Mládě luskouna dostalo v Zoo Praha jméno Šiška. Kvůli jejich šupinám jde o nejpašovanější savce světa
Pražská zoologická zahrada je teprve druhou institucí na světě, které se podařilo odchovat mládě luskouna. Chov je velmi náročný zejména i proto, že se o těchto šupinatých savcích ví příliš málo. Jsou to totiž noční zvířata, která prospí až 22 hodin denně. První luskoun narozený v pražské zoo je samička, kterou v sobotu pokřtili na Šišku. Jejím chovatelem je David Vala, který sdělil Radiožurnálu všechny podrobnosti.
Šiška už není zas tak malá, kurátor savců Pavel Brandl řekl, že už má snad půl kila?
Ano, už docela vyrostla. Oproti tomu, když se narodila a vážila 135 g, tak po dnešním vážení, protože jsme opět váhu kontrolovali, jak je rutinou, má přes půl kila a už je to pěkný kus, už je to pěkná šiška.
Jaké byly začátky, báli jste se ji vzít do ruky?
Ano, je to velice náročné nebo komplikované ještě tím, že ta zvířata nejsou chována skoro vůbec v zoologických zahradách. V Evropě je mají jenom dvě zahrady a odchovat se je podařilo zatím jenom v zoologické zahradě v Taipei na Tchaj-wanu, tak těch zkušeností moc není.
Sami jsme se učili, co a jak funguje. Když jsme viděli, že samice Tank porodila na kamerách, a potom jsme pro mládě šli, abychom udělali veterinární kontrolu a poprvé ho zvážili, tak to bylo opravdu velice náročné, protože jsme pořádně nevěděli, co a jak.
Samice má hnízdo udělané z listí, takže to mládě tam najít bylo náročné, protože ho hledáte poslepu nebo jenom po hmatu, takže opravdu začátky byly těžké. Teď už je to lepší. Teď už je to půlkilové zvíře, tak už se to v hnízdě hledá o hodně líp. A ještě nám pomáhá to, že začíná jezdit se samicí po expozici, takže je to lepší.
Jak dlouho se bude vozit na mámě, než začne úplně sama chodit?
Ona už chodí i samostatně. Kolikrát bylo na kamerách vidět, že se snažila matce z nory utéct. Když máma usnula, tak na to rychle přišla a snažila se jít k východu.
24:01
Slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte a dokáže se leknout i maličkosti, popisuje chovatel
Číst článek
V tu chvíli se ale Tank jako vzorná matka hned probudila a stáhla si ji na břicho, aby jí chránila. Takže se občas stalo, že si vyštrádovala sama ven. Ale přechod na krmení a samostatnost bude v půl, tři čtvrtě roce. Takže někdy v půlce prázdnin, po prázdninách.
Gratulace ze zahraničí
Vy jste prý vášnivý kuchař a vaříte i luskounům. Luskouní kaše, prý obsahuje 20 věcí a základem jsou včelí larvy. Jak to děláte?
Je to tak tak. A ještě se musí vlastně připravovat každé ráno čerstvá, protože když ji potom necháte v pokojové teplotě, tak má životnost dvě hodiny. Potom už ji musíte vyhodit. Je tam několik ingrediencí. Váží se to na desetinu gramu.
Základem, jak jste správně řekla, jsou včelí larvy, což už je komplikované, protože je to trubčina a tato velikost včelích larev je v úle pouze tři týdny v roce. Je to na přelomu dubna a května. V tu chvíli musíte larvy vytočit, zamrazit a naskladnit na celý rok. Takže máte v jednu chvíli třeba přes 100 kilogramů včelích larev.
Samotná příprava kaše pro luskouny trvá něco kolem hodiny a čtvrt. Začíná to tím, že navážíte základní věci, jako jsou larvy, červy, jablka, ale třeba i sušené droždí. Po té to rozmixujete. Dá se to do rýžovaru, kam se nalije na 150 g vody. Vaří se to půl hodiny v páře, potom se chladí na pokojovou teplotu. Potom přidáváte vitamíny, chitin a až potom můžete krmit. Přes den je to uchované v lednici a odpoledne, když přijdete, tak kaši nahříváme ve vodní lázni a krmíte. Je to opravdu docela dlouhý proces.
Každý kuchař ochutnává — měl jste odvahu? Jaké to je?
Není to tak hrozný, ale každý den bych to jíst nemusel.
