„Mají rádi trofej na stěně. Chtějí mít doma kožešinu, jsou to sběratelé. Často jsou to bohatí, vlivní lidé, podnikatelé. Je to pro ně koníček,“ popisuje pytláky Mináriková z organizace Alka Wildlife.
Čechy s mrtvou medvědicí v autě zajistila policie ze Žiliny specializovaná na environmentální kriminalitu. Ve voze podle zveřejněných fotografií našla i loveckou pušku.
Luskouni patří mezi nejpašovanější savce světa kvůli svým keratinových šupinám. Ročně je upytlačeno desítky tisíc kusů zvířat. V lidské péči jsou ale chováni jen v pěti institucích na světě.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Dobrovolná a profesionální stráž Českého rybářského svazu zaznamenala zvýšený počet pytláků. Vodní plochy namátkově kontroluje, pokuta může být až 30 000 korun.
„Občas bývalé pašeráky využíváme i k tomu, aby vyprávěli, jaké je sedět dva roky ve vězení, a tím od toho odradili děti i jejich rodiče,“ říkají o své práci zoologové Tomáš Ouhel a František Příbrský.
„Vzděláváme lidi, stavíme záchranné centrum pro zvířata z černého trhu. Spolupracujeme s farmáři a zaměstnali jsme několik bývalých pytláků,“ říká o své práci v Indonésii terénní zoolog Příbrský.
Hospodářské noviny uvádějí, že pražský magistrát chce kontrolu nad prodejem městských bytů. Deník E15 zase píše o tom, že poptávka po domech a velkých bytech v blízkosti Prahy slábne a ceny stagnují.
„Pytláctví je hlavní hnací silou úbytku populace slonů savanových a pralesních ve střední Africe,“ vysvětluje Arthur F. Sniegon - třinecký rodák, biolog a zakladatel organizace Save Elephants.
V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že zájem o rekvalifikační kurzy je rekordní. Rekvalifikací na úřadech práce prošly v první polovině letošního roku téměř čtyři tisíce lidí, píše deník Právo.
Cestovní ruch do přírodních rezervací přináší ekonomikám subsaharské Afriky dohromady ročně v přepočtu asi 750 miliard korun. Mnoho lidí tak teď kvůli koronaviru přišlo o obživu a živí se pytláctvím.
Incident se podle agentury Interfax stal v ruské pobřežní ekonomické zóně, kde cizí plavidla nesmějí bez povolení lovit. Pohraniční stráž zabavila dva severokorejské škunery a 11 motorových člunů.
Tanzanii se ale daří i rozkrývat sítě překupníků rohoviny a slonoviny. Často jsou do ní zapojení Číňané, kam zvířecí materiál putuje kvůli tradiční medicíně nebo i na výrobu dekorací.
Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců.
Dja (Kamerun)||Daniel Mrázek, and|Příroda|FOTO uvnitř
„Práce strážců přírody je nebezpečná. Pytláctví se dělá pro peníze, a ne malé. Pokud pytlák veze kořist značné hodnoty, je schopný se bránit i se zbraní v ruce,“ říká strážce přírody Stephane.
Počet nosorožců zabitých pytláky v Jižní Africe klesá. Podle vládních statistik bylo od ledna do srpna letošního roku ilegálně ulovených asi o čtvrtinu nosorožců méně, než za stejné období loni.
REPORTÁŽ (Video v článku). Brutalita pytláků nosorožců nezná mezí, rohy jim odsekávají i zaživa. Některá zvířata přesto tyto útoky jako zázrakem přežijí. Příběh jednoho z nich zachytil v Jihoafrické republice zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš. Osmiletý samec Sanya se s rozpáranou hlavou toulal buší ještě dva týdny, než se mu dostalo pomoci. Rány se hojí zázračně rychle, přesto ještě nemá vyhráno.
Ochránci přírody v lesích a na loukách stále častěji nacházejí těla mrtvých dravců, především vzácných orlů a luňáků. Pytláci je hubí otrávenou návnadou. Jen vloni usmrtili víc než třicet ptáků. Podle ministerstva životního prostředí nelegálního zabíjení volně žijících zvířat v posledních letech přibývá.
Dva losi, kteří se objevili tento týden v Brně, mohli rozšířit asi dvacítku těchto savců žijících v jižních Čechách na Lipně. Samice a její mládě ale zanedlouho po odchytu uhynuly. Nejsou v posledních letech jedinými velkými živočichy, kteří doplatili na budování nejrůznějších bariér v krajině, jako jsou silnice nebo rozšiřující se zástavba. Na silnicích umírají i rysi, šakali, vlci nebo vydry. Na vyhubení losů se podílejí i pytláci.
Několikrát do měsíce se na Českolipsku, v okolí Břehyňského rybníka, prochází takzvané vlčí hlídky. Jsou to skupiny proškolených nadšenců a milovníků přírody z celé republiky, kteří tu sledují pohyb vlků. Právě v okolí Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala je největší populace vlků u nás. Přítomnost hlídek může často odradit i pytláky.