Prý ale pouze jeden případ zavinilo neopatrné chování při sportování, další úmrtí byla následkem nedobrého zdravotního stavu. Jednalo se například o mrtvice či infarkty.
Náčelník Horské služby Jiří Brožek si pochvaluje i krizové číslo 1210. Když ho zranění nebo ztracení vytočí, dovolají se přímo na dispečink Horské služby v místě kde, právě jsou.
„Nechtějí-li lidé, abychom pro ně přijeli 10 minut po dvanácté, je potřeba, aby si zavolali číslo 1210, a hlavně aby si ho zavolali včetně provolby pro Českou republiku, to znamená +420 1210. Z toho důvodu, že velká část českých hor je pokryta zahraničním telefonním signálem, a kdyby tuto předvolbu nepoužili, tak se k nám nedovolají,“ upozorňuje Brožek.
Aby výjezdů horských záchranářů nebylo v ideálním případě vůbec zapotřebí, měli by lidé dodržovat jednoduchá a notoricky známá pravidla: nepřeceňovat své síly a především se chovat na horských svazích ohleduplně i k ostatním. Také myslet na to, že alkohol si mohou dopřát po lyžování, a ne v jeho průběhu. A možná respektovat i práci členů Horské služby.
Asi málokdo ví, že Horská služba Krkonoše se stará i o tyčové značení na hřebenech, které je velmi užitečné hlavně v nepříznivém počasí. Lidé ho ale bohužel často ničí.
„Umožňuje orientaci na hřebenech a mezi horskými boudami i v případě velmi nepříznivého počasí, kdy skutečně, jak se říká, není vidět od tyče k tyči, je mlha, fouká silný vítr nebo je zvířený sníh,“ říká náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš a doplňuje:
„Každý rok, díky tomu, že je nás 200, každý dělá 20 tyčí, tak se během letní sezony vyrobí 4000 tyčí a téměř všechny se spotřebují.“
Pro nadcházející zimní sezonu má Horská služba na zásahy 105 profesionálních a čtyři stovky dobrovolných členů. Všichni mají za sebou různá školení včetně těch, kdy se učí obsluhovat i zdravotnickou techniku. Pro zajímavost, Horská služba spolupracuje celoročně se záchrannou službou. Pomáhá tam, kam se sanitky obtížně dostávají.
K dispozici má Horská služba i 12 psovodů s lavinovými a pátracími psy - ti v zimě mohou hledat lyžaře v lavinách, v létě třeba ztracené houbaře. I psi se ale musí školit, potvrzuje Petr Pospíšil z Horské služby Šumava, který chodí do terénu s osmiletým německým ovčákem Budem:
„Musí se střídat prostory, tady u těch pejsků nejde cvičit na jedné louce nebo v jednom lese, na jednom lavinovém svahu. Protože pejsek si to pamatuje a okamžitě si přenáší vzpomínky z toho minulého výcviku. Takže se musí jezdit pořád někam jinam, musí se vymýšlet jiné prostory,“ přibližuje výcvik lavinových psů Petr Pospíšil.