Čeští zoologové loví v Indonésii pašeráky zvířat. ‚Snažíme se vytvořit malé ráje divoké přírody,‘ říkají
Číst článek
Luskounce a celému týmu poblahopřála na dálku i slavná bioložka Jane Goodallová, která se zabývá výzkumem primátů, hlavně šimpanzů. Co přesně řekla?
Popřála nám hodně štěstí s malou Šiškou, že doufá, že pro ni vybereme pěkné jméno, což jsme samozřejmě vybrali. Poděkovala celému týmu za dobře odvedenou práci, protože začátky malé Šišky taky nebyly úplně jednoduché. Bylo to docela dost komplikované, což naštěstí je už za námi. A zatím se daří.
Budeme samozřejmě držet palce. Luskouni patří mezi nejpašovanější savce světa kvůli svým keratinových šupinám. Jak zacílit osvětu tak, aby fungovala?
Tam jde asi hlavně o to, aby si spotřebitelé (v uvozovkách) v Číně uvědomili, že to, že si nastrouhají šupiny do jídla nebo něco podobného, jim určitě nijak zdravotně nepomůže od nemocí nebo něčeho podobného. Je to placebo efekt.
Ale luskouni na to opravdu hodně trpí, protože ročně je upytlačeno desítky tisíc těchto zvířat. A když si vezmete, že v lidské péči jsou chováni asi v pěti institucích na světě, přičemž jediná tchajwanská je dokáže pravidelně rozmnožovat, my jsme se k nim teď přidali, za což jsme strašně rádi, že se povedlo, tak to je velice velice náročné.
Také jim mizí životní prostředí, takže tam je to taky komplikované a moc se o nich toho neví, protože luskoun je noční zvíře a za den a spí kolem 20-22 hodin. Takže poznávání a biologie je velice těžká.
Seznamte se: vombat Cooper
Nejen o luskounech se moc neví. Já bych mohla přidat další zvíře, a to je váš vombat Cooper, protože vy jste spustili novou kampaň Seznamte se, v které je tedy maminka Šišky a Cooper. Prý o nich lidé asi ví nejvíc to, že mají trus ve tvaru kostiček. Co více bychom měli vědět?
Vombat je taky zajímavé zvíře. Oni jsou nejvíce příbuzní koalám. Když se na něj podíváte, tak to poznáte podle čumáku, ten je stejný. Neví se sice to bylo dřív, jestli koala slezla na zem a byl to vombat nebo obráceně, ale řadí se mezi vačnatce.
28:32
Pražská zoo zná autora svých prvních snímků. Počátky jejího fungování zachytil plukovník Zelinka
Číst článek
Mají vak stejně jako klokani, akorát ho mají otočený dozadu. Je to kvůli tomu, že vombati obecní si hrabou nory, které můžou mít až 30 metrů. Srstnatonosý vombat hrabe nory, které mají až dokonce 60 metrů a v nich tráví většinu dne. Je to z toho důvodu, že nemají potní žlázy a musí velice dobře pracovat s teplotou. Takže jsou to většinou noční zvířata, anebo když je příjemné počasí, tak vylézají i přes den a pasou se.
Jsou to býložravci a tráva je jejich hlavní složkou potravy. A Cooper je ještě takový zvláštní. Narodil se v Hannoveru, je mu dva a půl roku. Je velice kontaktní, velice přátelský. On už přišel s tím, že vyžaduje hodně péče, hodně kontaktu.
My, když jsme přijeli do Hannoveru, tak jsme přišli do přípravny. Tam měl Cooper deku na zemi, vedle měl batáty, které snídal, má je velice rád. Když šel chovatel uklízet klokany, tak on šel hned s ním. Musíte mu opravdu věnovat hodně pozornosti. I ráno, když přijdete, tak se s ním jdete pozdravit a musíte si chvilku sednout a drbat ho.
Kde to má nejradši?
Za ušima. Když to neuděláte, tak bude celý den naštvaný. A když tam přijdete, tak se vám bude mstít a zakousne se vám do nohy nebo něco podobného. Bude váš štípat do nohou, vynucuje si pozornost. Z výběhu se těžko odchází, protože on za vámi hned běží a musíte ho vzít do náruče, dát ho zpátky a rychle zavřít. Takže s Cooperem je to občas složité, ale je velice populární a oblíbený u návštěvníků.
