Mrazy pomohly k rekordnímu zatížení soustavy. Okamžitá spotřeba energie byla nejvyšší od roku 1990
Česká elektrizační síť v pondělí ráno kvůli mrazům překonala rekordní zatížení. Uvedl to Lukáš Hrabal z tiskového odboru provozovatele přenosové soustavy ČEPS. V pondělí v 8.50 podle něj dosáhla okamžitá spotřeba elektřiny v Česku hodnoty 12.226 megawattů (MW), a překonala tak dosavadní maximum z 28. února 2018 o více než 150 MW. Šlo o nejvyšší okamžitou spotřebu elektřiny od roku 1990, od kdy jsou srovnatelné údaje k dispozici.
„Vysoké zatížení elektrizační soustavy nastává vždy v zimě v pracovní dny a v období, kdy na území České republiky trvají celodenní mrazy,“ řekl v pondělí ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.
Firma uvedla, že v souvislosti se současnými mrazy neeviduje žádné mimořádné události. Prvky přenosové soustavy ČR jsou podle ní konstruovány tak, aby odolaly extrémním meteorologickým podmínkám, jako jsou silné námrazy či vítr až o síle vichřice.
CO JE ČEPS?
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce více než 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.
Velké mrazy byly v Česku celý minulý týden, na některých místech méně než minus 30 stupňů. Mrazivá byla také noc na pondělí. Na Šumavě klesla teplota místy pod minus 30 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo na Rokytské slati, minus 31,3 stupně.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v pátek uvedl, že spotřeba elektřiny v mrazech, které v posledních dnech zasáhly Česko, stoupla zhruba o 3,5 procenta proti období před nimi.
Meziroční srovnání podle něj nelze využít, protože loni v únoru ještě v České republice nebyla potvrzena nákaza novým koronavirem a nebyla přijata žádná protiepidemická opatření.
„V našich zeměpisných šířkách je obecně v zimě spotřeba elektřiny o 40 procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta. To platí až do přibližně minus deseti stupňů Celsia - to je mez nasycení a pak již tato úměra neplatí,“ uvedl Kříž.
