Sedm bývalých ministrů životního prostředí se obrací na toho současného, Tomáše Chalupu. Nelíbí se jim zvažované kácení v nejcennějších zónách šumavského národního parku. V otevřeném dopise vyzývají šéfa resortu, aby o této věci rozhodl na základě odborných názorů a ne na politickou objednávku. Recepty ředitele Národního parku, Jana Stráského, v sobě, podle bývalých ministrů, nesou velká rizika.

21:34 19. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jedním z opatření by mohlo být navrhované kácení „nemocných“ lesů, případně jiný postup k potření škůdců, kteří ohrožují lesy na Šumavě. A v tom je jádro sporu. Léčit, či neléčit?

Jedním z autorů dopisu je taky Bedřich Moldan, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí.

Kdyby se podle Moldana začalo kácet v národním parku, byl by to signál, že se celá koncepce národního parku zásadně změní. „Dvacet let tam probíhá snaha o to, aby příroda byla tím hlavním, o co na Šumavě jde – její ochrana,“ upozorňuje Moldan.

„Chtěli jsme využít toho, že tam nebylo lidské hospodaření, že tam příroda mohla nabývat síly a řídit si své přírodní procesy sama,“ říká. Teď by se podle něj ten proces uměle přerušil, a to je špatně.

„Příroda si sama neporadí, pokud jde o hospodářské lesy,“ souhlasí Moldan. „V národním parku ale hospodářské lesy nejsou. Jde o to ochránit hospodářské lesy, které jsou za okrajem parku. To neplatí pro národní park a speciálně to neplatí pro první zóny, které by měly být plně bezzásadové,“ apeluje.

Bývalí ministři kromě případného kácení nesouhlasí ani s použitím insekticidů. „Nejde jen o stromy, ale celý ekosystém a bezobratlí, kteří by byli obětí chemických zásahů, tak jsou neobyčejně důležitou součástí ekosystému,“ podotýká Moldan.

Veronika Sedláčková, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít