Můžou soudy brát postiženým volební právo? Nejvyšší soud rozhodne o osudu desetitisíců lidí
Nejvyšší soud jedná o pravidlech pro odebírání volebního práva postiženým. Soudci totiž při omezování svéprávnosti nerozhodují jednotně. Někteří z nich mentálně nebo duševně nemocným lidem zakazují volit automaticky třeba spolu s tím, že nesmějí nakládat s penězi. Lidskoprávní organizace takovou praxi kritizují. Stanoviskem Nejvyššího soudu se budou muset řídit všichni soudci v republice.
„Chodím k volbám, protože jsem dospělý a mám na to právo,“ říká 28letý mentálně postižený Tomáš z Prahy. Volit může a chválí si to, protože se cítí rovnocenný.
Jiří, kterému je 55 let, pracuje jako zahradník a i samostatně bydlí, volit nemůže přesto, že by chtěl a politika ho zajímá. Zakázal mu to soud. „Já bych rád dal hlas, sleduji hodně, co se děje ve státě, v politice. Jak se cítím, když právo nemám? Ponížený a i odstrčený."
Můžou čeští soudci odebírat postiženým lidem právo volit? Na tuto otázku má odpovědět Nejvyšší soud
Současnou nejednotnost soudů kritizuje Dana Kořínková, právnička a lektorka spolku Quip, který se věnuje začleňování postižených. Když nemají volební právo, jsou pro politiky neviditelní.
„Je to důležité právo pro všechny. I pro lidi s postižením. Pokud nejsou voliči, tak se jejich problematika neocitne ve volebních programech a nemají možnost hájit svoje zájmy. Přitom to, co potřebují hájit, je pro ně existenčně důležité. Je to otázka toho, zda bude existovat dost terénních služeb, aby mohli žít v běžném prostředí - začlenění do společnosti -, nebo budou stále odsouváni do pobytových zařízení,“ vysvětluje.
Soudy postiženým odebírají volební právo na základě formulace v novém občanském zákoníku, že by jim mohla být způsobená „závažná újma". To ale podle lidskoprávních organizací nejde prokázat.
„Obvykle to je to, co člověka napadne, zeptat se na otázky z politického prostředí, to znamená kdo je prezidentem, kdo je zvolený v obci nebo kraji. Nevím, do jaké míry to může vypovědět, jestli je člověk schopen si vybrat své zástupce například v obci, ve které žije,“ popisuje Kořínková, jaké otázky soudní znalci často pokládají postiženým.
Desetitisíce lidí s omezenou svéprávností
Podle písemného vyjádření Soudcovské unie by soudci měli odebírat postiženým lidem volební právo až v krajní situaci: „K omezení výkonu volebního práva by mělo docházet pouze ve zcela krajní situaci, kdy dotyčná osoba vůbec není schopna pochopit smysl a důsledky voleb a souvislost s vlastními úkony."
Kolik je v Česku lidí, kteří nemají právo volit, není jasné. Omezenou svéprávnost má ale skoro 37 tisíc duševně nebo mentálně postižených lidí.
„Ministerstvo spravedlnosti ke konci letošního ledna evidovalo 36 687 osob s omezenou svéprávností. Podrobnějšími daty o tom, v jakých právních úkonech je soudy nejčastěji omezují či kolik z nich má omezené právo volit, nedisponujeme,“ říká Tereza Schejbalová z ministerstva spravedlnosti.
Nejčastějším argumentem, proč by duševně postižení neměli volit, je to, aby je někdo před volbami nezmanipuloval tak, aby volili konkrétní stranu, nebo by je přesvědčil, aby mu hlas prodali. Právo volit mají lidé bez výjimky například v Rakousku, Velké Británii nebo v Kanadě a Austrálii.
